~THANK YOU~

~10~

Odtáhla jsem se od něj a usmála se. Úsměv mi opětoval a zadíval se mi do očí.

„Jseš krásná, Madison” řekl a dal mi pramen vlasů za ucho.

Vykouzlilo mi to úsměv na tváři, vlastně mi to nikdo nikdy neřekl. Myslí to vážně?

„Děkuji” odpověděla jsem a koukla se dolů, mám pocit že jsem trochu zčervenala.

Tom se nad tím uchechtl a pak položil ruku na moje stehno.

„V pohodě?” zeptal se a já se mu opět podívala do očí.

„Jo..” řekla jsem trochu nejistě.

Tom se na mě podíval a pak mi začal jezdit rukou po stehně, postupně jezdil víš a víš.

„Tome?” zeptala jsem se.

„Hm?” zabručel a ruku měl pořád na mém stehně.

„Ja jen.. víš že spolu nic mít nebudeme” řekla jsem pro jistotu, protože mi nepřijde že tohle dělají lidé co k sobě nic necítí.
Doufám že to nevyznělo zle.

„Ja ani nechci” odpověděl Tom, což mě trochu zarazilo.

„Ale neni to tim že by ses mi nelíbila, nebo tak něco” dodal Tom a sundal ruku z mého stehna.

„Jseš hezká, klidně bych to ojel ale nemyslim že by to byl dobrý nápad” řekl a mykl rameny.

„Aha” vydala jsem ze sebe.

„Samozřejmě jen kdybys chtěla” dodal a koukal na mě.

„Jasně..” odpověděla jsem, opravdu nevim co mu na tohlo odpovědět. Tomuhle tématu bych se já radši vyhýbala.

„Víš Madison.. popravdě, já nejsem na vztahy” řekl mi Tom.

„Proč?” zeptala jsem se, docela hloupá otázka ale opravdu mě to zajímá. Každý přeci chce mít druhou polovičku, ne?

„Prostě mám rád jednorázovky” odpověděl a mykl rameny.

„Nedokážu si představit že bych měl holku, se kterou bych žil a miloval ji” dodal ještě.

„Tak to já jsem pravý opak” odpověděla jsem.
Já naivně jsem si ze začátku myslela že s Blakem jsme spřízněné duše. Ovšem to tak nebylo. Co když už žádného hodného kluka nepoznám? V dnešní době už jich je málo. ( Real 😰)

„Madison jen ti chci říct, že ti nechci zlomit srdce, takže se semnou v žádném případě nevyspi. Nikdy” řekl a koukal mi přímo do očí.

„Nevyspala bych se s někým, s kým si nejsem jistá že to semnou myslí vážně” odpověděla jsem.

„Ani kdybys byla opilá?” zeptal se Tom a nadzvedl obočí.

„No to nevim, nepiju, nebo aspoň když jsem bydlela s Blakem, jsem nepila” odpověděla jsem Tomovi a v tu chvilku někdo vtrhl do pokoje, samozřejmě to byl Bill.

”Nerad ruším, ale potřebuji si půjčit Madison” řekl a já vstala z postele. Tom přotočil očima,  nevim proč, možna protože jsem s nim teď měla rozhovor a Bill ho přerušil? Nemyslím si.

„A co potřebuješ?” zeptala jsem se a šla směrem k němu.

„Můžeme jít do obýváku?” zeptal se.

„Jo, jasně” odpověděla jsem a zmizli jsme z pokoje. Celkem se bojim co po mně chce.

V obýváku jsem si sedla na gauč a Bill vedle mě.

„Nechci tě nějak vysléchat, ale pár věcí by mě zajímalo” řekl mi Bill.

„Ptej se na co chceš” odpověděla jsem, a on se trochu usmál.

„Madison, já jen že jsem se tě ptal jen na Blakea, ale zajimalo by mě jak to máš třeba s rodiči, proč ses k ním nevrátila když se Blake začal chovat jako idiot” zeptal se.

Povzdechla jsem si „Nemám rodiče, proto” odpověděla jsem.

„Aha.. promiň” řekl a pohladil mě po zádech.

„Ale tím pádem nechápu, když jsem ti nabízel ze začátku že ti půjčím telefon aby jsi zavolala rodičům a vrátila se k nim, kývla jsi” řekl Bill.
Musela jsem kývnou, bála jsem se že kdybych řekla že rodiče nemám, nevzal by mě k sobě.

„Ja, jen jsem se bála že by jsi mě nevzal k sobě.. promiň” odpověděla jsem.

„To je v pohodě, Mads..chápu to” řekl a usmál se.

Dneska je to s klukama nějaký divný, nejdřív se vyzpovídam Tomovi a pak Billovi, ale mají právo se mě zeptat na cokoliv, prakticky u nich bydlím.

„Tak tím pádem je to asi vše co jsem chtěl vědět” řekl Bill.

„Dobře, kdyby ses chtěl na cokoliv zeptat, ptej se” odpověděla jsem a usmála se.

„Vlastně by mě ještě něco zajímalo..” řekl Bill, a já nadzvedla obočí.

„Všiml jsem si že s Tomem už dobře vycházíte” řekl s úšklebkem.

„Jo..je fajn” odpověděla jsem a usmála se.

„Jo Tom je hodný kluk, jen se do něj nesmíš..”

„Zamilovat, vím” dokončila jsem jeho větu a on se na mě překvapeně podíval.

„Bille..!” zakřičel Tom a šel směrem do obýváku.

„Někam si skocim, nedělejte tady blbosti” oznámil Tom.

„To říkáš ty, mně?” zeptal se Bill, a uchechtl se.

„Komu jinému?” odpověděl Tom a pak zmizel v předsíni.

„Jde nabalovat holky” řekl potichu Bill, aby ho Tom naslyšel.
Já se nad tím jen uchechtla.

Po chvilce jsme slyšeli bouchnutí dveří, což znamená že odešel.

★  ★  ★

Další kapitola konečně na světě, poslední dobou jsem neměla moc nápady, ale už zase nějaký mám, takže by ty kapitoly měli být lepší a zajímavější. 😜

Bára <🦨3