Stín minulosti [ ONC2024]✅

19.

Zoufalství a strach, to byly dvě emoce, které ho ovládaly. Už dávno se smířil se smrtí, ale to bylo předtím než zjistil, že jeho smrt zničí celý svět. Magie mu byla ve své podstatě k ničemu, jeho bratr byl mnohonásobně silnější a každý jeho útok odrazil. Jak se to vlastně stalo? Jak se mohl tak hloupě nechat nachytat?

Bylo to úplně jednoduché. Nikdy by neočekával, že Hank bude na Kendalově straně. Byl jediným člověkem, které si kdy vzal za učně. O rodiče přišel, protože si dvě víly mezi sebou vyřizovaly účty. Rostor cítil zodpovědnost za dítě, které se kvůli magii stalo sirotkem. Opravdu ho zajímalo, zda byl na Kendalově straně už když k němu přišel nebo se stal zrádcem později. 

Vlastně na tom nezáleželo. Byl poražen. Ostudně ho porazili v rekordně krátkém čase, svázali řetězy pohlcujícími magii a přenesli na místo, kde se ho chystali zabít. Předpokládal, že se jednalo o stejné místo, které určil Mallirion na mapě. Muselo to znamenat, že Kendal měl připraveny poslední dvě oběti, elfa a vílu. A pak už ho nemohlo nic zastavit.

Přimhouřenýma očima pozoroval svá pouta a snažil se nalézt řešení. Musel Kendala zastavit, ale jak? Byl v situaci,  kdy se nemohl ani hnout, promluvit nebo použít kouzla. Jak ho mohl zastavit? Celý život si udržoval naději, ale tentokrát ho velmi rychle opouštěla.

Z rozjímání ho vyrušil uši trhající řev. Zvedl hlavu a spatřil dva muže v maskách, kteří přiváděli monstrum spoutané pevnými řetězy. Byl to ten největší vlkodlak, jakého kdy Rostor viděl, ale něco na něm bylo špatně. Levá paže zůstávala lidská, jako kdyby na ni vlkodlak při přeměně zapomněl. A právě pohled na tu paži srazil Rostora na kolena a sebral mu veškerou naději, která zbývala. Na paži bylo tetování, které měla pouze jedna osoba. Arik. Ta zrůda byl Rostorův bratr, kterého na vlastní oči viděl zemřít.

„Můžeš si je vzít,“ ozval se Kendalův hlas odněkud z dálky a Rostor s hrůzou sledoval, jak Arik zlomil jednomu muži vaz a do toho druhého se okamžitě zahryzl a začal mu od kostí strhávat maso. Odvrátil od té podívané zrak, ale mužův řev a spokojené mručení jeho bratra mu stále trhalo uši.

Náhle nastalo ticho ve kterém Rostor zaslechl známé hlasy. Zmateně vzhlédl, ale rychle sklopil hlavu zpět. Scéna před ním se nijak nezměnila. Pokusil se soustředit na hlasy, které slyšel a opravdu se ozvaly znovu.

„Co to sakra je?“

„Arik, Rostorův a Kendalův bratr. Kendal se ho pokusil oživit a vzniklo z něj tohle. Duše archivu měla za to, že je po smrti, ale já měl obavy, že by mohl být naživu. Vytvořil jsem kolem Rostora zvukovou bublinu, aspoň tohle pro něj můžu udělat. Zatím mu nemůžeme sundat pouta, Kendal by to okamžitě zjistil.“

„Chcete mi říct, že tohle je Arik? Tohle přece není možné, detektive!“

„Bohužel, je to tak, lorde. Na vysvětlování teď není vhodná doba. Problém je, že bude jistě chránit Kendala. Je mnohem silnější než běžný vlkodlak, protože v jeho těle koluje magie. Jsou jen dva způsoby, jak ho zabít. A ani jeden není stoprocentně bezpečný.“

Rostorovi se divoce rozbušilo srdce. Nemýlil se! Byl to Iles a Mallirion! Ale co tady ksakru dělali? Copak nechápali, že Kendal je naprosto mimo jejich schopnosti? Byli snad hloupí?

