Kočičí Válečníci:Příběh Bílé Hvězdy

Kapitola 26

Bílá Růže kráčela spolu s ostatními k jezeru ,s výrazem ve ,kterém se snažila co nejvíce předstírat strach a obavy o Černodrápa. Jeho tělo už nejspíš bylo nalezeno Skřivanpírkem , Noční a Jiskřinečkou , kteří byli na hlídce. Nyní tam běžel celý klan ,a Bílá už se v duchu připravovala na to , rozbrečet se před celým klanem a předstírat jak jí to hrozně mrzí. Dnes v noci konečně mohla spát. Konečně si mohla lehnout ,a usnout s vědomím,že když se ráno probudí ,už jí nikdo neublíží. Už bude jen ona a její pravá tvář. Obratně přeskočila spadlý kmen stromu. Běžela rychle ,aby to bylo věrohodné. Jen opravdu doufala že na jeho potrhaných kusech nezůstal její pach. Co by jí za to Sluneční udělali ? Vyhnali by ji ? Zabili by ji?
Nevěděla. Nicméně ,obavy předstírat musela. Jestli to totiž neudělá ,ostatním hned bude divné,proč za Černodrápa jeho družka netruchlí. Pach krve,smrti a zvětralý pach strachu jí naplnil nozdry. Na tváři se jí objevil úšklebek ,který ale ihned zahnala a nasadila zděšenou masku. Zastavily se u jezera , které bylo plné krve , protože právě tam házela Černodrápovi ostatky nejvíc. Nicméně na mýtině za ním ,byly stále vytrhané černé chlupy ,nějaké ty vnitřnosti,jeho hlava bez očí a čelisti ,jeho ocas a půlka jeho hrůdníku. Zadní tlapky plavaly polámené na mělčině jezera a přední tlapky spolu s nějakými vnitřnostmi plavaly v jezeře. Okolo ostatků už se shromáždily vrány. Byl to nádherný pohled. Tak strašně krásný....
Bílá Růže se zhluboka nadechla a začala se soustředit. Ještě nikdy v životě nezažila tak těžké předstírání emocí. Musela se opravdu hodně přemáhat,aby se nad Černodrápovým umučeným tělem nerozchechtala a místo toho rozbrečela. Předstírala výraz naprostého šoku a zaražení. ,,Č-Černodrápe "vysoukala ze sebe a v duchu se smála soucitným výrazům ostatních koček. Několik z nich se pozvracelo ,když viděli tu spoušť. Bílá by se nejradši zasmála ale to nemohla. Povedlo se jí z oka vytlačit jednu slzu. Vždycky jí šlo hrát emoce skvěle ,ale v téhle chvíli bylo tak neskutečně těžké předstírat smutek, že to téměř nezvládla. Kocour co jí udělal ze života peklo zemřel a ona má brečet ? Nicméně musela ,aby to nebylo podezřelé. Ty slzy se jí tak strašně moc hnusily ,že potom už to šlo samo. Dál předstírala výraz naprostého šoku. ,,Kdo mu to udělal ? Kdo "?! Zavrčela v slzách na Cesmínovou. Bylo to strašně hezké,jak jí všichni věřili. ,,To nevíme Bílá Růže. Moc nás to mrzí ,ale myslím že to nebyla kočka. Kočka by ho nedokázala takhle roztrhat ". Řekla jí Cesmínová. Ale dokázala. Kočka plná hněvu a nenávisti dokáže všechno.
Bílá Růže se musela přes slzy zamračit.
,,Měli ,měli bychom to uklidit. Jinovatku odveď svou sestru do tábora " řekla jemně Cesmínová. Bílá Růže opravdu nestála o to , odklízet následky své pomsty takže mlčela. Breč. Musíš brečet. Musí si myslet že tě to mrzí.
Přiměla se , nechávat slzy stékat po tvářích dál.

,,Bílá moc mě to mrzí "zamumlala Jinovatka ,která šla vedle ní do tábora. ,,Mrzí ? Ty nevíš jaké to je přijít o druha "vzlykla Bílá. Přijít o něj je ta nejkrásnější věc na světě. Ráda bych ti řekla pravdu sestřičko ,ale ty by si to vyzradila.
Obě dvě kočky došly do tábora. ,,Je mrtvý. Našli jsme jeho tělo rozervané na kusy. Nejspíš nějaká velká šelma."zavrčela Jinovatka směrem k Ostružinosrsté, která už se ptala co se stalo. ,,Ach Bílá Růže moc mě to mrzí. Vím že to byl tvůj druh "řekla jí jemně Ostružinosrstá. Bílá Růže jen přikývla. ,,Nemůžu uvěřit tomu že je pryč....Že už ho nikdy neuvidím"vzlykla Bílá. Ach a jak jsem ráda že už ho neuvidím. Že už mi nemůže ublížit.
Už nezvládala předstírat jak moc jí Černodrápova smrt mrzí a tak se rozhodla že zajde za Rudodrápkou a Soumráčkem. Rudodrápce to říct může....Byla si jistá že velká mourka to nikomu nevyzradí. ,,Ahoj "zavrčela Bílá chladně a posadila se před ní. ,,Ahoj. Slyšela jsem že Černodráp je mrtvý "zavrčela Rudodrápka lhostejně a prohlížela si Soumráčka,který zrovna spal. Bílé neunikly četné rány na jeho šedobílo-černém kožíšku a musela se ušklíbnout. ,,Tak to jsi slyšela správně Rudodrápku "usmála se krutě. ,,Ale copak ? Že bys o tom něco věděla "? Rudodrápka se na ni s úšklebkem podívala a oči se jí zableskly nadějí. ,,Možná...Ale nikdo z klanu o tom neví , protože umím skvěle hrát a tobě bych radila mlčet "ušklíbla se Bílá. Bylo to poprvé co jí vyhrožovala ale užívala si to. Bude ještě lepší než Rudodrápka. ,,Nemám důvod to někomu říkat. My , pořádné kočky ,musíme držet při sobě "ušklíbla se Rudodrápka. ,,Nechceš se stát Soumráčkovou učitelkou , když jsi tedy objevila svou pravou tvář "? Zeptala se Rudodrápka. Bílá Růže se zamyslela. Ráda by Rudodrápčino kotě učila to ano ,ale nejdřív toho musí udělat hodně se sebou. ,,Promiň ale o učedníka nestojím "ušklíbla se Bílá a znechuceně se na spícího Soumráčka podívala. ,,Zkus se zeptat Krvedrápa. Myslím že to je taky dobrý kandidát "zavrčela. Rudodrápka se zamyslela a pak přikývla. ,,Zeptáš se ho za mě ? Momentálně musím ještě se Soumráčkem cvičit "Řekla Rudodrápka. Když si Bílá uvědomila že musí mluvit s tím krásným, arogantním ignorantem ze kterého se jí podlamovala kolena ,krátce ztuhla ale pak přikývla. ,,Dobře. Zeptám se ho "kývla hlavou. ,,Ale stejně chci ,aby si jednou viděla cvičení Soumráčka. Mohlo by se ti to hodit pro tvé budoucí učedníky a taky , kdyby jsi jednou měla koťata ". Zavrčela Rudodrápka. Bílá věděla že to nebyl návrh ale rozkaz a tak přikývla. Koťata mít nikdy nebudu drahá Rudodrápko. Nehodlám se už nikdy zamilovat a s někým koho nemiluju ,je odmítám mít.