CHAPTER 5

338 12 2
                                    

„ No dopr..." zaklela jsem když jsem uviděla tátu.

„ Gavi? Pedri?" zeptal se zmateně táta.

„ Xavi? Co tady děláš?" Zeptal se ho Gavi.

„ Počkejte u auta." táta ignoroval jejich otázku a kluci kývli. Vzali si svoje věci a šli k autu a my jsme s Care zůstali v pokoji s mým tátou a jejími rodiči.

„ Co je?" zeptala jsem se táty když mě zabíjel pohledem.

„ Co je?" řekl naštvaně. „ Co je?" zopakoval. „ Utekla jsi z domu když jsem ti řekl že potřebuju pomoct. To je." dodal naštvaně.

„ A ty Caroline Hernández jsi nám lhala o tom že to má Tasha dovolené i když jsi věděla že nemá." řekl její táta a zároveň Xaviho bratr.

„ Jak víte že to věděla?" zeptala jsem se.

„ Říkáte si všechno." odpověděla jednoduše teta.

„ Zasloužíte si trest." řekl strejda Oscar a koukl se na mého tátu.

„ Obě se sbalite a půjdete dneska na trénink. Dám vám 10 minut abyste se prevlikli." řekl táta naštvaně a odešel.
Teta a strejda sjeli mě a hlavně Carol zklamaným pohledem a taky odešli.

„ Aghhh je to moje chyba." řekla jsem naštvaná sama na sebe.

„ Teď s tím už nic nenaděláme. " řekla mi Care. Má pravdu samozřejmě. Prevlikli jsme se do sportovního a šli jsme za tátou k autu.
Pedriho auto tady už nebylo takže už odjeli.

„ Tak jedem." řekl táta. Nastoupili jsme do auta. Já seděla vzadu a Care vepředu.
Po asi deseti az patnácti minutách jsme dorazili na stadion. Vystoupili jsme a následovali jsme tátu na hřiště kde jsme byli jako první.
Šla jsem za Care a zašeptala jsem ji.

„ Tohle nedopadne dobře." řekla jsem a Care kývla v souhlas.
Po chvilce už byli všichni kluci na hřišti a začal jim trénink. Táta šel za námi a provokativně se usmíval.

„ Sakra." zaklela jsem.

„ Vy si dáte 50 koleček,pak 100 dřepů,200 kliku a 20 minut plank a takhle to budete opakovat do té doby než trénink neskončí." vysvětlil nám. Care na něho vykulila oči a já se tvářila úplně normálně protože to nebylo poprvé co pro mě něco takového vymyslel.

„ A co když už nebudeme moct?" zeptala se ho Care.

„ Tak vám to každý fotbalista tady udělá ještě těžší." dodal a odešel. My jsme tam jen stáli.

„ Tak dělejte." zařval na nás a my se rozeběhli.

***

Teď uz jsme dělali kliky a obě dvě jsme už nemohli. Nachvilku jsme si lehla a bohužel si toho táta všiml.

„ Pedri. Dej jí nohu na záda." rozkázal mu táta. Pedri se na mě šibalsky pousmál a dal mu nohu na záda a já tak musela udělat 50 kliků.

To samé se stalo i Care ale Gavi byl na ní hodnej narozdíl tady od Pedroblba.
Takhle jsme to celý zopakovali asi třikrát a táta se nakonec nad námi slitoval a řekl nám že už to stačí.

Care si rovnou lehla na zem. Já se zvedla a pomalu jsem šla k tribuně. Jenže v polovině cesty se mi podlomili nohy a já jsem spadla na zem a bouchla se do hlavy.

Někdo za mnou rychle přiběhl a vzal mě do náruče. Pevně jsem se držel a in mě pak položil na lavičku.

„ Vpohodě?" zeptal se starostně. Panebože byl to Pedri. To je snad zlej sen.

„ Bylo by mi líp kdybys odešel." řekla jsem mu. To ho naštvalo.

„ Víš snažil jsem se ti pomoct ale hádám že sis to posilko zasloužila." to mě naštvalo.

„ Kdybys nebyl takový kretén a neztěžoval bys mi to tak by se tohle nestalo." řekla jsem naštvaně. Pedri chtěl něco říct ale vzdal se a odešel zase trénovat.

Po chvilce jsem viděla jak si Gavi klekl ke Care a o něčem se bavili. Pak ji vzal do náruče a odnesl jí ke mě.

„ Seš vpohodě Nat. Jsi nějaká bledá." řekla Care když Gavi odešel zase trénovat.

„ Nesnáším svýho tátu." řekla jsem naštvaně.

„ To neříkej."

„ Ne Care. Věděl že jsem na tvůj turnaj chtěla a taky věděl že mám zítra zápas a on to prostě musel udělat dneska. Nemohl to odložit třeba až na pondělí. Ne on to musel udělat dneska. Zasraná posilka." řekla jsem naštvaně.

„ Ty máš zítra zápas?" zeptala se mě.

„ Jo. Zapomněla jsem ti to říct." řekla jsem ji. Chvíli jsme s ještě bavili a pak trénink skončil.

Gavi šel až Care a pak si ji vzal do náruče a odešli. Pedri se na mě chladně koukl a šel hned za Gavim a Care.

„ Tak pojď Natasho." řekl mi táta a šel k autu. Všechno mě bolelo ale taky jsem to zvládla k autu.
Přijeli jsme domů a já rovnou napsala
Care.

Care💗🫂💅

Nat:
Tak jaký to bylo s Gavim?

Care<3:
Dobrý. Chvíli u nás s Pedrim zůstali. Pedri je celkem hodnej.

Nat:
Pedri je kretén ale jestli se s ním chceš kamarádit tak ti nebudu bránit.

Care<3:
Zmínila jsem se že tě zbožňuju?

Nat:
Jo už několikrát ale soustřeď se na Pablba. Něco mi říká že ti někdy v blízké době řekne o svých citech.

Care<3:
Doufám že to cítí stejně.

Nat:
Neboj určitě cítí.

Chvíli jsme si ještě psali a pak jsem tak trochu usnula a vzbudila jsem se večer. Nemohla jsem znovu usnout tak jsem si pustila Teen wolf a natáhla si budík a ještě jsem si tam dala poznámku.

Zápas volejbal 🏐

Asi u půlnoci jsem zase usnula....

STEREO HEARTS/Pedri Gonzalez Kde žijí příběhy. Začni objevovat