„Mohl bych se o to pokusit já.“

„Lorde, to je příliš nebezpečné. Jedno škrábnutí a jste mrtvý. Vlkodlačí jed umocněný jeho magií by vás zabil okamžitě. To nemůžeme riskovat.“

„A co chcete dělat? Sám jste říkal, že na tu dálku magie nebude jistým řešením.“

„Je to už opravdu dávno, co jsem bojoval s vlkodlaky, ale ještě pořád vím, jak je zabít a nepřijít k úhoně. Ovšem potřebuji, aby mě Hank neviděl.“

„Istedire, dnes máte samé nebezpečné nápady, nechtěl byste mi – co to sakra je?!“

„Nevidíte? Meč.“

„Samozřejmě, že vidím! Ale co s ním sakra chcete dělat, aniž byste se přiblížil k tomu vlkodlakovi? Před minutou jste mě přesvědčoval, jak je nebezpečné se k němu přiblížit!“

„Prostě mi věřte, lorde. Na vás je zabránit Hankovi, aby kontaktoval Kendala.“

„Asi nemám na výběr.“

Rostor neustále hledal vysvětlení, ale nic ho nenapadalo. Stále nedokázal přijít na to, co tam ti dva dělali, přesto z jejich řeči pochopil, že přišli s nějakým plánem. Jenomže jaký plán by mohl obstát proti tak mocnému nepříteli? Připadal si k ničemu. Nemohl dělat vůbec nic. Jen sedět a čekat na výsledek.

„Vím, že jste nás slyšel, Rostore. Magii kolem vás ovládám já, takže taky rozhoduji o tom, co uslyšíte a co ne. Možná se vám zdá, že jste k ničemu, když tam jen tak sedíte, ale nebýt vás, žádná naděje na porážku Kendala by nebyla. Mrzí mě, že musím Arika zabít, ale věřím, že pro něj to bude vysvobozením. Už nemá žádnou lidskost, žádné emoce, stal se Kendalovým otrokem. Už brzy bude po všem a vy se budete moci vrátit ke svému stereotypu, jak jste si přál.“

Zvedl hlavu a spatřil Malliriona, který kolem něj klidně prošel a zastavil se pár metrů před vlkodlakem, který si stále pochutnával na jednom z mužů. Barva jeho magie se opět změnila z jasně červené na temně rudou. Rostor se mohl jen domýšlet, co tu změnu způsobilo. Mallirionův meč se vznášel před jeho obličejem, jako kdyby ho držela neviditelná ruka. Náhle vystřelil neuvěřitelnou rychlostí k Arikovi a okamžitě zasáhl. Rostor se domníval, že je po všem, ale vlkodlak meč popadl a vytáhl z těla, jako kdyby to byla jen tříska.

„Ještě jsem neskončil!“

Rostor Malliriona nepoznával. Tohle nebyl detektiv, se kterým strávil poslední dny. Viděl v něm Celluriana, císaře, jehož rukou padlo nesmírné množství nepřátel. Byl to úžasný, ale zároveň děsivý pohled. Bylo děsivé, že to, čeho se jako Istedir vzdal musel jako Mallirion použít.

Před Mallirionem se objevil další meč a druhý se mu zhmotnil v ruce. Znovu vyslal vznášející se meč k vlkodlakovi a sám se rychle blížil k nepříteli. Rostor, aniž by věděl proč, sklopil hlavu. Těžko říct, zda ho více děsil pohled na bratra nebo hrůza z toho, že by byl Istedir zraněn. Po chvíli znovu zaslechl hlasy.

„Tohle jsem nikdy u žádného elfa neviděl!“

„Je to tajná technika císařských stráží, správně bych ji neměl znát ani já, ale trávil jsem se strážnými spoustu času a ve válce mi to nejednou zachránilo krk. Co Hank?“

„Nějakou dobu si pospí. Měl jsem chuť ho zabít, ale myslím, že všem dluží vysvětlení. A teď? Budeme čekat než se Kendal vrátí?“

„Myslím, že to nebude trvat dlouho. Jakmile se objeví, okamžitě na něj navážu kouzlo proti teleportaci. Pak už to bude záležet na štěstí. Jen doufám, že se Kate a ostatním podařilo dostat včas na ta místa z pentagramu a že jsou v pořádku.“

„Kate je výborná velitelka a je taky mocná. Víte vůbec kdo je její manžel?“

„Ne, vím pouze, že pracuje mimo město a do Doomsbury se vrací jen na víkend. Nikdy jsem neměl potřebu vyzvídat informace o jejím soukromém životě.“

„Kate je ženou vůdce všech vlkodlaků, není slabá. A Kendal není hlupák. Nebude zabíjet policisty, když pak bude potřebovat, aby mu padli k nohám.“

„Snad máte pravdu, lorde. Víte, co máte dělat?“

„Samozřejmě. Proto jsem s vámi přišel.“

Magie zavířila a vzápětí se uprostřed prostranství objevil Kendal.

1185 slov