Neutečeš!

*44

Elisabeth
Nevím jak dlouho jdem,ale už jsem totálně Viřízená,ale vim ze je skoro nic neušli,ale prostě mi dnes není nejlíp.,,Nechcete si udělat přestávku?" Zeptám se a snažím se nevnímat tu bolest hlavy.,,Ne není důvod a za chvilku tam jsme." Odpoví mi Thomas a jde dál.,,Není mi dobře,Thomasi." Řeknu a opřu se o strom,protože se mi trochu zamotala hlava.,,V poho?" Přišel ke mě Adem s ustaraným výrazem.,,Jojo." Hned jsem přikývla a pousmála se.Thomas mě jen sledoval.,,Tak dobře..Dáme si menší přestávku." Souhlasil a já se k zemí přímo zhroutila a propadla do tmy.

Probudila jsem se po dlouhé době na place dvou vládců.Hodně dlouho jsem tu nebyla.Ale připadalo mi to tu jiný.Víc jiný než posledně.,,Elisabeth..." Slyšela jsem za sebou hlas Marcuse.Když jsem se otočila viděla jsem ho tam i s Enselem.,,Co tu dělám??" Zeptám se narovinu.Oba se na sebe podívají a pak Marcus začne mluvit.,,Elisabeth.....Umíráme." Řekne plně bez emocí a bez jakéhokoli výrazu v tváři.,,C-co??" Zeptám se.Teď se zhostil slova Ensel.,,Prostě umíráme...nevíme jak se to stalo nebo proč,ale umíráme." Já to ale tak trochu nechápala.,,Ale já myslela,že jste nesmrtelný a..." Nestihla jsem to doříct a Ensel mě s úsměvem vyrušil.,,No právě....a to znamená,že jste blíž a blíž tomu poutku." To už se usměje i Marcus.,,Dokázali jste to....Tedy skoro." Usmál se ještě víc.Ale já tomu nevěřila.Nemohlo to přece být tak jednoduché.Neodpovídala jsem.Jen jsem na ne koukala.Po chvilce zmizeli a já taky.

Probudila jsem se úplně jinde než jsem si pomatovala naší přestávku.Když jsem se rozhlídla okolo nikoho kromě Nicka jsem neviděla.Pomalu jsem se posadila a pak jsem se doplazila k Nickovi.Na tváři měl škrábec,který se táhla skoro přes celý obličej a jen tak tak mihl oko.Rychle jsem s ním zatřásla jestli žije.A po chvilce se pomalu probouzel.Bála jsem se toho co se stalo a tak jsem hned na něj vysypala otázku.,,Co se sakra stalo?" Vyznělo to víc hystericky než jsem si uvědomila.,,No jak si ztratila vědomí tak na nás zaútočili divní tvorové a my se museli rozdělit.

Adem
Po tom co se Beth zhroutila jsme se všichni lekli co se stalo.Ale pak nás Thomas uklidnil,že je prý na nějakém place či co.Vlastně mi to bylo fuk.Tak jsme si tam sedli a čekali kdy se probudí.Po chvilce trapného ticha jsem zaslechl divný zvuky.Nevím co to bylo,ale bylo to vážně divné.Thomas si toho všiml též a rozhlížel se.,,Slyšíte to?" Zeptal se potichu a my s Nickem jsme jen přikývli na souhlas.Po chvilce jsem to i zahlédl a hned jsem poznal,že to poslala Enigma.A tak jsem mohl nějak vymyslet na rychlo plán jak být sám s Beth.Moc času jsem na to neměl,protože ty věci se k nám dostali dřív než jsem stačil neco vymyslet.Byli yo zepňované.Dali by se říct lidé země.Nestačil jsem se ani postavit a zaútočili.Všichni jsme se vyhýbali a snažili je nějak porzit.Ale ovládají zemí tak to moc nejde.Byli jen dva ale stejně bylo těžké je přeprat.Pak ale jeden si začal všímat jen mě.Nevím proč ale šel jen do me.Vím ,že je ovládá Enigma a tak to nechápu.Poslední co jsem zahlédl je jak Ten druhý rozlomil zem na dvě poloviny a jak Nick utíká v naruči s Beth někam pryč než jsem ucítil bolest v břiše.Když jsem se koukl co to je tak jsem viděl jen větev která mi trcela z břicha.Nevím jestli mi zasáhla nějaký důležitý orgán,ale vím co vím je,že už se neprobudím,protože jejich větve jsou namočené v jedu a tím je i jedno škrábnutí smrtelné.

Ahojky lidičky....
Chci se omluvit za mou nepřidávanost dilu,ale nějak není čas a to vůbec.Buď jsem ve škole nebo v praci a ještě k tomu mam seatrebici opět v nemocnici.A protože jsem v prváku a to ja zdrávce...tak se musim začít učit.A nemám čas...skoro na nic....a to zanedbávám i mé kamarádky a to me velice mrzí.....Oni vědí o koho se jedna a tímhle dílem se jim chci omluvit....(Kačenko a Denisko...moc se omlouvám...:-***)
No a co říkáte na kapitolu....tak nějak už vím konec a i trochu dej do konce takze to nebude moc dlouho travat....Dávám tomu maximálně asi 60 kapitol .....
-N