~19~

510 26 3
                                    

Vrátila jsem se zpět do pokoje a skočila na postel, Tom tady nebyl, takže předpokládám že byl v koupelně.

Popadla jsem mobil a začala projíždět sociální sítě, na instagram jsem měla nový nepřečtený zprávy.. byl to Blake, co zase chce?

Rozklikla jsem chat abych tedy zjistila proč zase otravuje.

B : co měla znamenat ta facka, Madison?

B : pamatuj si.. to že si měla štěstí poprvé, neznamená že ho budeš mít i příště.

Rozhodla jsem se jeho zprávy ignorovat. Absolutně nechápu co tím myslí, nebo o co mu jde.

Vyjela jsem z instagramu, a zapla si nějaký serial.
Po chvilce přišel Tom, hned jak mě spatřil si lehl vedle mě.

Nějak jsem mu nevěnovala pozornost a koukala na seriál, aspoň do té doby, než mi vytrht telefon z ruky.

„hej!” vyjela jsem po něm a posadila se.

„od doby co ho máš, do něj koukáš furt” pronesl.

„Nemám co dělat, až něco vymyslíš..dej mi vědět” odpověděla jsem ironicky a natáhla se pro mobil, ale nedosáhla na něj.

„Už jsem něco vymyslel” odpověděla mi s úšklebkem, a můj mobil položil na stolek vedle postele.

„Co?” zeptala jsem se.

„Budeme se sebe navzájem ptát na různé otázky, a odpovídat musíme pravdivě” pronesl a poslední slovo zdůraznil.

„Nuda” pronesla jsem.

„Aspoň se o sobě něco dozvíme” odpověděl. Je pravda, že toho o sobě moc nevíme.

„Dobře..tvoje první holka?” rovnou jsem se zeptala, popravdě nevim na co, se ho mám ptát.

„Nikdy jsem holku neměl. Většinou ji jen ojedu, a pak už nikdy nepotkám” odpověděl a mykl rameny. To je celkem nechutny.

„No a co ty? Kdo byl tvůj první kluk?” zeptal se mě.

„Blake” odpověděla jsem jednoduše.

„Nikdy předtím si neměla kluka?” zeptal se a skenoval me pohledem.

„Ne neměla, nespěchala jsem na to” odpověděla jsem mu.

„Ale panna už nejseš, že ne?” zeptal se s úšklebkem.
Má až moc otázek, do kterých mu nic není.

„Nehraješ podle pravidel.
Měla jsem se ptát já, už předtím” pronesla jsem.

„Na pravidla seru. Teď, odpověz” řekl a koukal mi do očí.

„Na co ti to bude?” zeptala jsem se nechápavě.

„Chci to vědět” odpověděl a mykl rameny.

„Do toho ti ale nic není” odpověděla jsem a ušklíbla se.

„Takže jseš” pronesl Tom překvapeně, nebyla to ani otázka.

„Záleží na tom?” zeptala jsem se.

„Samozřejmě že jo” odpověděl mi. Mám pocit, že tu hru spíš využil, aby se mě mohl ptát na takovéhle otázky. Hajzl.

„Odpověz, nic na tom není” pronesl po chvilce co jsem mu neodpovídala.
Něměla bych se o tomhle bavit spíš se svým přítelem?

„Jo jsem” odpověděla jsem rychle, a potichu. Možná mi to přijde trapný?

„Je pravda že vypadáš dost nevinně” pronesl a koukal mi do očí.

„Takový holky jsou nejlepší” dodal a hrál si se svým piercingem ve rtu.

„Ne pro tebe..do postele je jen tak nedostaneš” odpověděla jsem mu.

„Myslíš?” pronesl a shodil mě na záda, takže jsem ležela.
Během chvilky se objevil nade mnou.

„Ale já myslím, že ty by sis dala říct” pronesl a koukal mi do očí.

„Nedám jen tak někomu” odpověděla jsem prozměnu já.

„Nejsem jen tak někdo” odpověděl s úšklebek, a jednu svojí ruku položil na můj podbřišek. Ta divná energie.
Proč to dělá? Sám mi řekl že se s ním nesmím vyspat, a teď mi tady říká tohle?

„Zrychleně dýcháš.. když se tě dotýkám” pronesl pobaveně..má pravdu.

„nech toho” pronesla jsem a zamračila se.

„Oba víme že se ti to líbí, jen si to nechceš přiznat” pronesl a zajel svojí rukou blíž k mému citlivému místu.
Naskočila mi husí kůže.

Chtěla jsem něco říct, ale ani jsem nemusela, protože do pokoje vtrhl Bill. Je možný že bude traumatizovaný.

„Nechci rušit tuhle vaší podivnou chvilku...ale je oběd” pronesl a divně nás skenoval, Tom ze mě díky bohu slezl,
a pak jsme všichni tři rozešli do obýváku.

„Zrovna mě to začalo bavit..musel si mi to pokazit?” slyšela jsem jak potichu říká Tom Billovi, mám pocit že jeho poznámku ignoroval.

Sedli jsme si všichni tři ke stolu a začali jíst.

„Asi ti o tom Tom ještě neřekl, ale pozítří máme koncert” pronesl Bill, a můj pohled se přesunul na něj.

„Koncert?” zeptala jsem se.

„Jo.. máme skupinu, Tokio Hotel. Ještě se zbylými kluky co jsem ti představoval v klubu” odpověděl mi s úsměvem. To je super, vůbec mě nenapadlo že by oni mohli mít kapelu.

„Pani to je skvělý” odpověděla jsem a usmála se, Bill mi úsměv opětoval, jako vždy.

„Chtěl jsem se zeptat, jestli na koncert půjdeš s námi , nebo zůstaneš tady” pronesl a věnoval mi pohled.

„Rozhodně semnou počítejte” pronesla jsem s úsměvem.

„Víte co mám nejradši na koncertech?” pronesl Tom a my se na něj podívali.

„Ne, to netušíme Tome” odpověděl mu Bill.

„To že se po něm, vždycky jdeme ožrat do klubu” odpověděl.

„Nevím jestli tentokrát půjdeme” pronesl Bill.

„Nekaž tradici” řekl Tom, a výhružně se podíval na Billa.

Nevim jestli bych úplně chtěla jit znovu do klubu, je to sice až za dva dny, ale i tak.
Ale jestli je to jejich tradice tak jim do toho nějak vstupovat nebudu, chápu že se po těžkém dni, potřebují nějak odreagovat.

★  ★  ★

Další kapitola na světě. Nejsem s ni snad ani trochu spokojená, ale to u mě není žádná novinka.


Zítra konečně pátek. 😜
Já sice pisu 4 testy..ale to určitě nějak fitnu ( ne ), padim se ucit 💔

💋...Anyways uvidime se u dalsi kapitoly...💋

Bára<🐁 3

~THANK YOU~Kde žijí příběhy. Začni objevovat