Objetivá

25.

Tom
Ten kripl Erik jel do nějaké uličky, tak jsem tam jel taky, ale nevšiml jsem si díry na cestě tak jsem tam s autem zapadl. Kurva!!!! Okamžitě jsem musel zavolat Billovi ať pro mě přijede. Popsal jsem mu kde jsem a on mi řekl, že za chvíli bude u mě. Přijel i s Kat. Za chvíli přijeli i Georg s Gustavem. ,,Erik unesl Stef a já je naháněl. Erik zajel do téhle uličky byla tu díra, nevšiml jsem si ji a zapadl do ní"vysvětlím Billovi.

,,Dobře pojedeš s námi v autě. Víš kde by Erik mohl Stef vzít?"zeptal se mě Bill. ,,Vůbec netuším! Kurva! Stef je moje holka na sex!"držím se naštvaně za hlavu. 

,,Dobře, projedeme se po různých uličkách a městě jestli náhodou neuvidíme jeho auto"řekl Bill. Rychle jsme nastoupili do auta a jeli se podívat po okolí. ,,Jeď rychleji!"bouchl jsem do sedačky. Jsem nervózní. Nechápu co to se mnou je. Nikdy bych se nestaral o to, že mi někdo unesl dívku, ale teď mám potřebu ji najít. Nějak v její přítomnosti se cítím dobře.

Zamilovaný, ale nejsem. Já city nemám. Nikdy jsem neměl k žádné dívce.

,,Uklidni se. Rychleji to nejde!"zvýšil hlas Bill. ,,Mimochodem proč máš o ni takový strach?"zajímal se. ,,Já o ni nemám strach! Jen je prostě moje a bude se mnou!"

,,Že by ses zamiloval?"zasmál se Bill. ,,Bratříčku. Já se nikdy nezamiloval a teď taky ne. Jen miluju ten pohled jak ji šukám a ona se tváři znechuceně, že to nechce"ušklíbnu se. ,,Chci to změnit na to, že se ji to bude líbit"řeknu mu. ,,Okey, jdeme ji najít"zrychlil auto a jel do uličky.
.
.
.
.
.
Už hodinu jezdíme po tomhle zasraném městě a auto Erika nemůžeme najít. Kde jen můžou být? ,,Už vím kde by mohli být. Kousek odsud je sklad velký, tam by ji mohl mít"napadne Billa. ,,To tě nemohlo napadnout hned?"fakt nechápu. Jedeme teda na to místo.

Když tam přijedeme okamžitě vystoupím z auta. Hned po nás přijedou i Georg a Gustav.

Rozhlédl jsem se po místě jestli někde neuvidím Stef. Zahlédl jsem ji u nějakého sloupu. Ležela na zemi. Kolem ní krev. Vypadala, že je v bezvědomí. Šel jsem k ní a říkal si kde ten zmetek Erik je.
Snažil jsem se s ni zatřást. Nic. Nahmatal jsem její puls. Dobrý. Žije.

,,Ale koho tu máme"uslyšel jsem známí hlas. Erik. ,,Máme tu pohromadě celý gang Tokio Hotel"škodolibě se usmál. Nedával jsem mu svoji pozornost. Jen jsem se staral aby Stef nevykrvácela.

,,Co jsi ji udělal!?"vyštěkl jsem na něho. ,,Proč se o to zajímáš?"slyšel jsem v jeho hlase aroganci. Sám jsem někdy arogantní, ale ne tak jak on.

,,Snad ses nezamiloval"uchechtl se. ,,Do toho ti nic není!"zakřičel jsem. ,,Tak, když už jste tu všichni tak svoji práci můžu dokončit"řekl a šel ke mě a směřoval si to k Stef. V ruce měl zbraň.

,,To se opovaž"vytáhl jsem svoji zbraň. ,,Však určitě ona pro tebe nic neznamená"namířil to na ní.

Najednou jsem slyšel výstřel. Už jsem myslel, že Erik střelil Stef, ale pak jsem viděl jak Erik spadl na zem a je od krve. Za nim stala Kat a v ruce měla zbraň. Šlo vidět, že je sama šokovaná co udělala. Skácela se na zem, upustila pistol a začala se třepat. Okamžitě k ni přiběhl Georg a vzal si ji do objetí.

Takže Erika máme za sebou a co teď se Stef? Vzal jsem si ji do náruče a nesl do auta. Celá krev co byla na ní teď byla i na mě.

Nastoupil jsem do auta a nastartoval jsem. ,,Tome! Počkej na nás!"volal na mě Bill. Já ho vůbec neposlouchal. Musím Stef dostat domu a musím zastavit krvácení. Rychle jsem se rozjel směr domov. Bill může jet v autě s Gustavem třeba.

Rychle jsem jel, vyhýbal jsem se všem autům co byli na silnici abych do nikoho nevrazil.

Když už jsme byli u domu tak jsem Stef vzal z auta a šel do domu. Rychle jsem ji položil na stůl v obýváku a sundal ji šaty. Podíval jsem se kde ji teče krev. Tekla ji z dvou řezných ran ze stehna. Šel jsem pro potřebné věci abych ji krev zastavil. Taky jsem vzal obvazy abych ji to obvázal.

Látku jsem ji přitlačil na pořezané místa. Držel jsem to na místě několik minut a když krvácení přestalo tak jsem rány vyčistil dezinfekci a obvázal ji stehno  obvazem.

Nakonec jsem vzal mokrou utěrku a zbytek krve co měla na těle jsem ji utřel.

Vzal jsem si ji do náruče a nesl do svého pokoje. Tam jsem ji oblékl své černé triko, přikryl ji peřinou a nechal odpočinout. Bude v šoku až se probudí. 

Nechápu co to dělám. Proč se o ni tak starám. Říkám že to není z lásky. Nejsem zamilovaný. To jsem si jistý. Asi to je, že se s ni v posteli cítím dobře a proto bych nechtěl aby umřela. Je jiná než  ostatní holky co jsem měl. Co jsem vlastnil. Je něčím zajímavá. Prakticky je úplně jiná než jakákoliv holka.

Ale pořad mě baví ji trápit. Nějakým způsobem mi to děla dobře.