Neutečeš!

*10

,,Neumírej!" Nemůže přeci zemřít.,,Thomasi prosím..." Začala jsem brečet.Ale to už mě od něho odtrhl Nick.A začal mu dělat masáž srdce.A já jen brečela.Ale najednou,když už jsem to vzdala a Nick vypadal taky ,že to vzdá se zhluboka nadechl.A začal kašlat....vodu??? Ale to mi bylo v tuhle chvíli jedno.Rychle jsem se k němu přiřítila a objala ho.,,Ty žiješ...ty žiješ" Šeptala jsem mu do krku a při tom furt brečela.,,Vidíš už jsem v pořádku." Šeptal mi a já uslyšela v jeho hlase pobavení.Tak jsem se na něho koukal a on se jen usmíval.,,Co tu je k smíchu??"Zeptala jsem se nechápavě.,,Ty" Řekl se slyšitelným pobavením v hlase.Nadzvedla jsem nechápavě obočí.,,Skoro vůbec se neznámé a ty tu kvůli me brečíš" A já ho za to začal mlátit.A on se jen smál.,,Ty debi*e....málem si umřel...a děláš si k tomu z toho ještě srandu." Nick se tomu jen pobaveně smál.Ale v tom jsme zaschlechli zavytí.A všichni jsme utichli.,,Možná by jsme měli už jít." Navrhl Thomas.,,jo to asi jo" Odpověděl hned Nick a už jsme pomáhali Thomasovi vstát.

V pohodě jsme dorazili k rybníku.Za tu cestu jsme nikoho nepotkali a už ani nic neslyšeli.Bylo to docela divný.Všichni jsme si lehli a bez jakého koliv slova.Nick usl hned,protože jsem slyšela jak chrápe,ale u Thomase jsem si jistá nebyla.,,Thome??" Pošeptala jsem.,,Eliso??" Vrátil mi to.,,M-můžu k tobě??" Zeptala jsem se nejistě.,,Tak pojď" Řekl po chvilce.Hned jsem se k němu přitulila a on mě objal kolem pásu a víc si me k sobě přimáčkl. Po chvíli se zeptal.,,A to jsi fakt brečela kvůli mě??" Zeptal se a já se začervenala.Naštěstí to nemohl vidět a tak jsem ho jen jemné bouchla do hrudě a otočila se k němu zády.On si mě jen k sobě víc přimáčkl,omotal kolem me jeho ruce a zabořil svojí hlavu do mých zad.A divný bylo to,že mi to vůbec nevadilo.

Tak tady trochu kratší díl.
Ale doufám,že líbil.
Nebojte Thomase bych přeci nezabila...:-D Možná....
No tak tedy ahoj...
-N