Dramione another story

18. kapitola

Hermionu probudil Narcissy hlas..
„Vstávejte! Musíte zmizet!" Třásla s nimi.
„Matko?"
„Draco, jsou na cestě sem!"
„Kdo?"
„Smrtijedi!"
„Ví že jsme tady?" Hermiona se zeptala a vložila se tak do hovoru, vyskočila z postele a skládala do kabelky věci.
„Kdyby se něco pokazilo, Severus by nás varoval. Musí to být zase kontrola. Voldemort tě hledá." Řekla Dracovi jeho matka.
„Matko.."
„Neboj se o mě. Nenajdou mě tu. Teď běžte!"

Hermiona s Dracem dopadli na travnatou zem. Draco jen v trenkách a ona ve velkém triku s kraťásky. Oba rychle vstali a vysílali z hůlek ochranná kouzla.
„Doprdele." Ulevil si Draco.
„Máme nějaký zásoby jídla?" Ptal se jí.
„Ano."
„Kdy jsi ho stihla zabalit?"
„Jsem vždycky připravená. Navíc nemám páru kde a jak dlouho budeme, protože mi nic neříkáš. Takže reviduju zásoby každej den."
„Accio stan." Mířil hůlkou na kabelku a Hermiona kroutila hlavou. Jasně, zase mě bude ignorovat. Povzdychla si v duchu.

Celý další den se věnovali nitroobraně.
„Už nemůžu! Nechci."
„Skončíme až řeknu."
Hermiona se zavrčením zaklonila hlavu. Měla ho dost.
„Nechápu jestli si na mě nevybíjíš nějakou svojí frustraci. Ale mohl by si být ohleduplnější k mým potřebám." Sjela ho pohledem.
„Zase jsme u tvých potřeb?"
„Ano! Protože mě tady držíš a čteš, co se mi honí hlavou! Moc dobře teda víš, že potřebuju na záchod! Už hodinu!"
„To není všechno co jsem si přečetl. Za některý tvoje myšlenky bych tě měl nechat zmrskat."
„Dej mi pokoj!" Hermiona vstala a chystala se odejít.
Draco jí hrubě chytil za paži a přitáhl si ji k sobě. Druhou rukou vjel do jejich vlasů a bolestivě za ně zatáhl, aby mu hleděla do očí.
„Přestávám mít trpělivost. Sedni si!"
Pustil jí a Hermiona si sedla zpátky.
Snažila se spolknout nadávky. Zhluboka se nadechla, vydechla a čekala na další jeho vpád do hlavy.
„Hodná holka." Řekl a bez mrknutí oka pokračoval v lekci.

Naštěstí jí za další hodinu propustil. Hermiona připravovala večeři. On se posadil se židlí blíž k jejich provizorní kuchyni a otevíral knihu.
„Víš, můžeš se mnou mluvit. Jestli tě něco trápí..." Řekla.
„Nemám zájem."
„Začíná to být unavný. Draco, vím že máš starost o matku a Snapea a určitě o hromadu dalších lidí a věcí. Můžeš to se mnou sdílet, úleví se ti a taky se třeba ke mě přestaneš chovat jako kokot." Rychle si zacpala rukou ústa. Tohle říct nechtěla. Chtěla mu říct něco o tom, že mu chce pomoci. Že to břímě nemusí nést sám. Ale vylétlo to z ní, ani neví jak.
Doprdele naštvala ho. Nadávala si.
„Draco p-promiň, omlouvám se."
Nebylo jí to, co platné. Draco velmi pomalu vstával ze židle. Zaklapl knihu. Židli vrátil k malému stolku a mířil k ní.
„Vařím.."
Jak se k ní přibližoval, tak ustupovala z kuchyně.
„Draco.."
„Hm?"
„Ublížíš mi?"
„Mám chuť ti vytřískat všechny romantický představy o mě z hlavy. Nejradši bych tě proklel, když se ke mě chováš neuctivě."
Hermiona neměla kam ustupovat dál. Došel k ní a drsně jí vzal za čelist.
„Tolik nápadů co nám, aby jsi si uvědomila svoje místo.."
Hermiona mu bojovně hleděla do očí. Nenechá se zastrašit. To přeci Draco chce? Ve svých představách ho vidí jako prince na bílém koni. Jako boha sexu. Do romantika má on opravdu daleko. V sexu, popravdě nikdy nic takového nezažila. Tohle všechno Draco díky legilimenci věděl. Přesto jí tím nesmí zlomit. Bude nad věcí.
„Klekni si."
Z úvah jí vyrušil jeho hlas.
„Ne." Řekla.
Tisknul se na ní.
„Opravdu mi teď budeš vzdorovat?" Zasmál se.
Přemýšlela. Co jí udělá? Už jí nechal jednou nahou venku před stanem. Co jí může udělat dalšího? Ztrácela špetku svojí bojovnosti.
„Ne.." Zašeptala.
„Klekni si."
Udělala to. Pusou mu to dělala několikrát. Jestli jí chce ublížit tímhle, nepovede se mu to. Tohle zvládne.
„Popros o mýho ptáka."
Zavrtěla hlavou. Tohle nezvládne.
„Nebudu to opakovat Grangerová."
Dobře, tak možná to zvládne.
„Prosím." Tiše to slovo ze sebe těžko vysoukala.
„O co prosíš?"
„Chci tvýho ptáka."
Cítila jak rudne v obličeji. Draco si rozepínal kalhoty a ušklíbl se na ní.
„Tady ho máš."
Hermiona na něj sáhla a hladila ho po celé délce. Pomalu se ústy k němu přibližovala a olízla mu špičku a pak celou jeho délku jazykem. Hrála si s ním než ho pojala do úst.
Draco jí hrubě vzal za vlasy a rychle začal přirážet k její puse. Hermiona se dusila a on jí nedával prostor pro nadechnutí. Slzela a sliny jí tekly z hrdla ven. Bezmocně se držela jeho stehen, zatímco Draco si s ní dělal co chtěl. Když bylo po všem, Hermiona vyplivla sperma z pusy a podívala se mu do očí.
Nedej znát žádný poražení. Říkala si v duchu.
Draco se k ní sklonil.
„Zapomeň na romantiku Grangerová."
A odešel.

Umyla se, dokončila večeři a naložila mu na talíř. Hermiona si vzala jídlo ven a dívala se u toho na hvězdy. Venku se zdržela dlouho. Myslela hlavně na Rona, pak na Harryho, na své rodiče a další osoby, které milovala.
Když vstala vyslala několik ochranných kouzel, jen tak pro jistotu, aby se nikdo k jejich lesnímu obydlí nepřiblížil.
Po hygieně přemýšlela kam si lehnout. Nakonec jí nohy vedly za Dracem, který se rozvalovat v posteli a četl knihu.
„Můžu k tobě?"
Beze slova jí udělal místo. Lehla si na bok zády k němu.
Knihu kterou si četl odložil, povzdechl si a za chvíli usnul.
Hermiona si vyděšeně uvědomila, že ho má ráda. I přes všechno co jí kdy udělal. Bylo to zvracené. K nepochopení. Odsuzovala sama sebe.
Udělá všechno pro to, aby se to při lekcích nitroobrany nedozvěděl.