10. Kapitola

66 3 0
                                    

Šla jsem k Lucy. "Aslan?" Vykřikla. Otočila jsem se čelem k útesu, na který se dívala. "To je Aslan! To je Aslan támhle! Copak to nevidíš? Má pravdu...tam." Lucy se zamračila a otočila se k ostatním. Trumpkin vypadal zmateně. "Vidíš ho teď?" Lucy se k němu otočila: "Nejsem blázen. Byl tam.
Chtěl, abychom ho následovali." Trumpkin jen zasténal: "Jsem si jistý, že v tomto lese je nějaké množství lvů." Lucy zavrtěla hlavou a zkřížila ruce, "Myslím, že Aslana znám, když ho vidím." Trumpkin si povzdechl a zavrtěl hlavou a prosebně se na ni podíval: "Podívej, nehodlám skočit z útesu za někým, kdo neexistuje."
Edmund vzhlédl: "Když jsem naposled nevěřil Lucy, vypadal jsem opravdu hloupě." Podívala jsem se na něj a usmála se. Tolik jsem ho chtěla obejmout, ale nechtěla jsem nic zničit. Peter si povzdechl a posunul své tělo, takže se díval na Lucy. "Proč bych ho neviděl?" Lucy se zamračila: "Možná jsi nechtěl" Peter se odvrátil a stále jí nevěřil. "Omlouvám se, Lu." Peter a ostatní začali chodit, ale já jsem zůstal s Lucy a Edmundem. Edmund pěkně pokynul...

Po chvíli chůze jsme se dostali na mýtinu.
Ta byla plná pařezů a všude byli muži ve stříbrných a černých uniformách. Stavba nějakého mostu. "Telmarinové," zašeptala jsem Edmundovi do ucha. Podíval se na mě a přikývl. Všichni jsme se schovali za hromadu pokácených stromů. "Možná to nakonec nebyl ten nejlepší způsob." Všichni jsme se vrátili tam, kde Lucy viděla Aslana.
"Tak kde přesně si myslíš, že jsi vidělaAslana?" Lucy dupla nohou na zem. "Přála bych si, abyste se všichni přestali snažit znít jako dospělí." Trumpkin se zmateně rozhlédl. "Myslíte si ,že jsem ho neviděla, viděla jsem ho." Trumpkin si odkašlal. "Jsem dospělý." Lucy přistoupila blíž k okraji. "Bylo to hned přes..." Zem se pod Lucy propadla a ona upadla. Všichni jsme na ni křičeli a utíkali. ".....tady." Všichni jsme se zhluboka nadechli a rozesmáli se.
Edmund mi pomohl dolů, ale trochu jsem klopýtla, což způsobilo, že ztratil rovnováhu. Spadl a já spadla na něj. "Promiň!" řekla jsem neobratně. Pomohla jsem mu vstát a on se usmál a setřásl to ze sebe. "Můj hrdina." Řekla jsem mu, když jsme se zastavili, abychom si na noc odpočinuli.

Edmund je náš hrdina všech❤️

Mína🫶🏻

Two pieces (EDMUND x Y/N)Kde žijí příběhy. Začni objevovat