Stín minulosti [ ONC2024]✅

1.

„Začíná mě bolet hlava," zamručela žena za stolem a zvrátila hlavu dozadu. Černé vlasy, pevně svázané do uzlu podtrhovaly přísnost, kterou měla vytesanou ve tváři. Každý, na koho pohlédla svýma jantarovýma očima, orámovanýma množstvím vrásek, měl pocit, že mu vidí až do žaludku.

Velitelka policie v Doomsbury byla špičkou mezi policejními důstojníky. Za celá dvě staletí neměla ani jeden nevyřešený případ. Ať už se jednalo o loupeže nebo napadení, vždy dostala pachatele. Až doteď.

„Můžete mi vysvětlit, jak někdo dokáže zmizet beze stopy a především bez pachu?" třískla naštvaně do stolu a pohlédla na své kolegy. Byla jediným vlkodlakem v týmu, ale tentokrát zklamala. Vždy dokázala stopovat pach, který je ke zločinci dovedl, ovšem když nebyl pach, nebylo ani stopování.

„Ten upír nejspíše použil nějaký nový vynález na zamaskování svého pachu, proto jsi nic neobjevila," pronesl starší muž. Tohle měl být poslední případ na kterém bude pracovat a pak odejde do zaslouženého důchodu. Trochu záviděl svým kolegům, kteří nestárli nebo alespoň ne tak rychle jako lidé.

„Sakra, Hanku! Nejsem nějaké hlídací štěně, které můžeš jednoduše oklamat! Teď v tuhle chvíli naprosto jasně cítím, že o čtyři bloky dál si dávají k obědu sushi! Cítím a slyším lépe než jakýkoliv jiný pes! Co by ten upír musel použít, abych jeho stopu nenašla?"

„Nejsem si tak docela jist tím, že to má na svědomí upír, Kate," ozval se Mallirion, který měl vyšetřování na starost.

„Nezkoušej na nás zase ty svoje elfské kecy o míru, který musíme udržovat, Malle! Ten chlápek byl vycucanej do sucha, tak kdo by to mohl bejt?" otočil se na elfa Hank.

„Proč si to myslíš, Mallirione?" vložila se do toho velitelka a zdálo se, že na okamžik přestala zuřit.

„Ráno jsem si vyzvedl pitevní zprávu. Ryan Jackson byl kompletně zbaven krve a to včetně krve v orgánech. Takové množství by dokázal vysát jedině některý z vůdců covenů, ale ti jsou vázáni krevní přísahou. Ta magie, která všechny naše druhy zavázala k míru ještě nikdy nezklamala, nechápu, proč by teď náhle měla. Další nepřesností, která nesedí na upíry je kousnutí. Zuby jsou od sebe postaveny nezvykle daleko, musely by to být třenové zuby a ne špičáky. Mimo to, ještě jsem nezažil, že by se upír netrefil do tepny. Ukázalo se, že zuby zajely mimo krční tepnu, což neodpovídá tomu, že oběť byla vysáta. Nevím, ale mám pocit, že to někdo na upíry chce hodit, Kate a víme, jak by takový konflikt skončil," podíval se na velitelku přimhouřenýma očima.

Kate neodpovídala. Věděla, co by nastalo, kdyby se dva druhy začaly hádat. Dříve nebo později by začala válka. Ona sama ji znala pouze z vyprávění, ale starší upíři i elfové si ji stále pamatovali. Říkali jí Krvavá válka.

„Cestou z patologie jsem se zastavil na vedlejším oddělení za Bandirem. Nesděloval jsem mu žádné podrobnosti, pouze mu ukázal fotku toho kousance. Myslel si, že si z něho dělám srandu, protože na první pohled poznal, že se nejedná o upíři kousnutí. Takže pokud se záhadně nezměnila anatomie upírů, tak máme co do činění s někým, kdo věrně dokáže napodobit upíry a zároveň zmizet a nezanechat sebemenší stopu," ozval se znovu Mallirion. Pod velitelkou sloužil více než sedmdesát let. Ve většině případů se jejich názory shodovaly a Kate mu nechávala volnou ruku v rozhodování. Ona sama se věnovala pouze stopování a obhajování jejich týmu před výše postavenými.

„Co na to upíři?" zeptal se Hank.

„Co myslíš? Rozčilují se a požadují rychlé vyšetření případu. Tvrdí, že na jejich straně není nikdo, kdo by si něco takového dovolil. Samozřejmě se odvolávají na staré mírové smlouvy. Je pravda, že za tu dobu, kdy jsem u policie, nikdy žádný upír člověka nezabil. Napadl ano, ale k smrti nikdy nedošlo. Vedení žádá, abychom případ rychle uzavřeli, proto jsem požádala o pomoc. Obávám se ale, že zbytečně," povzdechla si velitelka a přešla k oknu.

„Požádala jsi jeho?" v šoku vydechl Hank a Kate přikývla.

„Koho?" zajímal se elf. Byl v týmu déle než Hank, přesto netušil o kom by mohla být řeč.

„Osobně ho jistě neznáš, Malle, i když jsi o něm určitě slyšel. Kdysi Hankovi doporučil, aby se přidal k policii. To bylo ostatně naposledy, kdy se do čehokoliv zapojil," usmála se Kate a její odraz byl vidět v okně.

„Musí to být někdo výjimečný, když o něm oba mluvíte s takovou úctou. No, půjdu do terénu a zkusím něco zjistit," pronesl klidně Mallirion a zvedl se ze židle. Otevřel dveře a málem se srazil se strážníkem, který se zrovna chystal zaklepat.

„M - madam, jsem zpátky," zakoktal se mladík. Mallirion přimhouřil oči, něco se mu na tom hochovi nezdálo.

„A? Co říkal?" obrátila k němu pozornost velitelka. „Vysvětlil jsi mu situaci?"

„N - ne, madam. Vyhodil mě dřív, než jsem stihl promluvit. Mám vám vzkázat, že takto se sliby nedodržují, madam," vyděšeně odpověděl strážník.

„Můžeš jít," přikázala Kate a posadila se zpět ke stolu. „Bohužel, jak jsem předpokládala, nepomůže nám. Je to na tobě, Mallirione. Vezmi si do týmu koho chceš, ale toho vraha musíme dostat."

„Kdo byl ten strážník? Ještě nikdy jsem ho tady neviděl," zeptal se Mallirion, aniž by reagoval na velitelčina předchozí slova.

„Je ze Spoilfordu, poslali ho sem, aby získal zkušenosti v práci s ostatními druhy. Ve Spoilfordu mají na stanici pouze lidi."

„Rozumím. Jdu vyšetřovat," opustil kancelář elf a chvíli po něm odešel i Hank.

Kate se dívala na zavřené dveře a zamumlala: „Nemáme čas, Mallirione. Jestli nenajdeš vraha, bude válka."

894 slov