Nepenthe

18.kapitola

„Mám něco na obličeji?" zeptal se Blaise, přičemž se mu v hlase nepodařilo skrýt otrávenost, kterou pociťoval.

Hermiona dělala cosi za pultem, odhladoval to na další speciální kafe, a tak mu z nějakého důvodu dělala Emily společnost. To by mu nevadilo, ale problém byl, že nic neříkala a jen na něj hleděla. Blaise měl skoro až pocit, že ani nemrkala. Nerad to přiznával, ale musel uznat, že ho to znepokojovalo.

„Jen hledám, čím se ode mě lišíš," ušklíbla se s pokrčením ramen.

„To mi budeš muset vysvětlit," nechápal. Dnes se chovala opravdu divně.

Blondýnka protočila očima. „Však víš, hledám mezi námi rozdíly. Zajímá mě, jestli se někdo tvého původu dá poznat od pohledu."

Bývalý zmijozel věnoval hnědovlásce za pultem poplašený pohled, ale ona mu vůbec nevěnovala pozornost. Znovu se proto podíval na Emily, které přetrvával úšklebek na tváři.

„A tím původem myslíš Francii, nebo Itálii?" chtěl vědět, a taktéž ji obdařil jedním ze svých proslulých úšklebků. V životě už se vypořádal s daleko horšími situacemi, než byla tato.

„Ten třetí," nedala se odbýt Emily.

Blaise předstíral, že o tom přemýšlí. „Je pravda, že můj otec pocházel z části z Portugalska, ale nemyslím si, že bych to úplně považoval za svůj původ."

To už se u nich objevila Hermiona s jedním šálkem kávy v každé ruce. „Čas se vrátit do práce," oznámila blondýnce, která seděla na jejím místě.

Emily Blaisovi věnovala poslední úšklebek, než vstala a vrátila se za pult. Hermiona mezitím odložila hrnky na stůl a posadil se ke stolu.

Blaise se k ní malinko naklonil přes stůl. „Proč mám dojem, že se mě Emily ptala na můj kouzelnický původ?" zašeptal.

„Protože pochází z rodiny, který zasedá v místní radě a byla obeznámena s existencí čarodějů a pravidly s jejich pobytem zde. Taktéž jí bylo sděleno, že se zde jedna čarodějka nachazí, načež si domyslela, že jsem to já, neboť jsme si před ní nedávali příliš velký pozor s tím, co říkáme," odpověděla mu.

„A jak to vzala?"

„Zprvu se jí to zdálo jako bláznivá představa, ale myslím, že se s tím sžila pěkně rychle. Minulý týden jsme spolu vedli dlouhý rozhovor a od té doby se stále na něco vyptává. Nejspíš se bude ptát i tebe, tak se pokus být milý," řekla s menším úsměvem.

Pravda byla, že jí po jejich rozhovoru bylo podstatě lépe. Byla jediná s kým o své minulosti mohla mluvit. Z nějakého důvodu ji to netrápilo a s radostí Emily vyprávěla své zážitky z předchozích let. Věděla, že ji blondýnka nesoudí a velmi si vážila toho, že chtěla její ztrátě magie přijít na kloub, ale i tak si nedovolila mít naději. I přes její chvilkové zhroucení, si připomněla, že tohle byl teď její život. Už to nešlo vrátit zpět. A ona musí být hrdá na to, co pro kouzelnický svět udělala.

Blaise přikývl. Pak se konečně natáhl po hrnečku, ale zarazil se, když viděl, co v něm bylo. „Snesl jsem hodně tvých experimentů, ale tohle nevypadá jako kafe, nýbrž mléko."

Hnědovláska se zachichotala. „Neboj, je to flat white, takže pořád je tam velká dávka espressa. Je tam doppio, abychom byli přesní. A ano, přiznávám, že už je to vánoční nabídka, ale jak jistě víš, i s tradičními věcmi si umím poradit netradičně, proto jsem se rozhodla pro perníčkový flat white," sdělila mu.

„Někdy si myslím, že mě chceš jen mučit," povzdechl si s pohledem upřeným na malou postavičku z perníku, která se nacházela na okraji hrníčku.