~THANK YOU~

~20~

~Den koncertu~

Před chvílí jsme s klukama dorazil do backu.

Jeli jsme sem zhruba půl hodiny, a po cestě jsem se dozvěděla že Bill je zpěvák, Tom kytarista, Gustav bubeník a George basák.

Nemůžu se dočkat až je uslyším hrát. Neznám od nich žádnou písničku, vlastně jsem ani nevěděla že nějaká skupina Tokio Hotel existuje, dokud mi to Bill řekl.

Sledovala jsem kluky kteří se připravovali na to, že za pár minut budou vystupovat, všichni byli nervózní.
Jsem si jistá že to z nich na pódiu odpadne, většinou to tak bývá.

„Přijde mi že jsem zapomněl všechny texty" pronese vyděšeně Bill.

„Jseš jen nervózní..věřím že to zvládneš" pronesla jsem a usmála se.

„Jo..v to doufám" řekl Bill a zhluboka se nadechl.

„Držím vám palce" pronesla jsem ještě, a pak kluci přistoupili na pódium.

Málem mi odumřeli ušní bubínky. ( Dává to vůbec smysl? 🤨 No nevim 😜)
Když se dav trochu uklidnil, kluci začali hrát první písničku.

Billův hlas je božský, i ta písnička.
A vypadá to že Bill nezapomněl nic, nejspíš byl jen nervózní, jako všichni ostatní kluci.

Pokud jsem poslouchala dobře, tak se tahle písnička jmenuje "schrei".
Je opravdu chytlavá, nechápu že jsem o jejich kapele nikdy předtím neslyšela.

Z Billa jsem moje oči přesunula na Toma. Nikdy by mě nenapadlo že by vypadal takhle dobře při hraní na kytaru.
Nemůžu uvěřit že si mě vzali takhle talentovaní kluci k sobě domů.
A já o tom včera ještě vůbec netušila, celou dobu jsem je považovala za typický teenagery s nudným životem.

Chvilku jsem ještě pozorovala Toma a pak se můj zrak opět přesunul, tentokrát na Gustava.
Bylo skvělý jak to prožíval, musela jsem se nad tím usmát.
Poslední na kterýho jsem se podívala byl Georg, vypadal taky dobře.

Nemůžu uvěřit, že oni jsou moji přátelé, zasloužím si je vůbec?

Po dohrání týhle písničky, začali hrát "durch den monsun",byla skvělá, jako ta předchozí.
Je skvělý jak dokážou být takhle mladí kluci talentovaní, opravdu mám štěstí že jsem narazila zrovna na ně.

Celé vystoupení, jsem z nich nemohla spustit oči.
Líbili se mi snad všechny písničky co hráli.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - -

„Bylo to boží!" vyjekla jsem a běžela obejmou Billa.
Obětí mi opětoval.

„Jsem rád že se ti to líbilo, ne každému se líbí náš styl hudby" pronesl a pohladil mě po zádech.

„Mně se to líbilo..moc" odpověděla jsem s úsměvem, a odtáhla se od něj.

„A teď je čas na odreagování" pronesl Tom a všichni jsme věděli, co tím myslí.

„Budeme hlasovat" pronesl Bill.

„Kdo chce jít do klubu ať zvedne-" ne dořekl to a všechny ruce byli nahoře, kromě tý mojí a Billa.

„A je rozhodnuto" pronesl Bill.

„Tak na co čekáme, razime!" pronesl nadšeně Tom.

„Nejdřív se stejně musíme stavit doma..nebo aspoň u vás" pronesl George.

„Má pravdu" řekl Bill.

„Ah dobře, tak ale rychle" pronesl nedočkavě Tom, bylo to až vtipné.