~THANK YOU~

~26~

Probudila jsem se, jako první co jsem  zaregistrovala byli Tomovo ruce na mém pasu.
Popadla jsem mobil, abych zjistila kolik je hodin.
Bylo 10:00 není to brzo ani pozdě, čas akorát nato abych se vyhrabala z postele, a udělala ze sebe člověka.

Chtěla jsem vstát avšak jeho ruce mi to nedovolili, držel mě opravdu pevně.

„Tome” pronesla jsem, a on si me přitáhl blíž k sobě.

„Ráda bych šla do koupelny” řekla jsem, jako bych doufala že mě pustí.

„Ještě ne” zamumlal a ja si povzdechla.

„Pusť mě, je to nepříjemné” Pronesla jsem, jen protože jsem si vzpomněla jak včera říkal, že nechce dělat nic co by mi bylo nepříjemné.

„Je..poznal bych, kdyby nebylo” pronesl a jednu ruku přemístil na moje stehno.

„Moje doteky ti jsou příjemné, tak si nevymýšlej” dodal a ruku přesunul na moje vnitřní stehno.

„A mně je příjemné, když se tě můžu dotýkat” zašeptal mi do ucha a mně naskočila husí kůže.

„Nech toho” pronesla jsem, a sundala jeho ruku z mého stehna.

„Nejsme spolu, tak neříkej tyhle divné věci” pronesla jsem a v klidu vstala, jelikož mě už držel jen jednou rukou.

„Jen říkám jak to je” odpověděl a posadil se na postel.

„Ne. Už mě to přestává bavit, ty jseš na jednorázovky, já ne, nechci s tebou nic mít natož se s tebou vyspat” pronesla jsem jeho směrem.

„Koukám že to co jsem ti řekl, jsi vzala hodně vážně” pronesl a překvapeně na mě koukal.

„A neměla bych snad?” zeptala jsem se, ale odpověď nedostala.
Nebo spíš jsem na ní nečekala, rozešla jsem se do koupelny a zavřela za sebou.

Nechápu o co se pořád snaží, nejsme stejní, nechci se vyspat s někým, kdo mě pak odkopne, mám city.

„Madison nechci ti zlomit srdce, takže se semnou v žádném případě nevyspi. Nikdy”

Držim se toho, ale popravdě, je to dost těžké.

V koupelně jsem si udělala skin care, vyčistila zuby, učesala vlasy a nakonec se převlékla.
Poté jsem z ní vyšla a šla rovnou směr kuchyň, tam jsem pozdravila Billa a začala si dělat snídani.
Rozhodla jsem se ,pro toust s avokádem, udělal jsem si k tomu ještě čaj a pak se posadila ke stolu.
Mezitím co jsem to připravovala se Bill přemýstil do obýváku, takže jsem tady sama.

- - - - - - - - - - - -

Dojedla jsem snídani a odnesla nádobí do kuchyně, poté jsem se opět rozešla zpět do pokoje.
Popravdě nevím co tady dělat, poslední dobou mě nic nebaví.
Jediný co tady dělám je to že koukám do mobilu, nebo na televizi. To už mě ale omrzelo.

Vešla jsem do pokoje a lehla si na postel, vedele Toma, ten taky nedělá nic jiného, krom čumění do mobilu.

„Tome.. ja se nudím” pronesla jsem, nevim proč, možná protože doufám v to ,že něco vymyslí.
Třeba jako předtím, tu hru kde jsme se sebe navzájem ptali na otázky.

„No a co bys chtěla dělat?” zeptal se a koukl na mě.

„Nevim” odpověděla jsem, a věnovala mu pohled.

„Tím pádem, je to na mě” pronesl a položil svůj telefon.

Chvilku jsem nevěděla co dělá ale pak se objevil nademnou, tohle jsem zrovna nemyslela.

„Co děláš?” zeptala jsem se.

„Co myslíš? Ty se nudíš, já se nudím, a já mám dokonce řešení..” pronesl a podíval se mi na rty.
Opravdu nechápu co to semnou je, pokaždé když na mě takhle kouká mám chuť spojit naše rty.
Pak toho ale pokaždé lituju.

Než jsem se nadála jeho rty byli opět na těch mých. Dokonce mi to připadá, jako by to bylo normální, jako bychom spolu byli.
Je to už poněkolikáté a my spolu mluvíme v podstatě jako by se nic nestalo.

„Nejlehčí bude, když si přiznáš.. že mě chceš” pronesl do polibku, což mě donutilo se od něj odtáhnou.

„Můžu klidně dokázat.. že chceš” pošeptal mi do ucha.

Jen jsem nehybně ležela, a pozorovala ho.

Svojí ruku přemístil opět na moje stehno, a jel víš. Nevypadal jako že by toho chtěl nechat.

Po chvilce ho to přestalo bavit a chytl mě za kalhoty, jako že mi je chce sundat.

„Co to děláš?” zeptala jsem se nervózně.

„Co myslíš?” pronesl a moje kalhoty skončili na zemi.
Jeho ruka se opět objevila na mém stehně, tentokrát na vnitřním, a jel rukou až k lemu mých kalhotek.

Zastavil se těsně u mého citlivého místa, a věnova mi pohled.
Žádá o svolení? Chvilku jsem váhala ale pak se na něj trochu usmála.
Tohohle budu opět litovat , občas si říkám že jsem fakt kráva.

Odhrnul mi kalhotky a vjel do mě jedním prstem, trochu jsem se prohla v zádech.
Začal s ním pohybovat, a po chvilce přidal i druhý.
Nebudu lhát ale bylo to skvělý, nikdy bych do něj neřekla ,že zrovna on to umí tak dobře.

Unikalo mi pár tichých vzdychů, které asi nebyli tak tiché jak jsem si myslela, protože mi Tom dal ruku přes pusu.

„Chceš snad aby tě slyšel Bill?” zeptal se s pobavený výrazem.

Jen jsem zakývala lehce hlavou, jako že ne.

„Tak se klidni” pronesl s úšklebkem, a v tu chvíli přidal na tempu.
I přes jeho ruku na mé puse mi pořád unikalo několik vzdychů, poměrně hlasitých.
Tom dal svojí ruku dolů, z mojí pusy a přitáhl si mě do polibku.

Po chvilce jsem cítila nával slasti. Bylo to skvělé..a v tu chvíli Tom přestal.

Odtáhla jsem se od jeho pusy a věnoval mu nechápavý pohled.

„Chceš snad ,abych pokračoval?” zeptal se a koulal mi do očí.

Já na něj jen kývla, na slova jsem se nemohla.

„Tak to řekni” pronesl.

„Chci abys pokračoval..” pronesla jsem potichu a on se usmál.

Opět do mě vjel, začal nejdřív pomalu, a pak zrychlil tempo.

Už to netrvalo dlouho a já se udělala.
Opět mi uniklo několik vzdychů, o kterých doufám že neslyšel nikdo, mimo tuto místnost.

Zhluboka jsem dýchala a Tom na mě koukal. Tohohle rozhodně nelituji.

★  ★  ★

Další kapitola, tohle bylo jako trochu spicy, nebo jak to říct ale furt nic moc.

Anyways doufám že nejste traumatizovaný. 😜

Nevim jak často budou vycházet kapitoly, nemám moc nápady a popravdě, poslední dobou nemám ani chuť psát.
Což mě mrzí, snad se to zlepsi.

★Bára★