Neutečeš!

*30

Elisabeth
,,Co to je!?!" Zařval nejspíš Dertit.A já si hned vzpomněla,že jsem zapomněla si sundat ty obvazy.Pomalu jsem otevíra očí.,,Tak za to tě čeká trest,holčičko!" Sykne.Rychle mi strhne ty všechny obvazy.,,Takže dneska tě čeká trojtá dávka za porušení pravidel." Oznámil mi s naštvaností a začal si připravovat nůž.Chtěla jsem útéct,ale už jsem zase byla přivázaná.,,Ne." Špitla jsem a nové slzy už si jako včera nacházeli svoji cestu.Přišel ke mě i s tím nožem a koukl se mi do očí.,,Neboj.....Dnes to bude horší." Na tváři se mu objevil úšklebek a pak už jsem cítila hroznou bolest na nohou.Jako včera mi tam na ty samý rány tlačil nůž dokud je všechny znovu neprobudil ke krvácení.,,Tak a teď jdeme na ruce." Dalo by se říct,že to zazpíval.A pak už semm cítila jak mi jezdí nožem od ramene přes lokty až k prstům.Nevím kolikrát a ani jak dlouho,ale byla to nejhorší bolest co jsem zažila.Ještě si do toho broukal a já myslela,že mě klepne.Slzy se furt valily a já nic neviděla.Skoro jsem ani dýchat nemohla jak to bolelo a pálilo a do toho jsem vzlykala a prostě jsem nedokázala vstřebat tolik bolesti.,,No tak a teďka jdeme na trest za ty nohy." Oznámil a za se se usmál.Roztrhl mi tričko.Chvíli si mě prohlížel.,,No dneska ti udělám jen vodu." Vůbec jsem to nechápala a pak už jsem jen cítila silnou bolest na mém břiše okolo pupíku.Najednou se rozrazili dveře,ale nevím kdo v nich stál.Ta bolest me dočista zaslepila.Nic než jí jsem necítila.A pak jako by mě někdo zvedl z toho stolu.,,To bude dobrý." Zašeptal a jediný čeho jsem byla schopná já bylo zašeptat.,,Lucas..." A pak se vše ponořilo do tmy.

Thomas
Jsou to přesně dva dny.Dva dny co se neprobudila.Chtěl jsem jí uzdravit já,ale oni řekli,že nesmím.Neřekli proč,ale to bylo to poslední co mě trápilo.Pak na ní udělali nějaký voodoo nebo co a jí se rány zahojili.Ne tak moc má všude jizvy,ale žije.Sedím u ní celé ty dva dny a jen si furt dokola říkám,že je to kvůli mě a taky to pravda je.Já jí tam nechal.Já na ní byl hnusný.Z mého přemýšlení mě vyrušil ten Lucas.Ani nevím od kud se znaj,ale zachránil jsem ho.Bylo to její přání.,,Tak co....Jak je na tom???" Zeptá se.,,Furt stejně." Šeptnu a ani se nebudu divit,když to neusliší.,,A jak se vy dva znáte??" Zeptám se potom co si sedne na vedlejší židli.On se pousměje.,,Je to přeci moje máma." A já se hned na něj otočím a skoro zařvu.,,Co že??" Nechápu to.,,Jako ne biologická..' Hned vyhrkne a já si tak oddechnu.,,Ale jak jsem jí šel dát večeři tak jsme kecali a prostě ona mě pojmenovala a řekla,že od teď budu její syn." Pošeptal a díval se na Elisu.Pousmál se na ní.,,A já to mu věřím....že je má matka i když asi jen tř i dny...Tak prostě.." nevěděl co říct.,,Já tě chápu..." Odmlčel jsem se.,,...Jí si nejde nezamilovat."

Hele...
Doufám,že vám nevadí,že to přidávám takhle pozdě....ale přes den neni čas a pak sem ještě venku tak do deseti...půl jedenáctý....takže jen doufám,ze to nevadi a taky ze se díl líbil...:-)
-N