Dcera slavného trenéra. Má to v životě těžké ale má lidi kolem sebe kteří jí pomáhají a podporují.
Co se stane když jednoho dne potká slavného fotbalistu a ze začátku se nenávidí.
A co když se během času do sebe zamilují....
READ MORE TO FIND OUT...
Vzbudila jsem se a šla jsem si vyčistit zuby a umýt obličej. Sešla jsem po schodech dolů a viděla jsem tátu jak stojí u plotny a něco vaří.
„ Dobré ráno.” pozdravila jsem ho
„ Dobré. Dáš si míchané vajíčka?” zeptal se mě hezky. Sedla jsem si na barovou židli a usmála se.
„ Jo. Proč ne.” odpověděla jsem. Táta mi hned podal vajíčka a já mu poděkovala. Táta si pak sedl naproti mě a začali jsme jíst. „ Takže...” začala jsem. „ Už máš rozpis? Myslím tím kdo s kým bude na pokoji?” zeptala jsem se ho.
„ Jo. Už to mám hotové. Dělal jsem to když si ještě spala.” odpověděl mu a já se koukla na čas. Bylo 9:13.
„ V kolik že si vstával?”
„ Uhm asi v šest ráno.” táta se nevině usmál a já se usmála s ním.
„ Ukaž mi ho.” řekla jsem když jsem viděla že má ten rozpis hned vedle sebe.
„ Ne.” odpověděl. Natáhla jsem se pro ten rozpis ale táta si ho vzal do ruky a dal ho úplně na jinou stranu. „ Všechno se dozvíš na tréninku.” řekl mi a já protočila očima.
„ Nesnáším čekání.”
„ Budeš si muset počkat. Trénink začíná v deset takže si pohni.” řekl mi a zasmál se. Já jsem se jen usmála. Dojedli jsme a šli jsme se chystat. Prevlikla jsem se do tohoto.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vzala jsem si telefon a šla jsem dolů. Táta se už obouval a já už taky. Už jsme byli hotoví tak si táta vzal klíče a otevřel pro mě dveře. „ Tak jdeme.” řekl a zavřel za sebou dveře.
Nasedli jsme do auta a jeli jsme směr trénink. Chvíli bylo ticho ale táta ho přerušil. „ Takže...uhm už jste s Pedrim...” věděla jsem kam tahle konverzace směřuje.
„ Ne...ne tati. Nezkoušej to.” řekla jsem mu hned.
„ Jen mě to zajímá.” bránil se. Došlo mi že kvůli tomuhle by mohl být úplně jiný rozpis pokojů. „ Prosím řekni mi že si ten rozpis udělal tak aby Care mohla být s Gavim?” zeptala jsem se ho. Jen se na mě s kulišáckým úsměvem koukl a pak se zase koukl na cestu.
Konečně jsme přijeli na stadion. Vystoupila jsem a chvíli jsem čekala až si táta vezme věci. „ Proč si ještě tady?” zeptal se mě. Koukla jsem se kolem. Neviděla jsem auto který jsem hledala.
„ Počkám tady na Pedriho. Jestli do dvou minut nepřijde tak půjdu za váma.” řekla jsem mu a on kývl a odešel. Koukla jsem se na telefon jestli mi nepřišla nějaká zpráva. Nic. Uběhli dvě minuty.
Povzdechla jsem si a šla jsem dovnitř. Procházela jsem chodbami když mě někdo chytil za loket a vtáhl mě do nějaké místnosti. Díky bohu to byl Pedri.
„ Ahoj krásko.” řekl mi a já se usmála. Dala jsem mu krátký polibek. Pedri se zamracil a já se na něho nechápavě koukla.
„ Co je?” zeptala jsem se ho. Šel pomalu ke mně a já couvala až jsem skončila u zdi. Pedri si dal ruce vedle mé hlavy. ( Chápeme)
