Stín minulosti [ ONC2024]✅

3.

Při pohledu do lednice se přesvědčil, že bude muset doplnit zásoby. Příliš dlouho nepřežije jen s brokolicí a mlékem, ale představa, že vyjde do ulic byla děsivá. Pokaždé to pro něj bylo utrpením, ale nyní se obával více, než kdy dřív. Bál se myšlenek, které uslyší.

Začalo to před několika dny. Nejprve přišly sny plné krve a příslibu smrti a pak ten strážník. Nepotřeboval ani jasnovidecké vlohy, aby z mladíkovy tváře vyčetl vše, co mu chtěl říct. Nehledě na jeho myšlenky. Jasně na něj křičely, že velitelka policie v Doomsbury žádá o pomoc ještě dřív, než stihl otevřít dveře.
Nechtěl a ani se nemohl znovu míchat do života za dveřmi jeho domu. Byl spokojený tak, jak žil poslední století. Sám a bez starostí. Přesto…

Muselo se dít něco opravdu vážného, když ho Kate požádala o pomoc. Ona nebyla někým, kdo by porušoval sliby a rozhodně si s případy dokázala poradit sama jen se svým týmem. Před lety jí poslal na pomoc Hanka, jen on sám, když se plně ponořil do práce, vydal za další tři policisty. Kate byla nejlepší stopařkou všech dob a k ruce měla i elfa a ti byli bezkonkurenčními vyšetřovateli. Pokud se však její případ týkal magie, musela to vyřešit s vedením a ne volat po jeho pomoci. Už toho udělal dost.

Když probíhala Krvavá válka, nebojoval. Byl příliš mladý a nezkušený, jeho úkolem bylo léčit raněné. Pamatoval si všechny, kteří mu prošli rukama, některé více, některé méně, ale na nikoho úplně nezapomněl. Dělal vše pro to, aby jim pomohl. A pak přivedli císaře Celluriana, pána všech elfů a jeho syna Istedira. Hoch byl v jeho věku a zdálo se, že zakusil nějaký velký šok. Císařovo tělo bylo rozdrásáno vlkodlaky a šance na záchranu klesala s každou další minutou a císař to věděl. Nechtěl, aby ho zachránil, ale aby pomohl jeho synovi. Pokousal ho vlkodlak a pokud by ho rychle nezbavil vlkodlačího jedu, stal by se jedním z nich. Když později slyšel mladíkův srdceryvný pláč nad ztrátou svého otce, přísahal, že už nikdy nedopustí, aby nastala mezidruhová válka.

O několik staletí později, při renovaci chrámu byla nalezena magická věštba. Byla napsána dávno před jeho narozením i před válkou, přesto určovala osud každého jednoho mága a nejen jejich, ale osud celého světa. Paradoxně, pokud nechtěl, aby vznikla třetí mezidruhová válka, musel porušit svou přísahu a neplést se do záležitostí okolního světa. Nebyl ve věštbě jmenován, ale nyní byl posledním žijícím mágem.
Když jeho bratr zemřel při příliš náročném rituálu, odešel z armády a přestal se zajímat o své okolí. Zpočátku to bylo těžké, protože slyšel myšlenky všech, které potkal a mnoho jich potřebovalo pomoc, kterou by jim mohl poskytnout, ale postupem času si zvykl. Za cenu celosvětového míru se to dalo zvládnout.

Teď však cítil, že se něco dělo a strážník, kterého poslala Kate toho byl důkazem. Jak moc zoufalá musela být, když byla ochotna porušit své slovo? Kromě jediné osoby, nikdo neznal pravdu o jeho odchodu a nebyl si zcela jist tím, že by mu někdo jiný, kromě elfů, věřil.

S povzdechem zamířil ke kuchyňské lince doufajíce, že tam nalezne něco k jídlu, ale měl smůlu. Skříňky byly prázdné. Možná byl mág, ale i mágové museli jíst. Odpovědí na jeho myšlenky bylo hlasité zakručení v břiše.

