Beauty & the Beast

vingt-et-un

Jack

"Můžu si přisednout?" Kuňknul mi do ucha veselý hlásek. "Jasně." Odvětil jsem Belle. "Nehodlám riskovat vytrhané vlasy." Zasmála se a zakývala nenápadně hlavou ke stolu, kde seděla Jessica s její tlupou.

"To by si zkusily." Odvětil jsem sarkasticky. "Jak to myslíš?" Zeptala se nechápavě Belle a zakousla se do sendviče se salátem. Dnes jedna z těch lepších variant jídel.

"Jsi teď členem naší party. To znamená že se tě nedotknou metrovou tyčí, pokud nechtějí, aby se náhodou nedostalo něco na povrch." Odpověděl jí Andrew dřív, než jsem to stihl já.

"Páni. To vysvětluje, proč po mně dnes házely ty nevraživé pohledy, ale nic mi neřekly." Zakývala rameny.

~ ~ ~

Vkročil jsem do dveří s nápisem: 'Prosím, buďte potichu.' a rozhlédl se kolem. Všude byly police přecpané encyklopediemi, učebnicemi a sem tam i nějaká romantika nebo cestopisy.

Knihovna nebylo místo, kam bych dobrovolně vkročil ve svém volném čase. Vlastně by bylo lepší říct, že jsem se jí obloukem vyhýbal. Ale Belle navrhla, že se tu dnes sejdeme, abychom pracovali na tom projektu do psychologie, a já jsem nemohl odmítnout. Z části, protože jsem stejně neměl nic na práci a z části, protože jsme byli trochu ve skluzu.

Zasedl jsem poslední volný stůl a netrpělivě vyčkával, až se ukáže má 'přítelkyně'.

Netrvalo dlouho a Belle se objevila ve dveřích. Nadšeně si ke mně přisedla a odložila si batoh vedle stolu. "Nevypadáš moc nadšeně, stalo se něco?" Zeptala se mě. "Co? Ne, jen nejsem zvyklý operovat v tichém režimu knihovny." Odvětil jsem stručně. "To chápu."

"Takže, vzhledem k tomu že se známe sotva měsíc toho o sobě víme poměrně dost. Ale nevíme ty základní věci. Takže jsem připravila několik základních otázek." Říkala, mezitím co si z batohu vytahovala deníček.

"Páni, ty máš vážně čas na takové kraviny?." Zeptal jsem se se smíchem. "Nudila jsem se v angličtině." Zakývala nevinně rameny a nahodila zpět svůj úsměv.
"Takže, jaká je tvá nejoblíbenější barva?" Zeptala se a v tu chvíli jsem propukl v horlivý záchvat smíchu.

"Shhh!" Ozvalo se snad z každého koutu místnosti. Protočil jsem nad tím očima a uklidnil se. "Jako vážně?", "Absolutně."
Řekla. Sebejistost přímo sršela z tónu jejího hlasu.

"Fajn," Odmlčel jsem se na dobrých pár minut přemýšlením.
"asi červená." Řekl jsem. "Červená?" Zopakovala mé slova překvapeně. "Ale ne taková ta obyčejná červená. Spíš rudá, krvavě rudá. Jako růže." Dodal jsem.

Jen na mě překvapeně zírala, neschopna slova. "A tvoje?" Prolomil jsem to ubíjející ticho.
"Zlatá." Řekla.
Oči mi sklouzly na krk, okolo kterého se obepínal zlatý řetízek s růží.

Zlatý.

S růží.

Její.

"V pohodě?" Přerušil mě z rozjímání její hlas. "Jasně."

"Tak dál. Nejoblíbenější jídlo?" Položila další otázku. Chvíli jsem přemýšlel, než jsem se rozhodl. "Pho. A tvoje?", "Tagliatelle s pestem." Odvětila s úsměvem na tváři.

"Na nejoblíbenější film se asi ptát nemusím." Zasmála se a přeskočila očima níž na papíře. "Místo narození?" Zeptala se. "San Francisco, Kalifornie." Konečně věc, nad kterou nemusím přemýšlet. "Bismarck, Severní Dakota." Řekla a rovnou hledala další otázku. 

"Ty jsi ze Severní Dakoty?" Zeptal jsem se překvapeně. Celou dobu jsem žil s tím, že je někde odsud, a ona je z druhé strany celých Spojených států. "Jo. Jediné co tam je zajímavé je zima a hranice s Kanadou. A široko daleko nepotkáš nic víc než les a zvířata." Zakývala s nezájmem rameny.

"Kam by ses chtěl nejvíc někdy podívat?", "Asi francie. A ty?"  "Taky."

"Kam bys nikdy nevkročil? Kromě těch typických, jako je Severní Korea a podobně." Upřela na mě svůj pohled. "Asi Rusko a takové ty země okolo.", "Já asi Austrálie." Řekla a rozhlédla se okolo sebe. 

"Jak to?" Zeptal jsem se opět překvapeně. "Obrovští pavouci, hadi a hmyz? Ne díky." Ironicky se zasmála.

~ ~ ~

Potom co jsem dorazil domů, zmizel jsem ihned v pokoji. Matka měla v obýváku partu svých přítelkyň a nehodlám poslouchat jak si povídají o svém milostném životě se svými sedmdesáti letými manžely a jak strávily Vánoce na Bali se svým milencem.

Objednal jsem si donášku jídla a skočil si mezitím do sprchy. Horká voda mi stékala po tvářích a já jsem konečně po celém dni mohl vypnout hlavu.