Love is strange [Dsmp, ship, oneshot book]

≈ 3.1 - Since I wasn't just another ≈

Ship: Sapbur [ Sapnap X Wilbur ]
AU: school
Typ ff: Fluff, Angst
POV: třetí osoba

Název a koncept vznikl na základě jedné lajny v textu písně "how i felt about most things" od american poetry club.

Píseň doporučuji, ale chápu, že by se vám nelíbila<33 enjoy!

===================================
TW: vulgarismy,
===================================

Nick, nebo Sapnap jak mu lidi říkali, byl ve škole celkem známý, hlavě pro svoji pověst, že měl až možná moc holek.

Nikdo ho sice nevnímal přímo negativně, ale všechny holky varují své kamarádky, když se stane, že se jim zalíbí. "Zlomí ti srdce." Vždycky říkají, "Je skvělý s ním chodit, ale dlouho vám to nebude trvat." Dodají pokaždé.

Nebylo to tajemství, že "měnil holky jako ponožky". Takhle, Nick z toho nebyl šťastný, že měl takovouhle pověst a že zlomil tolik srdcí.

Kdyby měl ale být upřímný. Většina z těch vztahů pro něj nic neznamenala. Jen taková hra, kdyby jste to takto chtěli podat.

Taky nechtěl nikoho moc odmítat, vždy za ním nějaká holka přišla a dříve nebo později se ho zeptala, jestli spolu nemůžou chodit, tak proč ne?

Co však nečekal bylo to, že on bude jednou na místě těch holek. Nikoho by to ani nenapadlo, ale tady byl.

Koukal se na toho kluka, který prakticky bydlel v jeho hlavě a myšlenkách každou sekundu dne. Co na tom bylo ještě horší bylo, že ten druhý ho prakticky neznal.

Chtěl si dát jednu facku za druhou. Byl v celku empatický, ale nikdy si nepředstavil jaké to je pro všechny ty holky vlastně.

Občas se otočil zpátky na něj, ale jen pravděpodobně kvůli tomu pocitu, že ho někdo sleduje.

Ale! Sapnap není někdo, kdo by se držel zpátky. Je hodně sebevědomí a bojí se málo čeho.

Takže jednoho krásného dne, se rozhodl zajít za tím brunetem a zeptat se ho aspoň ven. Nemůže být nějak moc hrr na něj.

"Hey, čau! Ty jseš Wilbur, že jo?" Přišel za ním a zeptal se ho s úsměvem. Ten jen zvedl pohled od svého telefonu a zvedl na něj obočí.

"To budu asi já." Odpověděl, nejistě, protože, hej! Proč si s ním povídá týpek, který je ve výsledku ve škole celkem populární. Proč si povídá s někým, kdo je hrozně nevýrazný a nezajímavý?

"Chtěl jsem se zeptat, jestli by jsi třeba nechtěl někdy zajít ven?" Usmál se na něj, Wilbur jen pozvedl víc obočí, "Asi ano?" Stále nejistý.

"Super, hodně dobrý. Po škole?" Zeptal se, nadšený z této situace, "Po škole." Přikývl ten druhý, stále zmatený.

Teď, neberte Wilbur špatně, Nick je hezkej kluk, hodně hezkej, kdyby jste se ho zeptali a on byl hodně upřímný.

Ale všechny ty příběhy, klepy a kdo ví co ještě o tom, jaký Nick je. Takže když měl pocit, že začal lehce propadat šarmu toho druhého, distancoval se tak rychle, jako nikdy nikdo před ním.