Stín minulosti [ ONC2024]✅

18.

Iles si Malliriona mlčky prohlížel. Nečekal na jeho svolení a jednoduše se posadil na místo spolujezdce. Doufal, že bude moci nějak přispět k záchraně Rostora i celého světa.

„Co budete dělat, detektive? Nebude jednoduché tak rychle připravit past, o které jste mluvil,“ pronesl po chvíli ticha.

„Ta past by byla neúčinná. Hank slyšel celý náš rozhovor, takže Kendal si bude dávat pozor. Budu se muset uchýlit k poněkud nebezpečnějšímu plánu,“ odpověděl neutrálně Mallirion a dál se věnoval řízení.

„Nebezpečnějšímu plánu? Co přesně tím plánem myslíte?“

„Víte, jak vznikl rituál dočasného navýšení magie, lorde? Čím se mágové inspirovali, aby ten rituál vytvořili?“

„To netuším.“

„Taky jsem to nevěděl, dokud mi to Marina neřekla. Jak jistě víte, elfové používají magii z přírody. Vše, co je přírodního původu obsahuje nějakou magii a my toho můžeme využít, na rozdíl od víl a mágů. Naopak obyčejný elf většinou nedokáže používat běžná kouzla mágů a už vůbec ne víl. V tomto mám výhodu, jsem jak mág tak elf a můžu použít kouzla obou těchto magických ras. Dávno před Krvavou válkou elfové zkoumali, jak zvýšit svou energii a posílit své magické schopnosti. Po spoustě neúspěšných pokusech na to konečně přišli. Odpověď byla jednoduchá – stačí čerpat magii z přírody. Není to těžké, jsme s přírodou spjati a je všude kolem nás. Tímto způsobem můžeme svou magii navýšit až stonásobně. Moje generace se tohle běžně učila, ale nejsem si jist, jak jsou na tom dnešní elfové. A podle tohoto vzoru vznikl i rituál dočasného navýšení magie. Mágové nedokáží čerpat přírodní magii přirozeným způsobem, proto potřebují rituál. Tohle je můj plán, čerpat přírodní magii a tím se stát silnější než Kendal.“

„V čem tedy spočívá to nebezpečí? Magie má svá pravidla a všechno má svou cenu. Jakou cenu má to, že budete silnější než Kendal?“ zeptal se narovinu upír. Už viděl tolik nevydařených kouzel a zbytečných obětí, že chápal, jak nebezpečná magie byla.

„Každé použití magie má svá rizika. Čerpání přírodní magie nemá svou cenu jako například rituál, který plánoval Rostor, ale má pravidla, která je důležité dodržovat. Každé tělo je uzpůsobeno na používání určitého množství magie. Pokud nepočítáme válečný stav, málokdy se někdo pokouší používat přespříliš silná kouzla. Tělo jako takové je vlastně uzavřenou nádobou na magii. Při narození je zaplněno z jedné třetiny, před smrtí bývá plné do tří čtvrtin. Vždy tam je nějaká rezerva, aby nádoba neexplodovala. Při čerpání přírodní magie musím vždy vydat více magie než přijmu. Kdybych to nedělal, nádoba by byla přeplněná a začala by praskat. To je to nebezpečí. Musím si dávat pozor na to, kolik magie přijmu a kolik jí vydám. V boji se to hodně špatně kontroluje, proto to elfové ve válce příliš často nepoužívali, přestože to všichni uměli. Ale mám nápad, jak tenhle problém vyřešit,“ vysvětlil trpělivě elf. Na to, že netušil, zda přežije následující hodiny, byl kupodivu v klidu.

