Kapitola 16

79 10 8
                                    

Bílotlapka se obratně vyhnula letící tlapě své učitelky ,a jedním hbitým pohybem ji strhla na zem. Potoční Hvězda ji silně kopla do břicha ,to ale Bílotlapka čekala ,takže se jen v letu přetočila a dopadla opět na všechny čtyři až se kolem ní rozvířil písek .  Tréninky se svou učitelkou si užívala jako vždy. Potoční Hvězda ,byla úžasná učitelka a Bílotlapku toho hodně  naučila . Kvůli své povinnosti,na Bílotlapku neměla už tolik času ,a tak si každého tréninku vážila víc. Znovu se hbitě vyhnula ,vběhla své učitelce pod odhalené břicho a zabořila jí tesáky do srsti.  V mžiku zase uskočila. ,, Dobře,dobře ,to pro dnešek stačí "zasmála se Potoční Hvězda a hrdě na Bílotlapku pohlédla. ,,Musím říct ,že je z tebe skvělá bojovnice Bílotlapko "mňoukla na ní pochvalně. Bílotlapka se jen ušklíbla.  Samozřejmě že jsem skvělá bojovnice. Pomyslela si hrdě. Jen kdybych to využívala k něčemu jinému než k zabíjení nevinných učedníků. Jakmile jí popadla tahle myšlenka jen tiše zavrčela.  Znovu si snažila vnutit si lítost ,kterou ale věděla ,že stejně cítit nebude. Proč vůbec já ,musím být kočka s psychopatickými sklony ? Pomyslela si kysele.  Pak jen tiše potřásla hlavou.  Stejně toho nelituje ,takže se tím vůbec nemusí zaobírat. Potom co se spolu s Potůčkou vrátila do tábora ,na chvilku zavadila pohledem o Černodrápa. Mladý válečník si povídal s Cesmínovou Bouří a Stříbrným Motýlem. Viděla také novou členku klanu Vrbičku ,mladou sedmiměsíční kočičku ,která se k nim včera přidala. Ladnými kroky došla k hromadě s úlovky a položila tam dva hraboše a rejska. Pozvedla hlavu ,a setkala se s pohledem Černodrápových jantarových očí. Díval se na ni tím svým temným ,tmavě zlatým pohledem. Tenhle pohled věnoval vždycky jen jí. Tenhle pohled plný zla a pobavení toho co s ní všechno má v plánu. Než se nadála ,černý kocour vstal ,s milým úsměvem se rozloučil se svými přáteli a došel k ní. ,,Jak ses dneska měla "? Začal nezávazně konverzaci a ležérně si olízl tlapku.   Posadila se a elegantně si obmotala ocas kolem tlapek. ,,Docela dobře. Potůčka mi pověděla,že jsem skvělá bojovnice "ušklíbla se hrdě.  Přesto se pořád v jeho přítomnosti cítila jinak. Víc nesměle. ,,Hm.  Pořád si myslíš ,že se mi vyrovnáš v boji "? Zeptal se a pozvedl obočí.  ,, Samozřejmě že se ti vyrovnám ."uchechla se Bílotlapka. ,,
Měla dojem, že v jeho očích spatřila záblesk hněvu, ale ignorovala to. 
,, Nechceš se jít projít "? Mňoukla a rozpačitě švihla ocáskem. ,,Klidně.  Stejně nemám co na práci "zavrčel Černodráp a pokrčil svými mohutnými rameny. Bílotlapka se pouze pousmála. Znovu spolu mluvíme. A jednou bychom se možná mohli stát druhy. To je to jediné co bych si přála. S těmito optimistickými myšlenkami vykročila za Černodrápem. ,,Už nám začíná jaro . "zavrčel černý kocour a porozhlédl se po lese.  Měl pravdu.  Na stromech už začaly pukat první květy ,sníh už byl téměř roztátý a začaly růst první květiny.  Vzduch byl prosycený vůní bylin a květů a bylo slyšet tiché bzučení hmyzu.  ,,Já mám radši zimu "ušklíbla se. ,,Dobře ,tvůj názor "zavrčel Černodráp a olízl jí tvář

Oba se zastavili na louce plné vlčích máků.
Nevěděla jsem že rostou v tomhle období.
Pomyslela si trošku překvapeně.  Na téhle louce už spolu byli poněkolikáté a vždycky se jí zdála trošku zvláštní.  Nadechla se čerstvé vůně rudých květů a lehla si doprostřed louky. Důkladně se protáhla,aby vystavila svá záda hebkým paprskům.  Černodráp si lehl vedle ní a chvíli si ji prohlížel.  ,,Vyrostla z tebe krásná kočka Bílotlapka "usmál se na ni. Trošku se začervenala a odvrátila zrak.  ,,Děkuju. Z tebe zase vyrostl nádherný kocour Černodrápe. "ani nevěděla co teď vypustila z tlamy a bylo jí to celkem jedno.  Už jen tohle ,si vyložila jako znamení že pro něj něco znamená. ,,Myslím to vážně Bílotlapko. Ta tvoje bílá srst , ledové oči.  Vypadáš jako anděl. Ty doslova jsi anděl "zavrněl a přitáhl si jí ocasem blíž.  Bílotlapka na chvilku ztuhla ,ale pak tiše zavrněla a přitulila se k němu.  ,,Miluju tě Černodrápe "zašeptala tiše. Měla strach co jí řekne. Měla strach že se jí vysměje ,že ji opustí , že ji nechá trpět se zlomeným srdcem ,ale nestalo se tak.  Místo toho , jí jemně olízl čumáček. ,,Přesně tohle jsem chtěl slyšet. "zavrčel spokojeně.  ,,Já tebe samozřejmě taky. "řekl a jemně jí projel ocasem po tváři.  Bílotlapce se rozzářily oči.  Miluje mě ! Řekl mi že mě miluje ! Černodráp se do mě zamiloval ,stejně jako já do jeho. Jen na něj ,se šťastným a zamilovaným výrazem zírala a  tulila se k němu. 

Kočičí Válečníci:Příběh Bílé Hvězdy  Kde žijí příběhy. Začni objevovat