Stín minulosti [ ONC2024]✅

22.

Kate vděčně přijala kávu v kelímku a pevně ji sevřela v dlaních. Ještě nikdy se necítila tak zoufale jako nyní, když seděla v čekárně vojenské nemocnice.

„Rostor by se měl každou chvíli probudit. Jeho zranění nebyla nijak vážná a velmi rychle na nás zase bude shlížet tím svým kritickým pohledem,“ pronesl Iles a posadil se vedle ní.

„Mallirion…?“ vydechla tiše a pozorovala černou tekutinu v kelímku.

„Ještě pořád je na sále. Vím, že to zní jako klišé, ale i on bude v pořádku. Jsem si tím jistý.“

„Kde berete tu jistotu, Ilesi? Podle všeho, co jste mi řekl, jeho tělo zničilo užívání magie. Jak můžete s jistotou říct, že bude v pořádku, když to neví ani lékaři?“ ptala se zlomeně. Vyslechla si vyprávění lorda Winsleyho a slyšela i lékařovy obavy o Mallirionův život. Nedokázala mít stejnou jistotu jako upír.

„Vždy jsem mladší generaci záviděl, že nezažila válku a nemusela čelit stejné hrůze jako já, ale teď mi je líto, že jste detektiva nepoznala v té době. Byl jsem ve skupině, která ho tenkrát s císařem přivezla do zdravotnického tábora. Byl v šoku a vůbec nereagoval. Rostor ho úspěšně vyléčil a Istedir se vzpamatoval. Rozloučil se se svým zesnulým otcem, všem pokorně poděkoval a vrátil se zpět do boje, silnější než dřív. Každá rána, kterou zažil ho posílila. Když odmítl císařský post a byl z císařství vykázán, získal u většiny elfů nesmírný respekt. Divil jsem se tomu, přece by měli být naštvání, že císařův syn se vzdal toho, aby je vedl! Jenomže situace byla taková, že kdyby ten post přijal, stal by se jen loutkou členů Rady a toho se obyčejní elfové obávali. Tím, že odmítl způsobil, že musely být řádné volby a císařem se stal Cellurianův blízký přítel, který vyznával stejné hodnoty. Postavit se Radě bylo mezi obyvateli považováno za hrdinský čin. Ve válce přišel o vše a přesto neztratil vůli žít. Jak jste sama slyšela, věznili ho i mučili a přesto se nevzdal a šel dál. Nemyslím si, že by zrovna teď ztratil tu nezlomnou vůli, která ho provázela celý život. Spíše je na nás, abychom neztráceli víru, Kate.“

„Víru? Nevím, zda mi nějaká zbyla, Ilesi. Věřila jsem svému týmu, vždy a bezpodmínečně. Ani jednou jsem nepochybovala o jejich loajalitě, ale byla to přetvářka. Chápu Malliriona, asi bych na jeho místě jednala stejně, ovšem Hank je pro mě hodně velká rána. Nikdy by mě nenapadlo, že dva mí kolegové budou někým jiným, než za koho se vydávají. Už ani nevím, čemu nebo komu mám věřit,“ mumlala Kate a upila už studené kávy. Ani v té nejdivočejší noční můře by ji nenapadlo, že něco podobného zažije.

„Ta žena byla Fiora, jedna z původních víl, Kate. Dokázala oklamat všechny kolem sebe i Rostora. Tohle nemohl nikdo tušit, ale nemáte pocit, že detektiv udělal vlastně totéž, co vy sama? Je to pořád stejný muž, kterého jsem kdysi poznal, pouze zamlčel svůj původ, stejně jako vy. Nikdo neví, že jste ženou vůdce vlkodlaků a dcerou armádního hrdiny. Mallirion nikomu neřekl, že je syn císaře Celluriana a jeden z vážených bojovníků Krvavé války. Oba jste svůj původ zamlčeli z vážných důvodů a nikomu jste tím neškodili. Domnívám se, že byste neměla svou víru tak rychle zatracovat.“

Chystala se něco říct, ale když zvedla hlavu, spatřila doktora, který k nim mířil.