„Znamená to, že zatímco já žil víceméně spokojený a klidný život, tak Rostor neustále čelil své vnitřní vině? Myslel si, že vše, co se tehdy stalo byla jen jeho vina?“

„Přesně tak, Istedire. Byl si jistý tím, že přerušení rituálu byla pomsta někoho, kdo s ním měl nějaký problém. Nikdy ho nenapadlo, že ten hlavní důvod byl úplně někde jinde.“

„To není fér! Proč jsi mu nikdy neřekla pravdu jako mě?“

„Jsem duše archivu, Istedire. I já musím dodržovat pravidla. Tobě jsem nyní mohla vše sdělit jen proto, že nejsi ani čistokrevný mág a ani právoplatný společník. Duše archivu nemá právo zasahovat do záležitostí tam venku.“

To, zda zemře nebo přežije nebylo důležité. Důležité bylo zničit Kendala a pomstít se za všechny ty roky, kdy si Rostor myslel, že za vše může on i za utrpení, kterým si Mallirion prošel v žaláři.

„Jaký nápad?“

„Víme, že Kendal ovládá teleportaci a to je problém. Mohl by kdykoliv během boje zmizet. Duše archivu mě na to několikrát upozorňovala a poradila mi kouzlo, které by mu znemožnilo teleport použít. To kouzlo vyžaduje, aby bylo neustále udržováno magií. Tím budu vydávat neustálou magii a nebudu muset být tak moc ve střehu, kolik přírodní magie načerpám. Sice to není nějaký extra plán, ale lepší než nedělat vůbec nic,“ pousmál se Mallirion. Měl pocit, že poslední dny ho přenesly do úplně jiného světa ve kterém byl někým zcela odlišným. A souboj s Kendalem se dal považovat za třešničku na dortu, za završení všech těch šílených věcí, které se dozvěděl.

„Jste zvláštní, detektive,“ zadíval se z okna Iles.
„Příliš se nelišíte od elfa, kterého jsem před lety poznal, ale nečekal jsem, že se s tím vším tak rychle smíříte a vezmete řešení celé situace do svých rukou.“

„Věřte mi, že já taky ne, lorde Winsley. Nejprve jsem zjistil, co znamenal společník pro mágy, ale Rostor mi odmítal říct, proč je pro vstup do archivu důležité, že jsem syn císaře. Opravdu krátce poté jsem zjistil, že jsem poloviční mág. Nejhorší bylo, že jsem věděl, že Rostor nelže. Hlavou mi proletěly všechny ty vzpomínky na členy Rady, kteří mi vyčítali, že nebudu císař. Pořád předhazovali, jak je moje magie důležitá. Rozhodl jsem se zjistit nějaké informace v knihovně. Nechtěl jsem být někým, koho jsem už dávno pohřbil, ale zvědavost jsem potlačit nedokázal. Než jsem si však stihl cokoliv přečíst, objevila se další mrtvola a tak jsem se setkal s archiryjí. Ten šok, s jakým se na mě oba dívali byl děsivý. V ten okamžik jsem se opravdu bál zjistit více o svém původu. Možná kdyby nebylo toho všeho kolem, byl bych mnohem více šokovaný, ale situace vyžadovala a stále vyžaduje, abych jednal racionálně a hned. A docela mi pomohl rozhovor s Marinou. Když mi vysvětlila, jaká byla minulost, co se dělo a co způsobilo aktuální situaci, docela se mi ulevilo. Nemám čas přemýšlet, musím jednat. Není to o tolik rozdílné jako když jsem bojoval ve válce. Tam na myšlenky taky nebyl čas,“ odpověděl detektiv a zaparkoval auto. „Jsme tady, Rostorův dům je nedaleko. Lorde, netuším, co nás tam čeká, takže byste se mnou neměl chodit. Jste vysoce postavený a důležitý pro celou společnost.“

„Ts, jste možná syn císaře, ale oproti mě jste pořád mladíček, Istedire. To, že nepoužívám magii ještě neznamená, že jsem k ničemu a nepostarám se o sebe. Koneckonců, má rychlost a síla by mohla být užitečná proti Kendalovým pomocníkům. Pochybuji, že by na Rostora šel sám.“

Mallirion krátce přikývl a vystoupil z auta. Netušil, co ho čekalo, ale byl rozhodnutý vyhrát za každou cenu.

1058 slov