11. Kapitola

62 3 0
                                    

Všichni jsme šli na noc spát.
Edmund byl blízko mě, takže se převalil a zasmál se, když jsem se k němu přisunula blíž.
"Tak jaké to je být rytířem v lesklé zbroji?" zašeptala jsem. Usmál se: "Jaký je to pocit být nejkrásnější dívkou, jaká kdy žil." Zírala jsem mu do očí.
Položila jsem mu ruku na tvář a on mě objal.
Používat jeho hruď jako polštář pro mě byla úleva. Na vteřinu jsem se na něj podíval. Jeho čokoládově hnědé oči mě přiváděly do transu. Chtěla jsem ho políbit, ale věděla jsem, že ještě není čas. Najednou jsem se probudila a všiml jsem si, že Peter a Lucy jsou pryč. Zatřásl jsem Edmundem a on vystřelil. Jeho vlasy byly celé rozcuchané a nemohl jsem si pomoct a chvíli jsem si s nimi pohrála.
"Je tak roztomilý," pomyslela jsem si. Pak jsem vstala já a on také. Susan se probudila a šli jsme najít Lucy a Petera. Najednou slyšíme křik a řinčení mečů. Běžíme vpřed a vidíme Lucy, jak stojí a dívá se, jak Peter bojuje s jiným klukem. Peter se chystal srazit ostatní chlapce hlavou obřím kamenem. "Žádná zastávka!" Lucy vykřikla. Upustil kámen a ohlédl se na chlapce. "Princ Kaspian?" zeptal se Peter chlapce. Měl dlouhé tmavé vlasy a odhodlaný výraz ve tváři. "Ano? A kdo jsi?" Susan vyběhla ven a my jsme ji brzy následovali. "Petr!" Vykřikla. Kaspian se obrátil k Petrovi: "Velký král Petr!" Peter se jen otráveně zamračil: "Myslím, že jsi volal." Kaspian vypadal překvapeně. „No jo, ale.... myslel jsem si že budeš starší."
Peter se začal pomalu otáčet a couvat: "No, jestli chceš, mohli bychom se vrátit za pár let." Kaspian zavrtěl hlavou. "Ne. Ne, to je v pořádku. Ty jsi jen..." Pohlédl na Susan a začervenal se. Lucy a já jsme se nemohly ubránit smíchu. "Nejsi to, co jsem očekával." Edmund se rozhlédl. "Ty taky ne"...

Mína🫶🏻

Two pieces (EDMUND x Y/N)Kde žijí příběhy. Začni objevovat