Neutečeš!

*4

Když otevřu oči,už asi noc ,protože totálně nic nevidim ani strom.A pak se leknu.Thomas,Nick,vlci a ten kopec.Až právě teď si uvědomuji,co se stalo.Rychle se vyšvihnu do sedu.A rozhlížím se,ale marně je tu tma jak v pytli.Ale už sem rozeznala ten kopec a to je pokrok.Takže sem se obrátila na druhou stranu a zkusila se postavit.Nehorázně mě bolí hlava a myslím ,že mám něco s nohou, protože na ní nemohu došlápnout.Ale vše překonám a udělám první krok,jenže o někoho zakopnu.,,Au"vykřiknu.Ale toho dotyčného to nezbudí.A tak se k němu otočim a začnu s ním třást.,,Hej"Furt nic a tak mu vlepím facku.,,Hééj"Zařvu trochu víc.Ale pak mě ten dotyčný chytne za ruku a zašeptá.,,To už nikdy nedělej." A já hned poznala,že je to Thomas.,,Sorry,ale musela sem tě nějak probudit."plivnu na něj.,,Kde je Nick??" Zeptá se po chvíli.,,No já bych ho už dávno šla hledat,ale furt mě držíš."řeknu a on mě hned pustí.A já se zase pokusím zvednout.,,Nicku?"Začnu volat a Thomase nechávám Thomasem. Nikdo mi neodpovídá.,,Nicku" Řeknu hlasitěji.,,Tady." Uslyším jeho potichounký hlas. ,,Kde tady??" Zeptám se.Ale v ty dobu se rozsvítí světlo a me dojde,že Thomas zapálil oheň. A Nicka vidím hned u toho kopce.A jdu mu na pomoc.Pomalu se spolu belháme k tomu ohínku.,,Ukaž to kousnutí!'' Doslova mu přikáže Thomas a Nick bez jakéhokoli slova nohu nastaví.,,Moc hluboké to není...." Odmlčí se a víc si tu ránu prohlédne. ,,...A ani šít to nemusíme..." Znovu se odmlčí a zamýšlí se.,,....To je docela divný.Ty vlci měli dost ostré zuby,aby ti i tu nohu prokousli." Oznámí a já když se nad tím tak zamyslím.Tak je to pravda.A tak jen sledují Thomase jak vyndava autolékarničky a jde mu to ošetřit.

,,Všiml sem si,že kulháš." Oznámí to Thomas.,,To se ti jen zdá." Řeknu a doufám,že tomu uvěří.,,Thomase se nemusíš bát...je to zdravotní bratr...nebo spíš absolvoval kurz pro bratry."Řekne Nick a Thomas po něm střelí pohledem.,,Kecáš" vyvalím oči,protože bych to do něho neřekla.,,Ne nekecám...doopravdy tam chodí."Thomas ho vraždí pohledem.,,To je jedno....prostě tam chodím..Ukaž tu nohu!" Zněl dost naštvaně, ale jeho doteky na mé bolavé noze byli jemné.,,Nic to není.....Myslím,že zítra budeš chodit úplně normálně." Usmál se na mě a já mu úsměv oplatila. Měl fakt nádherný úsměv.,,Měli by sme jít spát." Řekne Thomas a začne si dělat místečko.Já i Nick začnem dělat to samý. Když už si konečně lehnu,na nic moc nemyslím,protože hned usnu.