Neutečeš!

*52

Elisabeth
Pomalu jsme se blížili k fontáně.Byla jsem šťastná z toho,že se klukům nic nestalo,ale zaskočila me Enigma s tím stínem.Když jsem byla blíž zeptala jsem se.,,Co tu děláš??" Ona se na mě koukla a pak se zasmála.,,Ty se mě ještě ptáš??" Zakroutila nevěřícně hlavou.,,To je k smíchu!"Křikla na mě.,,Neřvi na ní!!" Rozkřikl se Adem.Ona se na něho podívala.,,Tak ty si se proti mě postavil zády.Nemůžu tomu uvěřit." Kroutila nad tim hlavou.,,To je teď,ale jedno.VY se nikdy nezmocníte poutka!" Řekla a koukla na nás všechny najednou.,,O to se postarám." Řekla zlověstně.A okolo sebe i stou fontanou udělala ochrané pole.Jen jsem na ní koukala.Pak jsem se koukla na Thoma a Adema.Přišla jsem k ním blíž a zeptala se.,,Víte co je to poutko?" Oba zavrtěli hlavou.,,Ale musí to být něco u té fontány,jinak by jí nechranila." Koukla jsem se na tu fontánu.,,Ale co??"Thom pokrčil rameny.,,Je to to srdce u té nejvyšší mořské panny " Pošeptal.Já se na něho podívala.,,Jak to víš? Já myslela,že to nikdo neví." Zatvářila jsem se zmateně.,,Taky že ne....Já to viděl v tom snu." Poslední slovo zašeptal a viditelně zesmutněl.Nechtěla jsem to pitvat.Najednou se ozval výkřil.Prudce jsem se otočila a viděla Nicka jak klečí a ten stín ho škrtí.Najednou ten stín začal mluvit.,,Už mě to nebaví.Chci aby mi vládci dali jejich sílu.Nebo ho zabiju!" Rozkřikl se.Nick lapal po dechu a bylo vidět,že už dlouho nevydrží.Chtěla jsem říct ano,ale Thomas mě předběhl.,,Ne!" Řekl rozhodně.Cože?!? Jak jako ne.ptala jsem se sama sebe.Rychle jsem se na něho koukla,ale on upřeně koukal na ten stín.,,To kvůli tobě je tu.Kvůli tobě jsme zažívali peklo.Takže moje odpověď je NE!" Řekl a napřahl ruce.Ten stín najednou odletěl stranou Nick padl na zem a lapal po dechu.Rychle jsem k němu přiběhla a myslela,že mu Thomas pomůže,ale on jen sledoval ten stín.,,Nenávidím tě!!" Zařval a s rudýma očima ho furt dokola odhazoval.Nevím jak to dokázal,ale bylo to divné.Najednou ten stin,ale odmrštil zase Thomase.,,Ty si myslíš,že se tě bojím...." Zasmál se a najednou ho škrtil.To už jsem ale na nej skočila.Trochu jsem se přepočítala skočila skrz něj.On se znova zasmal tim jeho demonickým hlasem.A já se začala dusit,jako by mě někdo škrtil.Pomalu mi docházel kyslík.Koutkem oka jsem zahlédla Thomase,který na tom nebyl o nic líp.,,Měli jste být nejmocnější vládci,ale zda se,že to byl omyl,protože zabít vás není žádný problém." Zasmál se,ale to mu najednou u protřed hrudi vyrazili ruce? A ano.Adem do něj bodl....rukama.Bylo to divný,ale pomáhalo to.Po chvíli jsem spadla a mohla se nadechnout.,,Ne!" Vykřikla Enigma,která se do teď schovávala.Adem ho zabíjel.Nick mu přiběhl na pomoc.Byli lidé,tak jak to,že ho mohli zabít? Enigma zuřela.Nechala fontánu fontanou a blížila se ke mě.Thomase odmrštila pryč mě přišpendlila ke stromu.,,Vzala si mi syna a teď mého přítele.Ale mladí a nesmrtelnost mi nevezmeš.O to se postarám." Procedila skrz zuby a mrštila semnou o tu fontánu.Přišla ke me a začala do me kopat po chvíli jsem cítila jak do me řezá.,,Zničila si mi život!!" Zařvala,ale já se schopila a ode mně jí odstrčil proud vody.Byla jsem oslabená,ale odhodlaná bojovat.Začala jsem jí topit a na půl odchazovat.Mezi tím jsem hledala Thoma.Ležel kousek ode mne a už se pomalu zvedal.Musíme zničit to poutko.Adem i Nick se furt tak trochu prali s tim Stínem.Nedávala jsem moc velký pozor jak jsem přemýšlela a proto me zase Enigma uhodila.Ale na to jsem jí za se topila.Zahlédla jsem,že Nick a Adem už mají hotovo a proto jsem po nich křikla.,,Běžte pomoc Thomasovi a přiveďte ho sem!" Přikázala jsem a dál se věnovala Enigmě.Přišpendlila jsem jí na strom.A šla k ní.,,Chci aby si chcípla." Procedila jsem skrz zuby.A pak jsem udělala něco co jsem dlouho neudělala.,,Chci aby sis ublížila,aby si cítila hrozně velkou bolest." Koukala jsem jí přímo do očí a věděla,že mě poslechne.A taky že jo.Z níčeho nic začala řvát a já poznala,že to furt funguje.Rychle jsem od ní odběhla a mířila za klukama,který už byli u fontány.,,Jak ho zníčime?" Zeptá se Thomas.,,Vyleze nahoru k nemu a uvidíme." Šeptnu a společně se tam vrhnem.Jsme nahoře u něho.,,Co teď?" Pošeptám.On mě chytne za ruku a dá jí na to srdce.Na moji ruku položí svoji.,,Věř " pošeptá a já zavřu oči.Vidím vše co jsme tu zažili.Je ve me taková zlost.Soustředím jí všechnu do toho srdce.A nevnímám okolí.Po tom oči otevřu a v tom vybuchne.Ja i Thom tvrdě dopadneme na zem.Ale zvládli jsme to.Všude kolem se snáší červený prach.Já se pomalu zvedám a nemůžu tomu uvěřit.Začínám se usmívat.Nick taky.Adem vypadá dost nejistě a Thomas se na mě kouká.Chci ho jít obejmout,ale to si všimnu pohybu kousek odemne.Když se tam kouknu zahlédnu Enigmu.,,Zabíju tě dřív." Rozesměje se a dřív než se stačí rozpadnout,vyšle poslední kouzlo.Kouzlo které míří přímo na mě s účelem mě zabít.

Ahojky
Promiňte,že jsem docela dlouho nepřidala,ale nemám data takže jsem se k tomu nedostala,ale dofám,že nejste sklamání a napiš tě klidně co si o tom myslíte
Díky a ahoj
-N