Osamělé Monstrum 2: Impérium na vzestupu

Kapitola 15 Řádná deratizace

Opět tu bylo ráno a s ním další den, ovšem tento den neměl být jako ty ostatní. Tento den měl nést jméno „Den velké deratizace" v tento den vkládal Henry dosti velké naděje, doufal že dnes se konečně vyřeší problém s lesními pavouky a vše se vrátí zpátky do normálu. To ale netušil že od dnešního dne dostane ještě něco navíc, takový dárek, pokud se to tak dá nazvat.

„Už je to tu zase." povzdechl si Henry „Ráno.". „Nevšiml jsi si, že jsi čím dál tím mrzutější?" zeptala se Sin, během jeho ranní rutiny. „Ano jsem mrzutější." odpověděl ji Henry „Měl bych si zase zajít za psychologem, aby mi předepsal silnější prášky. Nejspíš už mi tyhle stávající přestávají stačit." obeznámil ji Henry se svým řešením, když do sebe hodil celou hrst prášků. „Jsou už přípravy hotovi?" otázal se Henry. „Ano jsou, Mereona ti, asi hodinu po tom co jsi usnul, poslala zprávu s tím, že je vše připraveno." odvětila Sin. „V tom případě zavolej Mereoně a ostatní." nařídil ji Henry „Chci se s nimi podělit o tenhle nevšední zážitek." své tvrzení následně odůvodnil „Měli by, přeci jenom, vidět ovoce své práce.". „Ty je chceš pozvat na vojenskou akci, při které se použije jedovatý plyn, své spolupracovníky a považovat to za něco jako firemní večírek?" nechápavě se zeptala Sin. „Když to řekneš takhle tak to nezní moc dobře, ale takovému Gregovy by se to rozhodně líbilo." bránil se proti tomu Henry „A jsem si jistý že i Dener by si takovou věc nenechal ujít.". „To sice ano." uznala Sin „Ale oba jsou to lovci, kteří zrovna nemají pacifické myšlení.". „Říkáš jako kdybych ho měl já." řekl Henry „No nic hoďme tohle za hlavu, připrav mi vrtulník. Potřebuju se dostat k hranicím.". „Žádný problém." ozval se opět přívětivý hlas Sin.

Henry tedy do sebe hodil nějaké jídlo a vydal se na střechu, kde již na něj čekala helikoptéra. „Tak nastup, všechny už jsem zkontaktovala." pobídla ho ke vstupu Sin. Henry tedy bezeslova vstoupil, a ihned po usednutí na jedno ze sedadel, neochotně zavolal Winderovi „Zdravím Windere tady Henry." pozdravil ho Henry když jeho nepříliš dobrý kolega přijal hovor. „Co chceš?" ozval se nepříjemně chraplavý hlas Windera. „Vím že je akce připravená, proto bych chtěl začít s deratizací již dnes. Je to možné?" zažádal o to slušně Henry. „Jo, je to možný." odvětil mu otráveně Winder „Letadla a armáda jsou připravené už od včerejška, nebude žádný problém s tím začít už teď.". „Skvělé." zaradoval se Henry „V tom případě se uvidíme u hranic, pokud si troufáš.". Winder následně ukončil hovor se slovy „Už mě vícekrát neprovokuj, jinak budeš litovat." v hlase bylo cítit rozzuření a podráždění, stejné, které Henry tenkrát cítil v řídící věži. „Vážně se ho po tomhle musím zbavit." pomyslel si Henry když už se v duchu viděl jak podepisuje jeho vyloučení z armády. Než ale dokázal o tomhle tématu více přemýšlet, ozvala se Sin s informacemi „Mereona, Greg a Dener mi teď poslali zprávu že na místo taktéž míří.". „Zajímalo by mě, jestli se tam ukáže i Edrien." řekl Henry. „Jsem si jistá že se tam taky objeví." vyjádřila svůj názor na věc Sin „Po tom, co jsi mi řekl abych ji poslala ten záznam, jsem si jistá že si s ním bude chtít Mereona promluvit.". „Vida, tak deratizace nebude jediná akce tohohle dne." pousmál se Henry. „Ach jo Henry, má vůbec cenu se k tomu vyjadřovat?" zeptala se Sin. „Nemá." odvětil stroze Henry, načež rychle změnil téma „Za jak dlouho tam budeme?". „Ještě asi dvě minuty, a jdu na přistání." odpověděla mu Sin.

A tak se i skutečně stalo, Sin přistála s helikoptérou na provizorní přistávací ploše. Ihned po přistání se k helikoptéře nahrnuli vojáci, mezi kterými nechyběl ani jeho ochranka společně s Winderem, kteří ho již netrpělivě očekávali. „Tak jsi konečně dorazil." přivítal ho vesele Greg, když mu pomáhal s výstupem z helikoptéry. „No vida." řekl s hořkostí v hlase Winder mezitím když popotahoval z cigarety „Tak velký politik se uráčil se podívat na místo dění.". „Jen se směj Windere." pomyslel si Henry „Jakmile tohle skončí tak poletíš, to ti garantuji." Henry samozřejmě něco takového neřekl nahlas, jelikož si příliš živě dokázal představit rozzlobeného Windera, už tak mu stačili lesní pavouci. „Vojáci, rozchod!" zavelel Winder vojákům, aby se opět pustili do práce. „Tak jak zatím vypadá akce?" zeptal se Henry, když vojáci odešli a on tak zůstal se svou skupinou zůstal na něčem co připomínalo letiště. „Nechceme si o tom popovídat někde jinde?" zeptala se Mereona. „Dobrý nápad Mereono." souhlasil s ní Edrien „Naiger nás všechny pozval do svého stánku, u kterého jsou i novináři." navrhl Edrien místo, kde by mohli být. „To docela Naiger riskuje, že tady chce být." okomentoval to Henry. „Ale to ne." vysvětlil mu Edrien jak se věci mají „Naiger tady ani není, má tady jenom stánek. Ale bude s námi spojen počítačově.". „Páni, Naiger se očividně vyzná v marketingu." byl tím zaskočen Henry. „Kdyby jenom v marketingu." zasmál se Edrien, když šli ke stánku, který již od pohledu, patřil Naigerovi. Tedy říkat tomu stánek by bylo podceňování velikosti této provizorní stavby, byl to spíše takový menší dům, ve kterém bylo venkovní ale i vnitřní sezení a již od pohledu bylo vidět že velkou část této menší stavby byla kuchyň, jelikož ze stánku vycházel ohromný oblak kouře.