~THANK YOU~

~21~

„Co má tohle kurva znamenat?” zakřičela jsem a bouchala do dveří.

„Šetři si síly.. Madison, budeš je potřebovat” pronesl a já hned věděla o koho se jedná.

„Okamžitě otevři ty zatracený dveře!” vyjela jsem po něm.

„Copak si za tu chvilku zapomněla moje pravidla?” pronesl, a přistoupil ke mně blíž. Neviděla jsem ho, ale slyšela.

„Na mě se nezvyšuje hlas” řekl nepříjemně a přirazil mě na zeď.

Rozsvítil a mně se naskytl pohled na jeho odporný obličej, už v něm nevidím nic dobrého.

„Co po mně furt chceš, Blakeu?” ( skloňovat neumím 😝) zeptala jsem se zoufale.

„Není to očividné?” pronesl pobaveně.

„Kdyby bylo, tak bych se asi neptala, ty idiote” vyjela jsem po něm. Viděla jsem jak zatl ruku v pěst.

„Dám ti na výběr..” pronesl a já nadzvedla obočí.

Chytl mě za zápěstí, a jeho kroky směřovaly k posteli. Začínám se bát.

„Buď si užijeme oba..nebo jen já. Je to na tobě” pronesl a hodil mě na postel.

„Blakeu ne” pronesla jsem a zavrtěla zákeřně hlavou.

„Špatná volba.. teď si užiju jen já„ odpověděl a vlezl si nade mě.

„Prosim, máš tady plno holek, se kterýma si můžeš užít” řekla jsem zoufale, nechci aby se ta noc opakovala.

„Jo..jenže žádná z nich nejseš ty” pronesl a vjel mi rukama pod tričko.

„Blakeu prosím” řekla jsem, můj hlas se třepal, nechci o to přijít s ním.

„Brečíš jak malá holka” pronesl pobaveně a stáhl mi tričko.

Nikdy mě nenapadlo že bych v téhle situaci mohla být znova, je to strašný.
A odporovat mu, mi tady k ničemu nebude, akorát ho víc naštvu.
Začal mi sundavat podprsenku, snažila jsem se aspoň trochu bránit, ale nečekaně mi to k ničemu nebylo.
Sundal mu ji a odhodil na druhý konec pokoje, pak se přesunul ke kalhotám které se mi chystal sundat.

„Ne, prosím” pronesla jsem, slzy mi tekly po tváři.

„Smiř se s realitou.
A přestaň furt prosit, k ničemu ti to nebude” prskl mi do obličeje.

Má pravdu, tak moc ho nenávidím.
Začal mi sundavat kalhoty, házela jsem sebou. Teď to zachází dál než minule, a já mám strach.

Když mi chtěl sundat kalhoty, furt jsem sebou házela.
Po chvilce co se mu to díky mému protestování nedařilo a přestal, nevim jestli protože to vzdal nebo protože toho má už plné zuby.

„Už mě začínáš pěkně srát!” zakřičel a dal mi facku, chytla jsem se za tvář.

Pak se vrátil k mém kalhotům ,které už tentokrát bez problémů sundal.

Začal mě líbat na krku až dolů k podbřišku.
Udělal mi několik znamének na krku a jedno na prsu.
Už jsem se nebránila, nemělo to cenu, jen jsem nechávala moje slzy volně stékat.

Tohle byla vždycky moje noční můra.

Tom

„Nemáte strach o Mads?” zeptal jsem se. Přijde mi divný že šla na záchod..a už je to půl hodiny co se tady neukázala.

„Je pravda že už je pryč dlouho” pronesl Gustav.

„Jo.. půjdu se po ní podívat, ale mohla se tady jen s někým zakecat” řekl prozměnu Bill.

„Ne, půjdu ja” pronesl jsem a zvedl se.

„Dobře” odpověděl mi Bill.

