Všichni se shromáždili kolem Kamenného stolu.
Já a Lucy jsme seděli na jedné straně popraskaného stolu. Opřela se o mou paži a já se na ni vřele usmála. Opětovala úsměv a položila si hlavu na mé rameno. Petr si odkašlal. "Je to jen otázka času. Mirazovi muži a válečné stroje jsou na cestě. To znamená, že titíž muži nechrání jeho hrad."
Reepicheep přešel k Peterovi. "Co navrhujete, abychom udělali, Výsosti." Kaspian a Peter se pokusili odpovědět současně. Kaspian se zastavil, aby nechal Petra mluvit.
"Naší jedinou nadějí je udeřit je dřív, než oni udeří nás." Než Kaspian promluvil, podíval jsem se mezi ně. "To je ale šílené, ten hrad nikdy nikdo nevzal." Petr zvedl ruce do vzduchu. "Vždycky je to poprvé." Trumpkin promluvil. "Budeme mít prvek překvapení." Jako další promluvil Kaspian. "Ale tady máme výhodu." Susan vstala a vykročila vpřed. "Pokud se zakopeme, pravděpodobně bychom je mohli zadržet na neurčito." Než promluvil, Peter na Susan zíral. "Já se například cítím v podzemí bezpečněji." Petr se otočil ke Kaspianovi. "Podívej, vážím si toho, co jsi tady udělal, ale tohle není pevnost, to je hrob." Edmund konečně promluvil z místa, kde seděl, a Peter se otočil.
"Ano, a pokud jsou Telmaríni chytří, prostě nás vyhladoví." Ozval se slabý hlas. "Mohli bychom sbírat ořechy!" Snažila jsem se nesmát, protože to všechno bylo vážné. Reepicheep promluvil, se zjevným rozhořčením v hlase.
"Ach ano, a hoďte je na Telmaríny! Drž hubu!" Otočil se k Petrovi. "Myslím, že víte, kde stojím, sire." Peter se na chvíli odmlčel a pak promluvil ke Glenstormovi. "Pokud se mi podaří dostat dovnitř vaše vojáky, zvládnete stráže?" Než promluvil, všichni se dívali jeho směrem. "Nebo při pokusu zemřít, můj pane." Peter přikývl, než promluvil další hlas, byla to Lucy. "Právě toho se obávám." Znovu jsem na ni obrátila svou pozornost, než Peter promluvil, zjevně zmatený. "Promiňte?" Lucy odpověděla frustrovaně. "No, všichni se chováte, jako by byly jen dvě možnosti: Zemřít tady, nebo zemřít tam." Podívala jsem se na Petera a zdálo se, že ani nepřemýšlí o tom, co Lucy řekla.
"Nejsem si jistý, že jsi opravdu poslouchala, Lu." Podívala jsem se na něj, ale nezdálo se, že by mu to bylo jedno. "Ne, ty neposloucháš. Nebo jsi zapomněl, kdo skutečně porazil Bílou čarodějnici, Petere." Petr se zamračil, znovu naštvaný. "Myslím, že jsme na Aslana čekali dost dlouho."
Odvrátil se a odešel. Stiskla jsem Lucy ruku a věnovala jí jemný úsměv. Když jsem začala vstávat, Edmund ke mně přistoupil. Pomohl mi dolů, než nabídl pomoc Lucy. "Mám to."
Usmála jsem se na Lucy a ona se podívala mezi nás, než odešla. Edmund se na mě podíval, než promluvil: "No to bylo..." usmála jsem se, "Zajímavé." Edmund se zamračil. "Řekl jsem vyčerpávající." Přikývla jsem: "No, to taky." Chytil mě za ruku....
Mezi Y/N a edmundem to jiskří jako o závod
Mína 🫶🏻
ČTEŠ
Two pieces (EDMUND x Y/N)
FantasyEdmund pevensie X čtenář (ty) "Omlouvám se, že jsem uh... přerušil dřív." Můj obličej zrudl a Edmund se zasmál. "Oh, o toho se Petere neboj. Nebylo by to poprvé, co bys něco takového udělal." Po Petrově tváři se rozlil zmatený výraz. "Huh?" S Edmun...
