15.

18 5 1
                                    

„Istedire! Je to dlouhá doba, kdy jsi zde byl naposledy! Věděla jsem, že se jednoho dne vrátíš!"

„C-cože?" odpověděl ve své mysli zcela automaticky Mallirion.

„Ach ano, nevzpomínáš si. Posaď se, vše ti vysvětlím."

Detektiv se konečně rozhlédl po archivu a překvapením otevřel ústa. Nikde nebyly žádné knihy, jen několik stolů a pohodlných křesel. V rohu místnosti byl krb, ve kterém vesele plápolal oheň. Podíval se na mága, který se posadil k jednomu ze stolů a před ním se začaly objevovat svazky. Zmateně si sedl do nejbližšího křesla a jeho mysl opět ovládl Marinin hlas.

„V některých věcech jsi se vůbec nezměnil, Istedire. Když jsi sem přišel poprvé, tvářil jsi se stejně překvapeně jako teď. Měla jsem tvé návštěvy ráda. Zatímco Rostor studoval, ty jsi si se mnou povídal. Velmi jsi mi připomínal svého otce, taky se mnou často mluvil. Tvá máma ho vždy napomínala, že by se měl věnovat studiu, ale nikdy ji neposlouchal. To ovšem není to, co bys chtěl slyšet, že ano?"

„Kdy jsem tady byl? A co s tím má společného Rostor? A mí rodiče? Já přece nikdy v magickém archivu nebyl! Vždyť jsem ani nevěděl, že nějaký magický archiv existuje!"

„Ano, byl jsi tady. Díky mocné magii si to nepamatuješ, Istedire, ale byl jsi tady mnohokrát a byl jsi zde s Rostorem jako jeho budoucí společník."

„Já? To ne-."

„Je to možné. Bohužel nemohu zvrátit magii, která vás dva donutila zapomenout a ani to není mým úkolem, ale věřím, že někde v hloubi srdce to sám cítíš. Bylo vaším osudem na sebe zapomenout stejně jako je vaším osudem společně bojovat proti nepříteli, který tohle všechno způsobil. Byl jsi Rostorovým společníkem a kdyby tě před lety elfští vojáci nalezli jen o chvíli později, byl by rituál dokonán a k této situaci by nedošlo. Nicméně osud je daný a nelze ho změnit. Nyní však záleží na tobě, zda jsi ochoten mě poslouchat, protože Rostor nemá šanci přežít, pokud bude bojovat sám. A jakmile zemře, svět tak, jak ho znáš zmizí."

Mallirion se podíval na Rostora. Soustředěně pročítal jeden svazek za druhým a ničeho jiného si nevšímal. Opravdu se téměř stal jeho společníkem? Bylo to důvodem k tomu, že se v jeho přítomnosti cítil tak zvláštně? Co to všechno pro něj znamenalo? A co to mohlo změnit?

„Mluv," rezignovaně si ve své hlavě povzdechl. Pokud nechtěl válku, musel udělat, co se od něj žádalo.

„Výborně. Abys vše řádně pochopil, musím ti vysvětlit pár věcí z minulosti. Buď prosím trpělivý, přestože tě mé vyprávění může mást nebo nudit, je opravdu důležité."

„Rozumím. Doufám jen, že se nemýlíš a opravdu budeme moct zastavit toho cvoka, který se snaží vyvolat válku."

„Je vaším osudem proti němu bojovat, ale o výsledku rozhodujete pouze vy sami. Já sama znám pouze milníky vašich životů, ne jejich výsledky. Nyní mě dobře poslouchej, Istedire. Před válkou měl Rostor ještě tři bratry. Z těch čtyř byl nejmladší i nejslabší, zároveň však nejchytřejší. To, co jeho bratři získali na magii on vyvažoval svou inteligencí, takže s nimi dokázal držet krok, aniž by zaostával. Měli výjimečně dobrý vztah, který jim spousta jiných mágů záviděla. Jedním z nich byl Foit, bývalý přítel Rostorova otce, který byl vykázán z kruhu mágů poté, co se ukázalo, že si zahrává s černou magií. Přesněji s nekromancií. Neustále se snažil vzkřísit své dva mrtvé syny, kteří se v souboji navzájem zabili. Začala válka, kterou vyvolali lidé a zvrhla se v to, co jsi sám zažil. Jediným štěstím byla touha všech druhů po přežití, bez toho by válka neskončila, dokud by byť jeden jediný bojovník stál na nohou. Dva z Rostorových bratrů ve válce zemřeli. Kendala odtáhl vlkodlak. Nikdo ho nešel hned hledat, protože všichni už věděli, že vlkodlaci bojovali bez slitování a své oběti roztrhali na kusy. Arik byl napaden vílami i vlkodlakem a zemřel když se ho Rostor snažil zachránit. Pokud se nemýlím bylo to krátce poté, kdy jsi se po uzdravení vydal zpět do boje. Oba zemřeli ve stejný den a tentýž den, když se setmělo, byl napaden tábor ve kterém Rostor a ostatní ošetřovali raněné. Podařilo se jim útočníky odrazit, ale zároveň s nimi zmizelo i Arikovo mrtvé tělo. Mělo se za to, že ho vzali vlkodlaci jako trofej nebo snad jako způsob útoku na mysl truchlících vojáků. Toto byla verze, kterou všichni znali, ale několik mágů, elfů a upírů vědělo pravdu. Během války zjistili, že lidi k útoku poštval Foit, kterého černá magie naprosto pohltila a jeho jediným cílem bylo způsobit všem bolest ze ztráty blízkých. Těžko říct, zda plánoval vyvolat válku nebo jen krátkodobé nepokoje."

