Neutečeš!

*49

,,Já si myslím,že je to ta vesnice." Řekne rozhodně Adem.Já jen přikývnu.,,A taky si myslím,že tu jsou." Na to už nepřikývnu.,,Proč si to myslíš??" Zeptám se ho.,,Protože nejsou blbý." Odpoví.To mi trochu smysl nedává,ale nechávám to plavat.Jdeme nějakou divnou cestičkou do té vesnice.Je to do kopce a my už jsme taky dost unavený a tak si dáme v polovině kopce pauzu.,,Byla to blbost." Šeptnu.,,Já vím,ale pauzu jsme potřebovali." Usměje se Adem.Mohli jsme v klidu dojít až na horů,ale teď už je to jedno.Každý si párkrát lokne vody a sníme jednu sušenku.Mezitím se začne stmívat.,,Myslím,že by je měli vyrazit ať do tmy jsme nahoře."Nic nenamítal.Proto jsme se zvedli oba a šli.Ten kopec byl otřesný.,,Ko-Neč-Ně!" Vyhláskuje Adem a svali se na zem.Už padla noc a my máme ještě kousek před sebou než dorazíme do vesnice,kde se svítí.,,Teď se vyspíme a zítra tam dorazíme." Rozkáže Adem a už si lehá.Nic nenamitam a udělám to samé.Pomalu zavřu oči a spadnu do říše snů.
Vše se semnou točí.A já padám.Slyším hlasy,ale nerozumím jim.Pak jí vidím.Jak se usmívá.Chci za ní jít,ale nejde to.Pak zmizí a vše se za se točí.Spadnu na tvrdou zem.Pomalu se zvedám a rozkoukavam.Jsem na nějakém náměstíčku a uprostřed je socha.Když jí obchazim,tak uvidím Elisu ležet na zemí v kaluži krve a mě se zastaví srdce.

Elisabeth
,,Beth...Přidej." Křičí na mne Nick.,,Já už,ale nemohu."Křičim na zpět.Jdeme do nějakýho zasranýho kopce a já umírám.Už je skoro tma.,,Už tam budem,tak pohni." Zakřiči a to už me tak rozčílí,že se rozeběhnu a skočím na něho,protože už jsme nahoře.Chvíli jen na něm ležím abych se uklidnila a pak do nej začnu mlátit.,,Tak dělej." Zařvu a pak se začnu tlemit.Jeho vystrašenému výrazu.On to pochopí a začneme se "prát".Je to zábava.A podlouhé době se smějem.Na to zahlednu fontánu. A zvednu se země a běžím k ní.Bez přemýšlení se napiju.A zjišťuji,že je to normální voda.Nick už je vedle mne a taky pije.Po chvíli máme oba plný žaludky vody a sedneme si.,,Měli by jsme jít spát." Zívne a já už si lehám.,,Dobrou." Houknu.,,Dobrou" ozve se a já mužů v klidu a spokojeně usnout.

Vše se tak divně točí.Ale jdu dál.Jsem asi v tý vesnici,ale nikdo tu není.Vždy se to zatočí a já spadnu.Ale pak to přestane a já se zvednu a takhle to jde furt dokola.Než dojdu na náměstí.vidím tam šmouhy.Nerozeznávam je,ale chvilku ležím v kaluži krve já.Pak ale zase šmouhy a leží tam Adem.Leknu se,ale pak za se šmouhy a leží tam Thomas.Vidím tam sebe jak brečím pak zas ty šmouhy a najednou se topím a pak se mi zatočí hlava.