Stín minulosti [ ONC2024]✅

9.

„Vy nám chcete namluvit, že se jedná o jednoho vraha?“ zeptal se nejmíň po dvacáté nesympaticky vyhlížející upír velitelky.

„Já se vám to nesnažím namluvit, lorde Winsley, já vám to oznamuji jako holý fakt. Se svým týmem na tom pracujeme celé dny i noci a podle všech důkazů, se nás někdo snaží poštvat proti sobě. Vím, že na poměry tohoto zasedání jsem stále mladý vlkodlak a ani zdaleka jsem neviděla to, co vy ostatní, ale taky jsem neviděla upíra, který by měl špičáky v místě třenových zubů a netrefil se do tepny. To je nesmysl a všichni v této místnosti to víme. Lorde Winsley, jste nejváženější ze všech upírů a vůdce největšího z covenů, vy sám nejlépe víte, že nikdo z vašich Starších by nenarušil mír, který jste v Krvavé válce těžce vybojovali a důkazy mluví jasně – pokud by Jacksona zabil upír, nejenže by měl špatně postavené zuby a nezasáhl by tepnu, ale musel by být Starším a tomu nevěřím. Rozumím vašemu hněvu lépe než se domníváte, ale žádám vás, abyste mě vyslechl do konce,“ rozohnila se Kate natolik, až se jí začaly měnit nehty na drápy.

„Vy mému hněvu rozumíte? Lidé, se kterými se my, upíři, snažíme celá staletí žít v harmonii, nás obviňují z vraždy a vlkodlaci, které jsme přijali jako sobě rovné a odhodili staré předsudky, klidně zabili jednoho z nás, ale vy mi rozumíte?“ zvýšil hlas lord Winsley a v očích se mu rudě zablesklo.
„Co mi pomůže, že vás budu poslouchat?!“

„Měl byste ji poslouchat,“ ozval se přívětivý hlas z druhého konce místnosti ve které se nacházeli.

„Proč? Protože nechcete, aby se vlkodlakům zkřivil byť jen jediný chlup? Nebo snad proto, že je to vaše žena, Horne?“ odsekl upír naštvaně, ale vlkodlaka tím nerozhodil.

„Tady není místo na nějaká privilegia, lorde. A ani na ochranu vlastního druhu, protože pokud někdo porušuje zákon, musí být potrestán, ať je to vlkodlak nebo upír. Nevěříte mě a nechcete věřit ani velitelce, ale svému dlouholetému příteli, který vás nikdy nezradil, byste snad věřit mohl, nemyslíte?“

„O čem to mluvíte, Horne? Jaké špinavé triky to zase zkoušíte?“

„Žádné triky, milý lorde. Náš společný přítel a nejlepší vyšetřovatel, jakého armáda pamatuje, pracuje na tomhle případu. Mág Rostor se osobně zapojil a poznatky, které se vám velitelka snažila sdělit, vychází také z jeho posouzení,“ usmál se Horn a pohlédl na předsedu Nickse, který tuto schůzi svolal.

„Pane předsedo, věřím, že i mezi lidmi je mág znám jako spolehlivý a důvěryhodný. Budete tak laskav a spolu s lordem Winsleym vyslechnete, co vám velitelka chce říct?“

„Ehm, myslím, že to zní rozumně. Co říkáte, lorde?“ zahuhlal zavalitý muž a utřel si pot z čela.

„Je to pravda, velitelko? Opravdu na případu pracuje Rostor?“ zeptal se upír Kate, která se mezitím uklidnila a stáhla své drápy zpět.

„Ano, lorde. Našemu detektivovi se podařilo mága přesvědčit, aby nám pomohl,“ odvětila a v duchu se Mallirionovi omluvila za všechny nadávky, kterými ho kvůli Rostorovi častovala.

V místnosti bylo ticho přerušovaně sípavým dechem předsedy Nickse. Pro Kate, která vždy jednala a mluvila tak, jak jí zrovna přišlo na mysl, to byla zkouška její trpělivosti. Přála si hned všem těmhle tupohlavcům vpálit do obličeje, jací blbci to jsou a to včetně jejího manžela, ale mlčela a vyčkávala. Trvalo jí dlouho přesvědčit Horna, že důkazy jasně mluví o nevinně upírů i vlkodlaků a teď se musela poprat ještě s lidmi a lordem Winsleym. A mohla jen doufat, že s Rostorovým jménem to zvládne.

„Znám Rostora od jeho dětství. Náš coven vždy s mágy udržoval přátelství, které s lety sílilo. Důvody, které mága vedly k odchodu do ústraní, byly opravdu vážné, mnohem více než si kdokoliv z vás umí představit. Situace, kdy se mág rozhodl znovu vyjít na světlo musí být natolik nebezpečná, že to rozhodně vyžaduje naši pozornost. Velitelko, prosím pokračujte, rádi si vyslechneme vaše poznatky,“ promluvil vážně lord Winsley a Horn se uchechtl.