~THANK YOU~

~18~

Probudila jsem se a začala se rozkoukávat, vůbec si ze včerejška nic nepamatuji, mám totální okno.

Zvedla jsem se pomalu z postele, nebylo mi úplně nejlip, hlava mě bolela jako krava, pak si skočím pro prášek.
Rozešla jsem se do koupelny, potřebuji sprchu.

Začala jsem si pomalu svlékat pyžamo, a v tu chvíli jsem si uvědomila..tohle v žádném případě není moje pyžamo.
Včera si nepamatuji jestli jsem se převlékla, ale i kdyby jo, tohle bych si na sebe rozhodně nevzala.
Proč mám na sobě jeho tričko? Neměli jsme spolu nic, doufám.
Tahle představa mě děsí, beru ho jako kamaráda. Doufám že to je jen nějaká hloupá náhoda.

Zalezla jsem si konečně do sprchy a pustila teplou vodou,to jsem potřebovala.

Vylezla jsem ze sprchy, asi po 15 minutách, jako vždy.
Osušila jsem se, a hned poté jsem se chtěla obléct do domácího, ale zjistila jsem , že sem si sem oblečení nevzala,pecka.
Nezbývalo mi nic jiného než si omotat ručník kolem těla, a dojít si pro to.

Vzala jsem si ručník a vyšla z koupelny.
Moje oči spadli na Toma, byl vzhůru, ale nevěnoval mi pozornost, myslím že o mně ani neví.

Šla jsem směrem ke skříni, kde jsem začala hrabat nějaké oblečení, to mě Tom už však zaregistroval.

„Madison?” pronesl a skenoval mě pohledem, cítila jsem to.

„Jen hledám něco na sebe” odpověděla jsem a nevěnovala mu ani pohled. Musela jsem si celou dobu přidržovat ručník.

Konečně jsem vyhrabala něco na sebe a pak se otočila na Toma.

„Nekoukej tak přiblbě" pronesla jsem, protože si mě furt prohlížel, jako by mě svlékal pohledem..nebo spíš, sundaval ručník?

„Promiň..jen jsem si vzpomněl na včerejšek” odpověděl a očima se zastavil u mé hrudi.

„O čem to mluvíš?” zeptala jsem se nechápavě.

On jen pokrčil ramena a nahodil ten jeho typický úšklebek.

Já se na něj proměnu zamračila, a poté odešla do koupelny.
Chci aby mi to řekl ale nejdřív se obleču.

Oblékla jsem si oblečení a rovnou si udělala ranní hygienu.
Pak jsem se ještě učesala a vrátila se zpět do pokoje.

Tom

„Na co sis vzpomněl?” začala vyzvídat, a posadila se na postel.

„Nechal bych si to radši pro sebe” odpověděl jsem ji. Fakt ji nehodlám říct že jsem viděl její prsa když spala, co by si o mně myslela?

„Tome, prosím.. mám úplný okno” pronesla.

„To by sis stejně nepamatovala, spala jsi” odpověděl jsem a mykl rameny.
Vůbec nechápala o čem mluvím, kdyby jste viděli její výraz.

„Cože?” zeptala se nechápavě.

„Co tím myslíš?” zeptala se a vypadala trochu vyděšeně.

Povzdechl jsem si „včera sis poblila triko, tak jsem ti řekl ať si ho prevlečeš, a já zatím šel zavolat Billovi, když jsem se vrátil, spala si, a ani ses nepřevlékla” dokončil jsem svůj monolog.

Jen na mě hodila nechápavý výraz, asi to stále nechápe.

„Musel jsem tě převléknou” dodal sem. Vypadala jako že si oddechla, co si jako myslela?

„Aha” vydala ze sebe.

„Takže jsme spolu nic neměli?” zeptala se ještě.

„Ne” odpověděl jsem ji jednoslovně.

„Děkuji” pronesla po chvilce.

„Za co?” zeptal sem se.

„Za to žes mě nenechal spát v tom tričku” odpověděla a trochu se usmála.

„Taky že jsem za to dostal odměnu” odpověděl jsem a kulišácky se usmál, myslím že jí to došlo..

„Ty prase!” řekla a dala mi jemný pohlavek, musel jsem se nad tím zasmát.

„No co? Měl jsem tě radši nechat v tom poblitém tričku?” zeptal jsem se na svoji obranu.

„Možná” odpověděla mi s úšklebek.

„Ani nevíš jak mi to zlepšilo večer” řekl jsem, a ona se koukla dolů.

„Radši se už půjdu nasnídat„ pronesla a zvedla se z postele.
Je mi jasný že chce utéct od tématu.
Klidně ať uteče, hlavní je, že já si pamatuji ,co jsem včera večer viděl.

Madison

Odešla jsem z pokoje a šla směrem do kuchyně.

Tohle byl ten nejdivnější rozhovor co jsem kdy s Tomen měla, musela jsem to včera pořádně přehnat s alkoholem, ani si nepamatuju že jsem si poblila tričko..jak říkám mám úplný okno.

Nechápu jak jsem se nemohla zbudit, když mě převlékal. Nemám absolutně tvrdý spánek, sto procentně za to mohl ten alkohol. Když o tom tak přemýšlím, tak je dobře že jsem se nevzbudila, protože kdyby jo, bylo by dost možné že by mu jedna přilítla, protože bych nevěděla co dělá.

Tak strašně jsem se bála, že jsem se s ním vyspala nebo tak něco.. jasně jsme si řekli že se s ním nesmím vyspat, I kdybych byla opila, vyčítala bych si, kdybych to porušila..mám ho ráda, jako kamaráda.

„Dobré ráno” řekla jsem Billovi v kuchyni, jen na mě mávl rukou, budu to brát jako že mi taky přeje dobré ráno.

Začala jsem si dělat něco k jídlu.
Taky jsem si udělala pití a pak se usadila ke stolu.

„Bille, máte tady nějaký prášky?Bolí mě strašně hlava” zeptala jsem se a věnovala mu pohled.

„Jo..v té nejvyšší poličce nalevo, tam by něco měla být” zamumlal na mě, taky nevypadal dvakrát nejlíp.

Hned jsem se zvedla a šla hledat ty prášky.

„Děkuji” pronesla jsem, když jsem je našla, a usadila se zpět ke stolu.
Neměla jsem moc chuť k jídlu, ale něco jsem sníst musela.. takže jsem začala pomalu jíst.

Něco málo jsem snědla a pak zapila prášek. Fuj, jak moc já tohle nenávidím.
Odnesla jsem talíř do kuchyně a pak se rozešla zpět do pokoje.
Dneska nehodlám v žádném případě něco dělat, budu jen odpočívat.

★  ★  ★

Další kapitola na světě, nevim co si o tom mam myslet, ale doufám že to není uplna katastrofa.

Přežila jsem pondeli yey .😝 Vlastně jsem ani nějak extra nevnímala, byla jsem ve svém světě. Většinou o hodinách přemýšlím o tom co napíšu do další kapitoly, protože při hodině se mi přemýšlí nejlip.

Zítra mám 8 hodin, asi by to nebylo tak strašné, ale mám dvě matematiky.. což je pro mě doslova horor.
No snad to nějak přežiju.😜

Bára <🐁 3