8.kapitola

129 22 6
                                    

Theodore nebyl zrovna v nejlepší náladě. Dnes s Harrym opět zkoušeli najít Hermionu, a ani dnes neuspěli. Oba v hloubi duše věděli, že je to marné, ale ani jeden z nich to nechtěl vzdát. Harry nechtěl přestat kvůli sobě, a hlavně kvůli Ginny, která byla zmizením své nejlepší kamarádky opravdu zdrcená. Theodore nechtěl přestat, protože potřeboval zjistit pravdu, a protože chtěl pomoc přátelům. Za ty roky hledání se s Harrym a později i Ginny skamarádil. V posledních měsících si k dvojici našla cestu i Daphné.

„Špatný den?" zeptala se jeho přítelkyně, když vztekle zavřel knihu, ve které opět nic nenašel.

„Chci to jen pochopit," povzdechl si a unaveně si promnul kořen nosu.

„Proč to prostě nenecháte na bystrozorech?"

„Pro Harryho s Ginny je to příliš osobní. Myslel jsem, že to bude hračka, když jsem souhlasil, že mu pomůžu. Koneckonců nám všem zachránili zadek, on i Hermiona. Byla pro mě maličkost mu to tím oplatit," svěřil se Daphné. Nesnášel tu bezmoc. Myslel si, že po smrti svého otce už se nikdy nebude muset cítit bezmocný, ale bohužel se mýlil.

„Možná to prostě budou muset nechat jít. A ty taky. Vím, že se oba snažíte, ale v jejich i tvém dobru byste měli poznat, kdy přestat," řekla opatrně blondýnka. Věděla, že ačkoliv Theo Hermionu osobně tak moc dobře neznal, bylo to pro něj citlivé téma.

„Víš, že když Ginny dokončila Bradavice, odjela s Harrym do Austrálie? Údajně se tam měli nacházet Hermioniny rodiče, a tak si mysleli, jestli se k nim nevrátila. Grangerovi našli, ale po jejich kamarádce nebyla ani stopa."

„To jsem nevěděla," přiznala Daphné.

Theo si znovu povzdechl. „Harry chce požádat Ginny o ruku. Doufal, že ji najdeme dřív, než tak udělá, ale i když to s jejím hledáním nevzdává, nechce čekat věčně. Byl jsem odhodlaný ji najít před jejich svatbou. Byl by to pro ně krásný svatební dárek, nemyslíš? Teď si ale nejsem jist, jestli ji ještě vůbec někdy najdeme. Vím, že na to nikdy nechceme ani pomyslet, ale co když se jí něco stalo? Co když se honíme za duchem?" řekl jí své největší obavy, které by se před Harrym neodvážil zmínit.

Co dalšího před Harrym nezmínil bylo to, že začátkem roku zachytil slabý signál magie, který by mohl, a nebo nemusel, být Hermionin. Bohužel byl ale tak slabý, že se nemoholo jednat o žádné kouzlo a už vůbec neexistovala šance na vystopování její lokace.

A do toho všeho ještě ta sitauce s Blaisem. Nejdřív za ním v lednu přijde se stejnou prosbou jako Harry, a pak se mu pár měsíců vůbec neozve. Theodorovi přišlo zvláštní, že by to tak rychle vzdal, takže předpokládal, že něco plánoval. A byl si téměř na sto procent jistý, že s jeho plánem souvisely jeho pravidelné návštěvy Cambridge. Theo byl ve velkém pokušení si jeden takový výlet udělat osobně, ale věděl, že by tím zradil Blaisovu důvěru. Takže mu nezbývalo nic jiného, než čekat, až mu sám Blaise řekne, proč tak často navštěvuje místo, kterému se ostatní kouzelníci spíše vyhýbají.

•••

„Jak to pokračuje s panem tajemným?" vyzvídala Emily, zatímco Hermiona ochutnávala čerstvě připravené cold brew z nové kávy, kterou nedávno objevila.

„Kolikrát ti mám říct, že jsme přátelé?" řekla naoko otráveně a protočila oči. „Napij se," nařídila jí a strčila jí do ruky skleničku vychlazené kávy. Červen v Cambridgi sice nebýval příliš teplý, ale Hermiona věděla, že někdo už si bude chtít pochutnat i na studené kávě.

„Hm, výborné, ale zpět k tvému atraktivnímu kamarádovi. Proč mi neřekneš pravdu? Myslíš si, že mezi vámi nevidím tu chemii? Nejsem slepá, Mio," ušklíbla se blondýnka.

NepentheKde žijí příběhy. Začni objevovat