„Velitelko,“ mírně se uklonil a pokračoval: „Zranění detektiva Malliriona byla velmi rozsáhlá. Použili jsme standartní lékařské vybavení i elfí magii, ovšem s takto vážnými zraněními jsem se ještě nesetkal. Udělali jsme vše, co se dalo, ale je nepravděpodobné, že detektiv přežije následujících pár hodin. Je mi to líto.“

„P-proč?“ vykoktala slabě Kate a nevěřícně si lékaře přihlížela.

„Problém je poškození jeho vnitřních orgánů. Netuším, jak k tomu došlo, ale vypadá to, jako kdyby zranění vycházelo zevnitř a to nedokážeme vyléčit. Detektiv Mallirion má specifickou krevní skupinu, která se vyskytovala pouze u elfů a před hodně dlouhou dobou, takže není možná ani transplantace. Jako lékař i jako elf bych mu opravdu rád pomohl, ale nemám jak, velitelko,“ vysvětlil doktor a tvářil se opravdu nešťastně. Tohle byla situace, kterou každý lékař nesl těžce. Jejich posláním bylo zachraňovat životy, ale ne vždy to dokázali.

„Mohu za ním?“

„Mág Rostor také požádal o návštěvu, až od něj odejde, můžete jít vy.“

„Děkuji, doktore,“ přikývla Kate a sledovala, jak lékař zmizel za dveřmi vedoucími do místnosti pro personál. „Ještě pořád máte tu svou víru? Stále mi chcete namluvit, že bude v pořádku?“ otočila se na lorda Winsleyho a v očích se jí nebezpečně zablýsklo.

„Jistě, copak jste neslyšela, co doktor říkal?“ usmál se Iles a Kate na něj vytřeštila oči.

„Já ano, ale slyšel jste to vy? Jak se můžete usmívat?“

„Kate, myslím, že všechny ty události posledních dnů a obavy o Malliriona vás připravily o schopnost racionálního myšlení. Doktor říkal, že je u něj Rostor. Nešel by za ním bezdůvodně. Je to mág a ve válce léčil raněné. Věřte mi, že bylo jen velmi málo těch, které nedokázal zachránit. Stále mám víru a nehodlám se jí hned tak vzdát,“ odvětil Iles a postavil se. „Myslím, že si zajdu pro další kávu, chcete taky?“

Bolela ji hlava. Iles měl pravdu, těch událostí bylo opravdu příliš mnoho a její mysl se z nich stále nebyla schopna vzpamatovat.

„Chcete tím říct, že to, co nedokázali lékaři by mohl zvládnout mistr? Jak? Vždyť použili i elfí magii!“

„Samozřejmě. To, že Mallirion je silnější než Rostor neznamená, že to platí o všech elfech. Elfí magie byla vždycky slabší než magie mágů, nehledě na to, že Rostor má vrozený talent na lékařská kouzla. Jeho otec by ho nenechal ošetřovat zraněné, kdyby nevěděl, že v tom bude dobrý, ne-li nejlepší. Myslím, že byste se měla trochu uvolnit, Kate. Tak jako Mallirion bojoval ze všech sil o budoucnost tohoto světa, tak i Rostor bude bojovat o detektivův život. Bude to v pořádku, jsem si tím jistý. To kafe vám přece jen vezmu.“

Kate se posadila a opřela si hlavu o chladnou zeď za sebou. Měla by přestat přemýšlet negativně a zkusit jen čekat na výsledky. Totéž ji před lety učil i Rostor. Když něco nemůžeš ovlivnit, přestaň to řešit a počkej jak se to vyvine. Ani si neuvědomila, kdy se ve svých myšlenkách natolik zatoulala, že usnula. Neslyšela Ilesův návrat a příchod Rostora. Nejspíše by neusnula, kdyby tušila, že Rostora po svém probuzení už neuvidí.

1051 slov