Objetivá

2.

Vzbudila jsem se v nějaké místnosti. Byli tu zatažené závěsy. Zeď byla vymalovaná v šedé barvě a nic jiného než postel a malý stolek tu nebylo.

Kde to sakra jsem!?

Nejspíš mě unesli. Tak strašně moc se bojím.

,,Pomoc!"zakřičela jsem. Nic. No určitě mi teď někdo přijde pomoct. Fakt logika.

,,Pusťte mě!"křičím dál. Slyším kroky, které vedou k téhle místnosti. Teď mě někdo přijde zabit nebo znásilnit. Proč zrovna já? Kurva! Táta a Kat musí mít o mě strach. Já mám strach.

Někdo otevřel prudce dveře a vstoupil do místnosti.

,,Kurva! Neřvi!"zvýšil na mě hlas. Šel z něho strach.

Vlasy měl spletené do copánku a taky měl na hlavě šátek. Oči tmavě hnědé. Ve rtu má piercing. Oblečení má na sobě černé triko, koženkovou košili a tmavě modré široké džíny.

,,Pusť mě! Na co mě tu vězníš?"řeknu mu odvážně. ,,Nikam nepůjdeš!"chytil mě dost silně za ruku. Celkem to zabolelo. ,,Až se to dozví táta, tak budeš mít problém"zavrčím.

,,Táta mi tě prodal Stefie Kirchner"řekne mi. Cože? Jak zná moje jméno. A je pravda, že by mě táta někomu prodal? Cože? Proč. Chtělo se mi brečet.

,,Budeš tu už navěky"ušklíbl se.

,,Smiř se s tím"

Poté odešel a nezapomněl za sebou zamknout. Je to ztracené. Nedostanu se pryč.

Jediné na co jsem se zmohla byl pláč. Kat má určitě o mě strach. A táta. Ten mě zradil. Prodal mě nějakému cizímu klukovi.

Bojím se co teď bude se mnou. Já tu nechci být. Co když mě ten kluk znásilní? Řekl že tu budu navěky a to si určitě se mnou užije. Já to nechci.

Ani ten kluk mi nemůže dát nějaké normální oblečení. Budu tu sedět v šatech. Super.

Najednou zase někdo přišel do pokoje. Byl to kluk s černými dlouhými vlasy. Oči mu zdobili černé stíny a v obočí měl piercing. Na sobě měl proužkovanou mikinu. Bílo černou. Tmavě modré zvonové kalhoty a bílí opasek s kroužky. Z něho šel ještě větší strach než z toho druhého kluka. Vypadá strašidelně.

Jsou si podobní. Asi jsou to bratrové.

,,Tady máš jídlo"promluvil na mě a položil mi na stolek jídlo s pitím.

V ruce ještě držel nějaké oblečení. Černé triko. Položil mi ho na postel.

,,Jestli chceš, tak se převleč"řekl neutrálně a odešel.

Prvně jsem se pustila do jídla. Mám celkem hlad.

Na jídlo mi donesl toastový chléb namazaný taveným sýrem a byl tam salám. Na hlad dobrý.

Zapila jsem to nějakou minerálkou. Vypadá to, že tenhle kluk je milej. Podle chování se tak jeví. To, ale pořád nemění nic na tom, že mám strach.

Potom jsem se převlékla do trika, které jsem měla velké až ke kolenům.

Aspoň tu nemusím být v šatech.