~THANK YOU~

~2~

Před chvilkou jsme dorazili k nim, sedim tady v tichosti na gauči a dál ode mě sedí ten druhý.

Furt mě skenuje pohledem, hnusným pohledem, jako by mě tady nechtěl, ale chápu to, jsem cizí holka, a mám pocit že v tuhle chvili vypadám jak nějaký bezdomovec, hlavně tomu hodně dodává moje oblečení.

Po chvilce se vrátil ten druhý kluk a měl v ruce čisté oblečení.

„Tady máš čisté oblečení” řekl mi s úsměvem a podal mi ho.

„Děkuji” řekla jsem potichu a trochu se usmála.

„Vlastně ani nevim jak se jmenuješ” řekl a koukal na mě.

„Madison” odpověděla jsem opět potichu, po tom incidentu se v mužské přítomnosti cítím divně.
Ale oni vypadají jako milý kluci.

„Tak jo, já jsem Bill a tamto je Tom” řekl a ukázal na toho druhého kluka.
Což mě přinutilo se na něj otočit, nevim jestli takhle kouka na všechny holky ale je to dost nepříjemné.

„Koupelna je když půjdeš do chodby a pak nakonci v pravo, tam se můžeš převléct ať nejseš v tomhle” řekl mi což mě přinutilo se na něj zpátky otočit. Jen jsem na něj kývla a trochu se usmála.

„Tome běž ji to radši ukázat” řekl mu a Tom přotočil očima. Myslím že bych tam trefila sama ale to je jedno.

Tom šel předemnou, a já za ním, až jsme nakonec došli ke koupelně.

„No tak tady , dovnitř už snad zvládneš jít sama, nebo tam mám jít snad s tebou?” zeptal se a uchechtl se.

„Em ne” odpověděla jsem.

„Fajn” odpověděl a ztratil se.

Vešla jsem do koupelny a zavřela, a zamkla, nikdy nevíš.
Převlékla jsem se a pak se vrátila do obýváku.

„Dobrý? Není ti to moc velký, vzal jsem Tomovo tričko, myslel jsem že by bylo pohodlnější než nějaký uplý.
A kalhoty ode mě ,nic holčičího tady nemáme” řekl mi Bill.

„Jo, v pohodě. Děkuji” odpověděla jsem mu s úsměvem.

„Cože si vzal?” zeptal se ho Tom.

„Tvoje triko, jseš nahluchlý?” odpověděl mu Bill.

„Proč dáváš moje triko nějaký holce z ulice” vyjekl na něj.

„Sundej to!” zakřičel na mě a já na něj jen koukala.

„Vůbec ho neposlouchej, on je tak trošku narušenej” řekl mi Bill a poslední slovo zdůraznil.

„My dva dame řeč, Tome” řekl mu. Tom nad tím jen přotočil očima a pak spolu odešli do jiné místnosti.

Tom

Odešli jsme s Billem do kuchyně a já čekal co na mě zase vyvalí.

„Mohl by si se přestat chovat jako idiot?” řekl mi.

„Ja se tak nechovám.
Dotáhl si sem nějakou cizí holku z ulice a čekáš že s tím budu v pohodě?” vyprskl jsem na něj.

„Vzdyť ti nic nedělá, naopak je moc milá!” vyprskl na mě naoplatku on.

„Znáš ji sotva hodinu” odpověděl jsem mu.

„Jo znám ji sotva hodinu, nato aby mi došlo, že se jí něco stalo, kdo se jde ven projít bez bot s roztrženým tričkem za deště? Nikdo, nešla se projít” odpověděl mi vážně a už se chystal na odchot, pak se ještě ale zastavil.

„A za trest , spí dnes u tebe v pokoji” řekl mi a pak odešel. Fakt skvělý, nejraději bych jí vyhodil zpět na tu ulici.

Madison

Po chvilce se vrátil Bill a hned za ním naštvaný Tom.

„Stalo se něco?” zeptala jsem se opatrně.

„Ne, jen jsme se domlouvali u koho dneska budeš spát” odpověděl mi s úsměvem. Usmála jsem se na něho, tak ráda bych ho obejmula, ani mě pořádně nezná a přesto mi dal čisté oblečení a nechá mě tady spát.

„A dohodli jsme se že u Toma, snad ti to nevadí” dořekl ještě a koukl se na mě.

Zakývala jsem hlavou jako že ne a pak se otočila na Toma, který se na to vůbec netvářil, řekla bych že jemu to vadí.

„Je docela dost hodin, měla by ses jít umýt a prospat, zítra si s tebou chci promluvit” řekl mi Bill a já kývla, celkem se bojím o čem si chce promluvit, vlastně tuším, a to je to čeho se bojím.
Nechci mu o tom říkat, vlastně nikomu.

„Tome odveď ji do pokoje” řekl ještě Bill a pak jsme se s Tomem rozešli do pokoje.
Popravdě, s Billem se cítím lépe, ale Tom bude určitě taky fajn kluk.

„Moc si tady nezvykej” řekl mi docela hnusně Tom v pokoji.
Jen jsem se na něj podívala a ignorovala ho. Chtěla jsem odejít do koupelny kterou má v pokoji ale chytl mě za předloktí.

„Mluv semnou” řekl a otočil si mě čelem k sobě.
Zkřížila jsem ruce na prsou a nadzvedla obočí.

„Kolik že ti je Madison” zeptal se a přitom si namotával můj neposedný pramínek vlasů na prst.

„17” odpověděla jsem lehce a odstoupila kousek od něj.

Tom nad tím nadzvedl obočí.

„A co si dělala na té ulici, tak sama?” zeptal se a přistoupil ke mně blíž.

„Nechci se o tom bavit” odpověděla jsem jednoduše a zklopila hlavu.

„Ale mě to zajímá, pak je větší pravděpodobnost že se nebudu chovat jak idiot, ale moc si nevěř” řekl a uchechtl se.

„Nic ti do toho není” odpověděla jsem mu potichu, celkem mě štve ten blízký kontakt, ale nemyslím si že by mi mohl něco udělat.

„Když to nepůjde po dobrém, tak po zlém” řekl a chytl mě za boky. Nevím co tím myslel ale celkem jsem se ho lekla.

„Nechci s tebou být na pokoji” dostal jsem ze sebe, a snažila se sundat jeho ruce z mých boků.

„Proč?” zeptal se s ušklibkem.

„Není mi to příjemné” odpověděla jsem a koukla se mu do očí, a doufala že ze mě svoje ruce sundá.

„Co přesně?” zeptal se a nadzvedl obočí, I když přesně věděl co myslím.

„Všechno, necítím se s tebou komfortně” vyprskla jsem na něj a smetla jeho ruce z mých boků.

Šla jsem najít Billa, nechci s ním být v pokoji. Aspoň teď ne, když je ten incident tak čerstvý.

★  ★  ★

Druhá kapitola za námi, možná je to zatím nudné ale pak se to určitě rozjede tak jako každý příběh🦨.

První den školy jsem přežila, byl v pohodě ,do té doby než jsem zjistila koho mám na zeměpis, budu mít každý úterý a čtvrtek trauma , protože ten učitel je magor ( DOSLOVA. ) 😟

Bára<3