„Je naším nepřítelem snad Foit? Snaží se vyvolat válku tak, jak to udělal před lety?" přerušil Marinin hlas detektiv, který se do příběhu naprosto ponořil.

„Ne, Foit vaším soupeřem není, zemřel krátce po válce. Nicméně i to, co se dnes děje s ním souvisí. Jak jsem říkala, byl to on, kdo ponoukal lidi k útoku, ale bohužel nebyl sám. Ukázalo se, že měl věrného učně, který se v černé magii stal ještě zběhlejším než sám Foit. Tím učněm byl Kendal, Rostorův nejstarší bratr. Ve válce však bojoval na správné straně, takže tuto informaci znalo jen pár vyvolených a nesměla se dostat mezi ostatní bojovníky. Rostorův otec spolu s lordem Winsleym se domnívali, že když viděl, jak se válka zvrtla, pochopil, že Foit nejednal správně. Tato myšlenka nebyla správná. Bohužel, Kendal začal toužit po moci a sám sebe viděl jako pána všech ras. Díky svému talentu a silné magii dokázal vytvořit kouzlo, které oživovalo mrtvé, ovšem výsledek záležel na době, která od smrti uplynula. Aby kouzlo dopadlo dobře, muselo být použito do dvaceti čtyř hodin od smrti. Vlkodlak, který Kendala odtáhl z bojiště ho sice zabil, ale neroztrhal, protože na něj zaútočila skupina lidí. Byli to právě ti lidé, kteří k Foitovi a Kendalovi vzhlíželi. Odnesli Kendalovo tělo na místo, které Kendal předem připravil. Do hodiny po své smrti se probudil. Použil na sebe kouzlo vzkříšení těsně před tím, než byl zabit. Jediným vedlejším účinkem této magie byla změna vzhledu a barvy očí. Nejspíše ti je už jasné, proč ukradli Arikovo tělo. Kendal ho chtěl vzkřísit a donutit ho, aby se vzdal své magie a předal mu ji. Kouzlo se podařilo, ale výsledek byl jiný, než v jaký Rostorův bratr doufal. Arik byl před smrtí nakažen vlkodlakem a zasažen vílí magií. Ve spojení s kouzlem vzkříšení se z Arika stala doslova zrůda. Vlkodlak s magií bez jakéhokoliv kousku emocí nebo racionálního myšlení. Jeho osud není znám, ale má se za to, že ho Kendal zabil, protože se neobjevily žádné milníky, kterých bych měl dosáhnout."

„Nebylo by logické, že se žádné milníky neobjeví, když zemřel? Nebo se snad milníky vztahují i na oživlé mrtvoly?"

Na Mallirionovu otázku nepřicházela odpověď. V jeho mysli bylo ticho.

„Marino?" zkusil zavolat duši archivu a dočkal se odpovědi.

„Máš pravdu, Arik zemřel, tím by všechny jeho milníky zmizely. Teoreticky by mohl být naživu, ale jsem toho názoru, že by se s ním Kendal tolik let neobtěžoval. Po válce nikdo ze zasvěcených s jistotou nemohl říct, zda Kendal přežil nebo ne. Nikdo až na několik elfů a víl, kteří s Kendalem uzavřeli spojenectví. Tajili jeho pobyt a on jim za to nabídl, že jednou jejich rasy udělá nadřazenými všem ostatním. V té době jsi cestoval s Rostorem poté, co tě vykázali z císařského dvora. Ke Kendalovi se donesla informace, že si Rostor našel dostatečně silného společníka a to pro něj bylo nebezpečné."

„Proč? Vždyť se ukrýval!"

„Kdyby to byl kdokoliv jiný z jeho rodiny, vůbec by se nemusel bát, ale s Rostorem ho pojilo zvláštní magické spojení. Oba se narodili ve stejný den, stejnou fázi měsíce a dokonce ve stejný čas jen s rozdílem několika let. Jednalo se o náhodu, která však znamenala, že jeden druhého dokáží kdykoliv vycítit a najít. Rostor sám o sobě byl příliš slabý, aby dokázal zjistit, že jeho bratr je naživu, ale jakmile by dokončil rituál a udělal z tebe svého právoplatného společníka, jeho magie by se zvýšila a už by Kendala mohl najít. Proto elfové přerušili váš obřad a odtáhli tě do žaláře."

Malliriona ze vzpomínání na Marinina slova vyrušil Rostorův hlasitý smích, který však postrádal jakýkoliv náznak veselí.

„Výborně! Stáří a moudří upíři a mágové rozhodli, že je lepší mlčet, ale vůbec nepomysleli na následky! Můj milý příteli, nerad ti to říkám, ale vaše rozhodnutí způsobilo nynější situaci."

1384 slov

Stín minulosti [ ONC2024]✅Kde žijí příběhy. Začni objevovat