~3~

604 37 7
                                    

Zaťukala jsem na protější dveře od Tomova pokoje a předpokládala že to je Billův pokoj.

„Dále" ozvalo se po chvilce, a já otevřela dveře.

„Ahoj, děje se něco?" zeptal se hned když si všiml že to jsem já.

„Nemohla bych spát dneska u tebe?" zeptala jsem se.

„Stalo se něco?" zeptal se starostlivě.

„Ne, jen jsme si s Tomem moc nesedli" odpověděla jsem mu.

„Jo všiml jsem si, proto jsem tě dal k Tomovi do pokoje, myslel sem že by se to mohlo zlepšit. Stalo se něco?" zeptal se znovu a přistoupil ke mně blíž.

„Ne..promiň, neřeš to. Měla bych si přestat stěžovat, měla bych být ráda že mě tady necháš přespat. Ani mě neznáš" odpověděla jsem mu a sklopila hlavu, opravdu se chovám jako kráva. Nechává mě tu přespat a já si ještě stěžuji že nechci spát u Toma.

„To je maličkost, Madison" odpověděl a usmál se.

„Zítra si o všem promluvíme, jo?" zeptal se mě.

„Jo" odpověděla jsem a lehce se usmála.

„Dobře, s Tomem to jednu noc zvládneš, ne?" zeptal se mě.

„Jo...promiň že jsem takhle pozdě otravovala" řekla jsem.

„V pohodě Mads, teď už se běž umýt a pak prospat" odpověděl mi s úsměvem, nad tím oslovením jsem se musela usmát.

„Jo, dobrou" odpověděla jsem.

„Dobrou" odpověděl mi s úsměvem a já se vrátila do Tomova pokoje.



Šla jsem rovnou do koupelny, kde jsem se svlékla a poté vysprchovala, vylezla jsem asi po 15 minutách.
Neměla jsem ručník, takže jsem si nějaký půjčila ze skříně, myslím že to Tomovi vadit nebude.
Ale byl tady jeden problem, neměla jsem pyžamo.
Oblečení co jsem měla na sobě se moc jako pyžamo nehodí, nemyslím si že by to bylo pohodlné, a kdybych si to vzala, neměla bych si vzít co na sebe zítra.
Takže jsem vyšla z koupelny s obmotaným ručníkem kolem těla, který mi byl po stehna.

„Tome?" zeptala jsem se.

„Jo- Chceš si to rozdat, nebo?" zeptal se hned jak si všiml že jsem jen v ručníku.

„Ne-" nedokončila jsem ani svoji větu, protože mi skočil do řeči.

„Tak proč se mi tu promenáduješ jen v ručníku?" zeptal se a zvedl se z postele.

„Chtěla jsem se zeptat jestli mi nepůjčíš něco na spaní" odpověděla jsem mu.

„A nechceš ještě předtím dát rychlovku?" zeptal se s ušklibkem.
Když to dořekl, popadl mě divný pocit. Hlasitě jsem polkla a přimáčkla si ručník víc k tělu.
Tom se na mě divně podival.

„Klid holka, to byl jen vtip" řekl a přotočil očima.

„Něco ti najdu ve skříni" dodal ještě a pak šel ke skříni.

Jen jsem se na něj trochu usmála a čekala.

„Na" odpověděl mi po chvilce hledání ve skříni, podal mi nějaký kraťasy s trikem.

„Děkuju" odpověděla jsem a vzala si to od něj.

Jen se na mě podíval a pak si vlezl zpátky na postel, kde začal koukat do mobilu.

Odešla jsem do koupelny a oblékla si to co mi Tom dal, pak jsem se vrátila do pokoje.

Vůbec nevim kde budu spát, postel je tu jen jedna, sice velká, ale přece nebudu spát vedle něj, nejspíš by to ani on sám nechtěl.



„Budeš tam furt stát jak tvrdé y, nebo si půjdeš lehnout?" zeptal se Tom po chvilce, co jsem jen stála a hrála si s kaničky od kraťas.

Jen jsem se na něj podívala a pak si sedla vedle něj na postel, začala jsem přemýšlet, jestli mě Blake hledá, doufala jsem v to, že ne.
Nevratim se k němu, vždycky když jsme se pohádali a já pak odešla, vrátila jsem se, teď už ne. Ani bych na to nepomyslela.

Po chvilce jsem si lehla zady k Tomovi a snažila se usnout.
Cítila jsem jak se Tom zvedl a odešel do koupelny, nemohla jsem vůbec usnout, furt jsem si v hlavě promítala co se dneska všechno stalo, s Blakem, pak jak jsem utekla, a nakonec jak mě potkali kluci, mám štěstí že na mě narazili zrovna oni.

Už jsem skoro spala, cítila jsem jen jak si ke mně Tom lehl a poté si obmotal ruku kolem mého pasu, což mě hned probralo.
Jeho ruku jsem sundala a snažila se dál spát, ale objevila se tam znovu.

„Tome" řekla jsem a odsunula se od něj dál.

„Proč jseš furt tak odtažlivá" nebyla to ani otazka, ale donutilo mě to se na něj otočit.

„Protože tě skoro vůbec neznám" odpověděla jsem mu. Popravdě si nemyslím že to je tím, jen chci mít teď nějakou doby odstup od mužů, i když to v tuhle chvíli úplně nejde.

„Můžu říct to samé , a přesto tě nechávám spát u mě v posteli" odpověděl a mykl rameny.

„Já na tebe aspoň nesaham, ani bych si to nedovolila" odpověděla jsem mu a otočila se k němu opět zády.

„Co ti tak vadí? Kdybych byl tebou, nevadilo by mi to, jsem sexy.
Každá to chce" odpověděl mi a nezapomněl se uchechtnout.

„Tím si nebuď tak jistý" odpověděla jsem mu a bylo to taky poslední co jsem řekla, pak už jsem zavřela oči a snažila se usnout.

★ ★ ★

3 kapitola..nejsem s ní vůbec spokojená, přijde mi nudná a vyloženě špatně napsaná, doufám že další budou lepší, jestli ne, přestanu mít chuť psát. A to nechci 😟

Bára<3

~THANK YOU~Kde žijí příběhy. Začni objevovat