Beauty & the Beast

vingt

Belle

Probudila jsem se v objetí dvou svalnatých paží.
Očima jsem tikala po prostoru a na první dobrou jsem ho nepoznávala. Snažila jsem se vymanit ze sevření onoho muže, jenže si mě přitiskl k sobě ještě blíž.
"Kurva!" Procedila jsem mezi zuby.

"Nenadávej krásko." Zabručel mi Jack svým ranním chraplákem do ucha.

Ufff. Jack.

Počkat.

JACK.

"My jsme to spolu..." Musela jsem spolknout knedlík v krku, který se mi v něm z té míry trapnosti vytvořil. "...dělali?" Těžce jsem dořekla svou větu, na jejíchž odpověď jsem nečekala dlouho.

"Ne." Odvětil skoro až zklamaně. "Bože děkuji." Oddychla jsem si, možná až moc nahlas. "Ale já bych nebyl proti." Dodal po chvíli. Jen jsem nad tím zavrtila hlavou a zavřela oči ve snaze vzpomenout si na včerejší noc.

Přestože mi hlava třeštila jako blázen, dala jsem tak nějak vše zpět dohromady.

"Nevíš kolik je hodin?" Zeptala jsem se Jacka a otočila se k němu čelem. On rozlepil své oční víčka dokořán a natáhl se přese mě na noční stolek pro telefon. "Půl jedenácté."

"Kurva!" Vyletěla jsem z té postele jako drak a začala všude po pokoji hledat své věci.

~ ~ ~

"Katy dělej!" Zakřičela jsem na svou sestru z předsíně, protože si dávala až moc na čas se snídaní. Ráno mě nevzbudil budík takže jsme obě dvě zaspaly o hodinu a půl.

A potom dělejte dojem na učitele, když přijdete hned první měsíc na nové škole pozdě.

Katy už doběhla do předsíně a začala si nazouvat botičky. Vyběhly jsme z domu ani ne do 2 minut a rozešly se k autobusové zastávce. Tam jsem nechala Katy samotnou a rychle si to pádila ke své škole.

Tam jsem dorazila za víc než půl hodiny, protože San Francisco jsou samé kopce nahoru a strmé krpály dolů. Takže pokud nešplháte na Everest, kutálíte se z něj dolů.

Vtrhla jsem do třídy jako neřízená střela následovaná divnými pohledy všech přítomných.

Dojem.

"Já se moc omlouvám za pozdní příchod." Omluvila jsem se vyučující, která mě s kývnutím hlavy poslala si jít sednout.

Zahanbeně jsem se posadila vedle Jacka a vytáhla si z batohu Notebook.
"Kdes byla? Už jsem myslel, že dnešek budu muset přežít sám." Zněl na oko ublíženě a políbil mě.

Je to falešné. Nedělej si naděje.

"Nebudil budík." Bylo vše co jsem řekla. Po zbytek hodiny jsem už jen s rudými tvářemi poslouchala výklad učitelky.

S Jackem jsme ruku v ruce vyšli z učebny, automaticky zaplaveni pohledy všech v chodbě.
"Zvykej si." Zašeptal mi do ucha, když uviděl můj znepokojený výraz.

"Ne, že by se mi zrovna chtělo." Zakývala jsem rameny, zastavujíc u své skříňky. "Musím si vzít věci." Oznámila jsem Jackovi a odemkla tu plechovou potvoru. Vždycky se mi v ní zasekne klíček. 

"Co máš teď za hodinu?" Zeptal se mě se zvědavostí v hlase. "Tělocvik." Řekla jsem nevrle. Už od mala nesnáším sporty. Jakékoliv. 

"Já mám biologii." Povzdychnul si. "Tak to budeme stejně trpět." Odvětila jsem mu a zavřela skříňku s taškou v ruce. Zase jsem si zabojovala se zámkem, dokud jsem násilím ten klíček nevytrhla ven. 

"Užij si to!" Sarkasticky jsem mu zamávala a vydala se směrem k tělocvičně. 

Otevřela jsem dveře do šatny a okamžitě mě praštila do nosu vůně deodorantu a potu zároveň. Našla jsem si volné místo na lavičce v rohu místnosti, kde jsem se bleskově převlékla a smotala si vlasy do culíku vypůjčenou gumičkou.

Rychle jsem si do podpaží stříkla trochu deodorantu a vyletěla z té šatny dřív, než se zadusím. 

Nakonec jsme hrály basketbal, i když bylo 90% holek proti. Nebudu tady popisovat jak tragicky to vypadalo, stačí jen říct že učitel strávil téměř celou hodiny s hlavou v dlaních. 

Taky jsem si všimla, že po mě celou hodiny házela Jessica i s celou její tlupou nevraživé pohledy. Už jsem se psychicky připravovala na další zbytečnou potyčku, ale ta naštěstí nepřišla. Což bylo zvláštní. Velice zvláštní.

Z hodiny jsem vypadla mezi prvníma, abych si zabrala rohovou sprchu a zároveň stihla i horkou vodu. Protože po zážitku z minulého týdne, kdy jsem se sprchovala mezi posledníma v ledové vodě jsem to už nehodlala znovu riskovat.

Rychle jsem proběhla sprchou a vyletěla z šatny, abych nepřišla na svou další hodinu pozdě. I když se mi to stejně nepovedlo, snaha byla.