~THANK YOU~

~28~

Přišla jsem do obýváku, a zjistila že tady Bill není takže je u sebe v pokoji.
Došla jsem před jeho dveře a zaťukala, po chvilce se ozvalo "dále" a já vešla.

„Ahoj, můžem si promluvit?” zeptala jsem se a zavřela za sebou dveře.

„Samozřejmě, děje se něco?” zeptal se, a poklepal na místo, vedle něho.

„Ne, já jen..jde o Toma” pronesla jsem a sedla si vedle něj.

„Dobře, povídej” pronesl a koukal na mě.

„No, on mi řekl že se mu líbím, ale to prostě nejde” řekla jsem a koukala na Billa.

„Proč myslíš?” zeptal se.

„Nikdy neměl holku, proč já bych byla zrovna výjimka?” zeptala jsem se s nechápavým výrazem.

„No tak Tom měl většinou holky na jednu noc, a podle toho co jsem viděl to nebyli žádný hitparády, ale ty.. jseš krásná a hodná, a asi si to uvědomil. Navíc..vždyť po tobě pokukoval už od začátku” pronesl nad čímž jsem se musela usmát.

„Podle mě ses mu líbila celou dobu, ale myslím že se s tebou ze začátku chtěl jen vyspat, ale teď už ví že by ti to ublížilo, a já si nemyslim, že by ti po tom všem chtěl ublížit” dodal a koukal mi do očí.

„Jo máš pravdu, je hodný ” odpověděla jsem a lehce se usmála.

„Jo to je..jseš první které to řekl, takže nepromarni šanci” řekl mi.
Tím pádem jsem ji už promarnila? Řekla jsem že nechci vztah.

„Já jsem mu ale řekla že nechci vztah..a on vypadal zklamaně” pronesla jsem a zklopila hlavu.

„Z toho s nic nedělej” pronesl a zvedl mi hlavu.

„Líbí se ti?” zeptal se a já chvilku váhala, nevím proč, líbí se mi.

„Ano” odpověděla jsem ,a Bill se nad tím usmál.

„Opravdu nechceš vztah?” zeptal se.

„Já nevím” pronesla jsem a mykla rameny.

„Je to v podstatě pochopující, po tom co jsi zažila s Blakem, ale ty Toma znáš, a já ho znám, líp jak kdokoliv jiný.. neublížil by ti, dobře?” pronesl.

„Jo, já vím” odpověděla jsem a lehce se usmála.

„Jelikož se mu líbíš, a on tobě, přijde mi zbytečné tu příležitost zahodit, jen protože se bojíš mít vztah” dodal a koukal na mě.

„Máš pravdu.. děkuji Bille” pronesla jsem a zvedla se z postele.

„Nemáš zač” pronesl a zazubil se.

Na nic jsem nečekala a rozběhla se zpět do Tomova pokoje, vlastně se cítím trochu hloupě, po tom co jsem mu před chvilkou řekla.
Otevřela jsem pomalu dveře a vešla dovnitř, ležel na posteli a koukal do stropu..vypadal, smutně?
Asi mi už haraší.

Zavřela jsem za sebou dveře, a v tu chvíli mě zaregistroval, trochu se zvedl aby na mě viděl.
Beze slova jsem šla k posteli a lehla si vedle něj.
Svojí hlavu jsem položila na jeho hruď, a jen v klidu ležela, on svojí ruku položil na můj pas.

Nějakou dobu jsme takhke v tichosti leželi, a pak jsem přemýstil svojí hlavu, abych na něj viděla.

„Promiň” pronesla jsem a on mi věnoval nechápavý pohled.

„Za co se omlouváš?” zeptal se a koukal na mě.

„V podstatě jsem tě odpalkovala, jen protože se bojím mít vztah, jako bych ti nevěřila” pronesla jsem a posadila se, udělal to samé.

„I když vím že nejseš jako Blake, zachránil jsi mě, v tom klubu” pronesla jsem trochu smutně.
I Blake byl ze začátku hodný, nikdy by mě nenapadlo že by mi mohl něco udělat.
Ale s Tomem je to jiný, on je hodný..tak čeho se furt tak bojim?

„Mads ja to chápu, a nevyčítám ti to.
Počkám, když budu muset” pronesl mile, a pohladil mě po zádech.
On je kluk kterého v životě potřebuji.

„Děkuju” pronesla jsem a usmála se.

Na nic jsem nečekala a dala mu rychlou pusu, usmál se, a přitáhl si mě do polibku.
Miluju tenhle pocit bezpečí a lásky, nikdy jsem to s nikým necítila, obávám se že ani s Blakem.

Z mého přemýšlení mě vyrušil Tom který mi zkousl jemně spodní ret, otevřela jsem pusu a naše jazyky se v tu chvíli střetli, připadalo mi to jako věčnost, jako že jsme jen my dva.

Po chvilce jsme se museli odtáhnou, protože nám oboum docházel vzduch,  vládlo mezi námi hrobové ticho, navzájem jsme si hleděli do očí a usmívali se. Miluju ho. Je to vůbec možné? Ještě před jakou dobou to pro mě byl úplně neznámí člověk, a teď mi připadá jako bych ho znala věčnost.

„Co to všechno vůbec znamená?” zeptal se Tom po chvilce.

„Že tě asi nemám ráda, jen jako kamaráda” pronesla jsem a on se na mě usmál.

„To jsme dva” pronesl a přitáhl si mě k sobě.

„Jaktože se nebojíš?” zeptala jsem se a věnovala mu pohled.

„Jaktože se nebojím, čeho?” zeptal se a hleděl na mě.

„Mít vztah.. nikdy předtím, jsi ho neměl” odpověděla jsem.

„Proč nezkusit nový věci?” zeptal se s lehkým úsměvem.

„Navíc je to s tebou” dodal a vtisk mi pusu do vlasů.

Dál jsem nic neřekla, jen jsem ho povalila a lehla si na jeho hruď.
Oba jsme mlčely a jen si užívali přítomnost toho druhého.

★  ★  ★

Další kapitola na světě, poslední dobou nejsem moc aktivní, za což se moc omlouvám.

Anyways, opět se blížíme ke konci příběhu, sama ještě nevím jak tento příběh ukončím, ale vím že brzy.

Taky bych chtěla oznámit že už pracuji na novém příběhu, který má už 5 kapitol, první bych chtěla vydat až tento dokončím.😜

★Bára★