Dvůr Zrady a Prokletých Slibů I. ✅

Kapitola XXVII.

,,Proč ten povyk?"
Thena totiž stála na proti Cessaiře která stále ještě značně rozespalá ležela na posteli, zatím co se její žena v rychlosti oblékala.

,,Thera začala rodit, nebo spíš bude," vyhrkla a běžela do vedlejšího pokoje, odkud si přinesla jednoduché bílé šaty které při těchto situacích nosila.

Vlastně byly bílé, se světle modrým pláštěm což bylo jedinou jakou si ozdobou tohoto oblečení.

,,Proč jsi mě ne vzbudila?"
V rychlosti začala hledat své oblečení, které Thena držela už v ruce jako by věděla že bude po ránu kvůli této záležitosti zmatkovat.

,,Snažila jsem se, ale v noci jsi přišla pozdě a teď jsem tě skoro nemohla probudit. Kde jsi byla prosím tě, když jsi šla do postele tak jsem na tebe mluvila a ty jsi jen něco zamrčula a téměř okamžitě si usnula."

,,S Taeneranem a Alarickem, šla jsem s ním opožděně oslavit jeho dokončení obřadu."
Převzala si od ní oblečení a políbila jí, což jí ihned Thena vrátila.

Pokračovat mohli potom.

Byla na Alaricka pyšná, přesto že se z něj nestal Carynthian ale Oristian měla radost že splnil slib který dal sám sobě.

Cestou na Ramiel nikoho nezabít.

,,Já běžím, ty hlavně zvládni Naxe."

,,Rozkaz madam," rychle přes sebe hodila ještě košily, když viděla jak Thena otvírá dveře a chystá se vyběhnout ven.
,,Počkej už budu," křikla na ní Cessaira, ale její družka byla už dávno pryč.

,,Tak nevím kdo se tu těší na porod víc," povzdechla si, zatím co pomalu zavřela dveře a chtěla vyjít schody do patra nad sebou kam Thena zamířila.

,,Taenerane, přišel jsi právě v čas," vyhrkla překvapeně, když uviděla svého bratra jak k ní s úsměvem míří zatím co si cestou rovnal uniformu.

,,To víš, už jsem si dostatečně odpočinul."
Musela uznat že teď opravdu vypadal o dost lépe, než když se začal chovat tak podivně.

Všichni o něj měli strach.

Ale vnucovat se s jejich pomocí nechtěl nikdo, neboť to celé mohlo jen zhoršit.

,,Jsem ráda že jsi zpět," s úsměvem po poplácala po zádech, i jeho tvář konečně rozzářil úsměv.

,,Taky jsem rád."

,,Teď pojď, musíme si pospíšit" s těmi slovy ho začala strkat k po schodech nahoru, aby tam byly rychleji.

Nechtěla přijít rozhodně pozdě.

,,Kam?"

,,Naxos bude za chvíli táta."

,,Už?"

,,Už přišel čas."

,,Proč mám pocit že ho najdeme jak se snaží dostat dovnitř?"

,,Protože tomu tak bude, nebo ho přinejmenším najdeme jak před těmi dveřmi pochoduje."
První do chodby vběhl Taeneran, poté ho následovala Cessaira s vítězoslavným pohledem.

,,Jo, měla jsi oba pravdu," řekl se smíchem, zatím co kráčeli k Naxovi kterému někdo zavřel dveře jen kousek před nosem.

,,Ona mi zavřela přímo před nosem," prsty si zajel do vlasů, které měl jako ptačí hnízdo.

,,A tebe to překvapuje?"

,,Chci být při tom," Taeneran i Cessaira se na sebe se zvednutým obočím podívali.