„No jo, však já do toho obchodu zajedu, tak na chvíli sklapni,“ zamručel ke svému žaludku a přešel do ložnice. Zrovna si zapínal bundu, když zaslechl auto na příjezdové cestě a vzápětí se ozval zvonek. Podíval se na hodinky. Pošta to jistě nebyla.

Vyšel z ložnice a chvíli poslouchal, zda nezvaný host odešel, ale zvonek se znovu rozezněl jeho domem.

„K ŽÁDNÉ NÁBOŽENSKÉ SEKTĚ SE NEPŘIDÁM, NIC SI NEKOUPÍM A O PROPAGAČNÍ LETÁKY NEMÁM ZÁJEM!“ zařval ke dveřím, ovšem návštěvníka to neodradilo.

Naštvaně zavrčel a prudce otevřel dveře jen aby nevěřícně zíral na muže, který za nimi stál. Na vlastní oči viděl, jak zemřel, tak jak by mohl stát před ním? Ne, nemohl to být císař. Pokud to však nebyl on, tak jedině jeho syn, Istedir. Rychle vyhnal překvapení z mysli a rázně se pokusil zavřít dveře. Ať po něm chtěl cokoliv, stejně mu nemohl vyhovět.

Elf však pohotově strčil do dveří nohu a promluvil: „Potřebuji vaši pomoc. Bez vás nemáme šanci případ vyřešit, Rostore.“

„Jasně jsem řekl, že ne! Jestli Kate pošle ještě někoho, tak ho rovnou prokleju!“ zavrčel Rostor, ale stále nemohl dveře zavřít.

„Neposlala mě Kate, přišel jsem sám. Věřím, že z úcty k mému otci i všem ostatním padlým nedopustíte, aby se historie opakovala. Všechno, co se děje vede k válce. Ne velitelka, ale já vás přišel požádat o pomoc,“ pronesl Istedir a stáhl nohu zpátky. Rostor přesto dveře nezavřel. S povzdechem se na mladého elfa zadíval.

„Rád bych vám pomohl, Istedire, už jen kvůli vašemu otci, ale nemohu. Váš lid ví, jak velkou sílu mají věštby a ta moje jasně říká, že pokud se zapojím do života ostatních druhů, způsobím válku. Omlouvám se,“ odvětil Rostor a zavřel dveře.

„Vím o té věštbě. Od chvíle, kdy jsem od Kate zjistil, že to vás žádala o pomoc, jsem pátral po důvodech vašeho odchodu a našel ji. Buď se ta věštba mýlí, což si nemyslím nebo nejste poslední mág, a nebo ji špatně interpretovali vaši předci a vůbec neznamená to, co si myslíte. Věci, které se dějí jsou rozhodně pokusem o zahájení války a to i přesto, že se vy sám nezapojujete,“ řekl elf přes zavřené dveře. „Někdo se snaží proti sobě poštvat druhy a daří se mu to.“

Rostor stál opřený zády o dveře a váhal, zda je znovu otevřít nebo ne. Pokud měl Istedir pravdu a on zůstane stranou, vypukne válka, která díky technologiím bude zkázou celého světa. Jestliže se mýlí, on sám válku způsobí.

„Istedire, co budete dělat, pokud vyjdu ven a způsobím tak válku?“ zeptal se, když znovu otevřel dveře. Když si elfa pořádně prohlédl, všiml si odlišností od jeho otce, které prve neviděl. Přesto Istedir zdědil císařovu pověstnou krásu i rozhodný postoj.

„To budu řešit, až to nastane. Ale já tomu nevěřím. Nevěřím, že někdo, kdo přísahal, že nedopustí, aby znovu umírali nevinní, by mohl být tím, kdo způsobí mezidruhovou válku.“

„Istedire -,“ začal znovu Rostor, ale byl přerušen.

„Byl bych raději, kdybyste mi říkal Mallirion. Svého rodného jména jsem se už dávno vzdal. Nechci být spojován s hrdinskými skutky mého otce.“

Mág si promnul čelo a nakonec ustoupil a pustil elfa do svého domu. Kdyby tušil, že zrovna Istedir je v týmu Kate, odstěhoval by se na druhý konec planety. Ne, možná by si rovnou našel hezké místo na Marsu.

1084 slov