Objetivá

10.

Celý následující den jsem ležela v pokoji. Ani jídlo mi nikdo nepřinesl. Dneska asi hladovka. Jediné co tu mám je čistá voda na pití.

Chce se mi na záchod a tak jdu zaklepat na zamknuté dveře. Čekám a po chvíli někdo otevře. Tom se zeptá co chci a poté co mu řeknu, že potřebuju na záchod mě na něj pustí.

Rychle se vyčurám. Slyším jak se Tom baví na chodbě s Billem. Vyčurám se a vracím se do pokoje. Tom si mě s úsměvem prohlíží co jdu do pokoje. Nevím proč. To je fuk. 

Opět mě zamkne v pokoji. Jdu k posteli a tam najdu nějakou knížku. Uchopím ji do ruky. Název osamělé srdce. Kouknu se dovnitř.
Na přední stránce bylo něco napsané.

Taková maličkost aby ses nenudila.

Hned mě napadlo, že mi to sem dal Bill. Tom by to nemohl být. Není až tak milej.

Začala jsem číst první stránky. Zatím to vypadá jako zajímavá knížka. Ráda čtu a tenhle dárek mě potěšil.

Byla jsem tak na páté stránce. Docela jsem se do toho začetla. Do pokoje přišel Bill.

Než něco řekl, tak jsem se ho zeptala. ,,To ty jsi mi tu dal tu knížku?" ,,Jakou?"byl udivený. Tak on neví. ,,Tahle"ukážu mu knížku v mé ruce. ,,Tu jsem ti tady nedal já"přisedne si ke mě. ,,Tak kdo? Je tu i napsané, taková maličkost aby ses nenudila"ukážu mu co je napsané na první stránce.

,,Takhle já nepíšu"prohlíží si to. ,,To psal Tom"ještě řekne. Tak to si děláš srandu. Proč by mi Tom dával knížku? Ale teď mi to došlo. Ptal se na mé koníčky a já mu řekla, že čtu a teď mi dal knížku. Ale proč? Proč je milej?

Až zase za mnou přijde tak se ho na to musím zeptat.

,,Proč ses včera ani na mě nepodíval?"zeptám se Billa. ,,To musím?"pozvedne jedno obočí. ,,Já myslela..."ani to nedořeknu, on mě přeruší. ,,Co sis myslela? Že něco mezi námi po tom bude? Nemůže. Jsi holka pro Toma. Puso nedělej si naděje"zvýšil na mě hlas.

Z toho se mi do oči náhražku slzy. Otočila jsem se k němu zády. Nechtěla jsem s nim mluvit. Budu ho ignorovat a snad odejde.

,,Tak nic já už půjdu"nahne se ke mě a políbí mě. Není to takový hezký jemný polibek. Byl to hrubý polibek. Ani jsem ho nechtěla. Když odešel tak jsem si rukou otřela pusu.

Rozplakala jsem se. Možná jsem začínala něco k Billovi cítit a on mi po tom všem řekne tohle. Mohla jsem tušit, že oba jsou zlý. Zlý gangsteři. Jenže Bill se jevil jako hodný člověk. Nevěděla jsem co mě tu čeká. Jen vím, že oni dva jsou nebezpeční.