Dramione another story

7. kapitola

Existuje něco jako omluvná snídaně? Připravila skoro hostinu. Musí si Draca nějak udobřit. Moment Draca? Od kdy to není Malfoy? Asi od doby, kdy se jí o něm zdá a volá ho jménem. Spíš jeho jméno vzdychá.
Jako první vešel do kuchyně Snape.
„Dobré ráno." Usmála se.
„Dobré ráno slečno."
„Máte dnes něco v plánu, nebo zůstáváte?"
„Mám nějaké vyřizování. Do večeře jsem zpátky."
O ou. Pokud se někam nechystá Draco, bude tu s ním sama.
„Jak pokračuje plán? Můžu být třeba víc nápomocná."
„Oceňuji vaší horlivost slečno, naproti tomu trpělivost vám schází."
Do kuchyně vešel Draco.
„Ahoj." Pozdravila ho a on jen kývl.
Je na ní pořád naštvanej? Včera ani neměli lekci.
„Ehm..sejdeme se po snídani na lekci?" Zeptala se ho.
„Budu pryč. Sejdeme se večer."

Do večera vařila a uklízela. Byla unavená a nitroobrana jí nešla. Draco pokračoval v naštvanosti.
„Snaž se Grangerová."
Vyhodit ho z mysli jí šlo, jenže ukázat mu vzpomínku, kterou si sama vybere, ne tak docela.
„Nevím jak na to."
„Zkus na to přijít."
„Dneska ne. Jsem unavená." S těmito slovy vstávala z křesla, chystala se odejít. Procházela kolem něj, když jeho paže vystřelila a smýkl s ní zpátky do křesla. Ruce si položil na opěradla a tím ji uvěznil.
„Kam doprdele jdeš?"
„Jsem unavená, potřebuju..."
„Se učit." Dopověděl.
„Ty nevíš co potřebuju!"
„To vědět ani nemusím. Jsi úplně jasná."
„Přestaň mít tyhle narážky!"
„Je to pravda."
„Jenom mě ztrapňuješ!"
„To dokážeš sama beze mě."
Hermiona se pokusila vstát a odstrčit ho. On se nenechal. Začala se prát. Mlátila ho do paží a koleny ho tlačila do nohou. Asi ho to zase naštvalo. Hrubě jí vzal za zápěstí a hodil jí na gauč, kde jí uvěznil svým tělem. Silou se ho snažila odstrčit do doby než se vyčerpala a vzdala se. Celou dobu si jí prohlížel.
Překvapeně vyjekla když sklonil svá ústa k jejímu krku. Nadechl se její vůně. Začala ho znovu odstrkovat. Mrskala se pod ním, aby jeho rtům unikla. Draco ji pevně sevřel zápěstí a vklínil se mezi její nohy. Tím že se pod ním hýbala způsobila, že se o něj třela. Ustala v pohybu a on toho využil. Hermiona odvrátila hlavu.
„Draco...přestaň... prosím."
Vydechl jí do krku. Povolil jí ruce, ale jenom proto, aby ze sebe odhodil černou košili. Začala panikařit a znovu se prát. Měl víc síly. Natrhl ji tričko a pak jedním škubnutím ho roztrhnul.
„Úchyle!" Zařvala.
Jednou rukou jí zacpal pusu. Váhou se opřel do jejího těla a druhou rukou jí stáhnul podprsenku k pasu. Mnul její prsa a ona mu do ruky křičela nadávky. Rukou pokračoval dolů, rozepnul jí knoflík u džín a sáhl ji pod kalhotky. Hermiona zasténala a prohnula se v zádech. Pak slabě zaprotestovala tím, že ho chtěla od sebe odstrčit. On ji hrubě stáhnul kalhoty s kalhotkami ke stehnům. Rychle ji na gauči obrátil tváří dolů a uvěznil jí ruce za zády. Zadek měla vyšpulený a prakticky se mu nastavovala.
„Takhle to není správný." Řekla.
„Neříkej." Odfrkl.
Slyšela jak si rozepíná kalhoty.
Když ji naplnil trochu jí to bolelo. Udělal pár tvrdých přírazů až vyjekla. Asi cítil že se mu po chvili přizpůsobila a začal rytmicky přirážet. Hermionu začalo ovládat vzrušení. Nenáviděla se za to. Tuhle bitvu mezi nimi vyhrál. Zase. Hermiona se začala třást. Od krku nahoru zrudla. Blížila se k vrcholu.
Když bylo po všem. Draco vstal a zapnul si kalhoty. Hermiona si džíny s kalhotkami vytáhla nahoru a upravila si vršek, který si rukama následně zakryla. Draco šel ke komodě s lektvary. Jeden vytáhl a šel jí ho hodit do klína.
„Tohle vypij." A odešel.
Hermiona si lahvičku prohlídka. Jasně, antikoncepční lektvar.
Tu noc spala tvrdým spánkem. Naprosto uspokojená.