Dramione another story

11. kapitola

„Už nemůžu. Několikrát jsem to dokázala, tak mě nech být. Trénovat můžeme i další dny." Řekla zoufale. Seděla před ním na zemi, zatímco on nad ní stál.
Jen se ušklíbl a tak zakroutila hlavou a pokusila se vstát.
„Neřekl jsem, že je konec." Udělal k ní krok a chystal se jí vstoupit do hlavy.
Hermiona na obranu vytáhla hůlku, kterou měla za pasem legín a dostala se do hlavy tentokrát ona jemu.

„Crucio!" Voldemort zasáhl zbídačeného Luciuse Malfoye, který jen tak tak vykazoval známky života. Narcisa jeho žena křičela, zatímco Draco k ní běžel. Chytil jí a přemístil se s ní, aby nebyla svědkem smrti svého muže a nebyla další na řadě. Draco se ihned vrátil za Voldemortem. Jeho otec byl mrtvý.
Najednou před sebou viděla pár nazlobených modrých očí. Sakra.
Hermiona vystřelila ze stanu. Měla strach. Draco za ní šel pomalým krokem.
„Draco.. já.."
On se však nebezpečně přibližoval. Dala se na útěk.
Draco po ní házel kletby, aby jí zastavil v útěku. Hermiona je odrážela až na jednu, která jí dostala. Vznesla se do vzduchu kousek od země. Máchala nohama a rukama.
Došel až k ní a ona mu spadla k nohám, obličejem k zemi.
„Ty proradná šmejdko." Klekl si. Zatáhl ji za vlasy, aby zaklonila hlavu a viděli si do obličeje. Hermiona sykla bolestí.
Druhou rukou jí stahoval legíny. Hermiona sebou škubala jak mohla, aby mu práci ztížila.
„Hajzle!" Zakřičela, když jí uvolnil vlasy a chytil jí paží pod krkem. Natáhl se nad ní a zatížil svou váhou. S rty u jejího ucha a tváře jí šeptal.
„Vezmu si tě tak jak si zasloužíš. Špinavá mudlovská smějdko."
Jeho paže pod krkem ji tak podpírala, že hlavu měla zakloněnou. Začala plakat a Draco jí z jedné strany tváře slzy olíznul.
Když do ní vešel, překvapivě ji to nebolelo. Drsně do ní narážel. Byla přimáčknutá k zemi. Pak se v jejím těle objevovalo napětí ze vzrušení. Těžce dýchala. Draco jí líbal na čelisti a dýchal ji do krku.
Se zasténáním se od ní Draco odvalil. Leželi na zemi nějakou chvíli. Hermiona totiž nebyla schopná se pohnout.
Když Draco vstal, ona se začala upravovat. Zamířili do stanu, kde se Hermiona s třesoucími prsty snažila uvařit večeři.

Celou dobu ani jeden nepromluvil. Po večeři ale Hermioně ruply nervy. Přišla k Dracovi a strčila do něj.
„Ty arogantní, sobeckej, hnusnej.." Nemohla dopovědět, protože jí zacpal pusu.
„To by snad stačilo ne!"
Vymanila se od něho a ukázala na něj prstem.
„Už na mě nikdy nesahej!"
„Vážně Grangerová?"
„To si hluchej? Máme spolu spolupracovat! Jestli to takhle půjde dál, tak toho nebudeme schopný!"
„To aby jsi se začala snažit."
„Co prosím?"
„Hele Grangerová, chceš spolupracovat. Přestaň sem tahat city, jinak se to posere. Nejsem romantik, přestaň si mě idealizovat."
„Cože? Jak jsme se na tohle téma dostali?"
„Zapomnělas, že jsem den co den v tvý hlavě?"
„Už na mě nebudeš sahat." Řekla ostře.
„Opravdu to chceš?"
Hermiona neodpověděla a šla se nadýchat nočního vzduchu.

Po provizorní spršce si Hermiona na nahé tělo oblékla velké tričko, které jí sahalo do půlky stehen. Přišla k závěsu, za kterým byla Dracova ložnice.
„Promluvíme si?" Zeptala se.
Závěs se odhrnul a spatřila Draca v trenkách. To bude mít těžký. Dokáže se soustředit? Nahlas vydechla.
Pokynul jí hlavou ke své posteli, tak si na ní šla sednout.
„Omlouvám se, že jsem na tebe použila nitrozpyt. Taky, že tě vytáčím. Nedělám to naschvál. Taky......nejsem zvyklá na takové chování mužů jako u tebe. Jsem z toho všeho zmatená. Vlastně...všechno kolem tebe mě vzrušuje, ale moc dobře vím že to není takhle správný."
Draco měl složené ruce na hrudi a nic neříkal. Dívala se do země.
„Já s tebou chci opravdu vycházet. Myslíš, že bychom se dokázali snést a neubližovat si, i když mě nenávidíš?" Ptala se na to tiše, jako na filozofickou otázku. Nečekala odpověď.
„Není to tak že tě nenávidím. To bylo tak kdysi."
„Aha...no někdy děláš a říkáš věci, že.." podívala se na něj.
„Co dělám?"
„Jsi hrubý!"
„Takovej jsem byl vždycky."
„Nikdy si na mě ale nesahal. Jen si mi nadával."
„Hmm."
Hermiona vstala. Když kolem něj procházela chytil jí za pas a zastavil. Dívali se na sebe. Draco mírně zatlačil do rukou a vedl ji zpět k posteli.
Ještě ho můžu zastavit. Měla bych ho zastavit. Jenže udělal něco co ji vzalo dech. Poprvé se sklonil k jejím ústům.
Políbil ji něžně. Líbání se stávalo intenzivnější. Ležela na posteli, svlékl jí tričko, líbal na krku, prsou a žebrech. Když ústy mířil níž Hermiona se ho snažila odstrčit.
„Bude se ti to líbit." Řekl a nenechal se odradit.
Líbilo se jí to. A moc, což dokazovala hlasitým sténáním. Prsty sevřela jeho vlasy a sama se pohybovala pánví proti jeho puse. Bylo to neskutečný. Když jí uspokojil, lehl si na záda a poručil.
„Teď ty."
Hermiona se na něj obkročmo posadila a začala ho líbat na ústa a pokračovala níž stejně jako on.
Tohle prozkoumávání se jí začíná líbit.