Two pieces (EDMUND x Y/N)

4.kapitola

"JE TO VAŠE VINA!" Brečela jsem, když mě ostatní odtáhli. Edmund vypadal šokovaně a zraněně. Nechtěla jsem, ale vyklouzlo z toho: "Kéž by ses nikdy nevrátil do Narnie! Nenávidím tě!" Řekla jsem, když mě Petr zadržoval...
'Nesnáším tě'

Edmundovo POV:

Y/N mi řekla, že mě nenáviděla asi 50krát a já jsem bojoval s nutkáním plakat. Tak moc mi chyběla, že jsem si neuvědomoval, že mě nemá stovky let. Uklidnila se a mlčky seděla na skále. Lucy si všimla, že ruiny byly kdysi Cair Paravel. Y/N na mě vzhlédla a její oči změkly. Vypadala tak krásně, že jsem z ní nemohl spustit oči. Vstala a šla ke mně. Vykročil jsem v naději, že mi odpustila. Chytila ​​mě za ruku a můj obličej zrudl. Hrozně se přiblížila a já cítil, jak mi dýchá na krk. Trochu jsem sebou trhl, ale myslel jsem, že se možná pohnula. Tak jsem tam stál, ale k mému překvapení mi vytrhla luk a šíp z ruky a začala si razit cestu zpátky ke skále. "Co jsem udělal!" Křičel jsem na ni v boji s nutkáním běžet k ní a říct jí, jak moc mi chybí a jak moc ji miluji- Moje myšlenky byly přerušeny, když Peter našel vchod. Pomohl jsem mu otevřít věc vypadající jako hrob a Peter rozbil dveře.
Po chvilce Y/N ke mně přistoupila a v očích měla ublížený výraz. "Nejde o to, co jsi udělal, ale o to, co jsi neudělal." Všichni se zmateně podívali na Y/N. Úplně jsem to pochopil a vzal jsem její obličej do dlaní. "Je mi to tak líto, že jsem tě opustil-já-" Y/N mě objala rukama a přitáhla si mě k sobě. Všichni se omluvili, že odešli. "Není to tvoje chyba, že jsi odešel." Řekla a utřela si slzy. "Je to naše vlastní. Omlouvám se." Stiskl jsem jí ruku a ona se na mě podívala. Najednou promluvil Petr. "Y/N co se stalo?" Peter si strhl kus spodního trička a omotal ho kolem tyče, kterou zvedl.

Y/N POV:
Otočila jsem se k Petrovi a povzdechla si. "Telmaríni. Zaútočili na nás a řekněme, že vyhráli. V podstatě Narnijci vyhynuli. Nebo si to Telmaríni myslí." Podívala jsem se na všechny jejich tváře a všichni se zahanbeně podívali dolů na své nohy.
"Hej, to není tvoje chyba," řekla jsem a prohrábls jsem Edmundovi vlasy. Peter se na nás podíval a na tváři se mu rozlil úsměv.
"Nepředpokládej, že máš nějaké sirky, že ne?" řekl Petr žertem. Edmund otevřel tašku a vytáhl pochodeň (baterku). ".....pomohlo by to? Edmund to Petrovi natáhl. "Mohl jsi to zmínit o něco dříve," řekl Peter a smál se. Všichni jsme se neubránili úsměvu a já se otočila a podívala se na Edmunda, který měl nevinný úsměv na tváři...

Omlouvám se za chyby a překlepy to dopiluju časem

Mína 🫶🏻