Jako první jsem šel na záchod, protože tam Mads údajně šla.
Na záchodě nikdo nebyl, takže mě nenapadlo nic jiného než obcházet všechny pokoje, co tady jsou.
Ale jestli skočila nějakýmu debilovi do postele.. přerazím ji.

Zaťukal jsem na nejbližší pokoj od hajzlu, nikdo mi neodpověděl.
Slyšel jsem vzdychání, takže tam někdo píchá, tenhle pokoj ne.

Zaťukal jsem na další a čekal jestli se někdo ozve.

„Co chceš?” ozval se nějaký nepříjemný hlas.

„Em jen hledám svojí kamarádku” pronesl jsem a už se chystal odejít, je mi jasný že to je další kluk, co tam má nějakou kurvu.

„Hráblo ti? Co by tady tak dělala tvoje kamarádka” pronesl nepříjemně.

„Promiň, jen o ní mám strach” řekl jsem ještě, a už byl na odchodu.

„Tome?” řekl někdo potichu a zároveň nejistým hlasem.. znělo to jako Madison..jsem si jistý že to bylo z toho pokoje.

„Madison?” řekl jsem, a čekal jestli ji uslyším znova.

„Doprdele, řekl jsem ti, že tady žádná tvoje kamarádka není!” zakřičel ten kluk, tohle se mi nezdá.

„Drž hubu!” zařval jsem na něj nazpátek. Strašně mi jeho hlas někoho připomíná, ale nevim koho.

„Mads.. jestli tam jseš, prosím odpověz. Potřebuji vědět jestli jseš v pořádku” pronesl jsem zoufale.

„Tome, prosim” hned co to řekla se ozval zvuk jako by jí uhodil.
Nebo už mám slyšiny ?

„Co se to tam děje?” zeptal jsem se.

„Když tě to tak moc zajímá... právě sem se snažil sebrat tvoji kočičce její nevinnost, ale ty si nás vyrušil.
Dej si odchod” odpověď a já měl chuť mu rozbít hubu. Cože to ten sráč řekl?

„Dotkneš se ji, a jseš mrtvej, rozumíš?!” zařval jsem a kopl do dveří. ( Dopici, když jsem to psala tak mi to nepřišlo cringe, ale teď když to čtu, tak mega)

„Prosimtě, to bylo první co jsem udělal” odpověděl a ve mně se vařila krev.

„Vyděl si někdy její postavu, a prsa?
Nevim jestli se ještě dlouho udržim, takže nezdržuj” pronesl. Je mi z něj zle.

Začal jsem kopat do dveří, nebudu ztrácet čas tím že si s ním povídám přes dveře.
Jediný co teď chci, je..rozbít mu hubu.
Co tam spolu vůbec dělají? Měla jít snad na záchod.

Po chvilce jsem ty dveře vykopl. ( Tohle mi přijde vtipny, a ja nevim proč 🤔)
Naskytl se mi pohled na Madison a...Blakea.
Úplně mě ignoroval a dál pokračoval v tom co dělal, líbal Mads na krku, a pak jel dolů až k prsům, nelíbilo se jí to.
Nevydržel jsem se na to koukat, a surově ho z ní strhl.

Vrazil jsem mu několik ran pěsti, takovýho sráče nebudu vůbec šetřit.
Když měl dost, stoupl jsem si a znechuceně se na něj podíval.

„Opovaž se ještě jednou na Madison sáhnout” řekl jsem skrze zuby.

„Vypadni!” zařval jsem.
Měl co dělat aby se zvedl, po několik marných pokusech, se zvedl a pomalu odkulhal pryč. Hned jak mi zmizel z dohledu jsem se otočil na Mads.

Byla úplně zničena, prsa měla schovává rukama. Koukala mi do očí, její oči byli zalité slzami.
Na nic sem nečekal a upevnili ji v objetí. Po chvilce si kolem mě obmotala ruce, a nanovo se rozbrečela.

★ ★  ★

Nesnasim skolu.

To je vse, co jsem vam dnes chtela rict. 😛

★ Bára ★