Osamělé Monstrum 2: Impérium na vzestupu

Kapitola 3 Atentátník mezi námi

Když se Henry probudil uvědomil si, že již neleží na zdravotní lůžku, nýbrž ve své posteli. Rozhodl se tedy opatrně vstát a k jeho překvapení, ho sice noha bolela ale ne tolik, kolik čekal. Vzal si tedy svoji směs všemožných prášků a zapil je sklenicí vody, kterou měl u postele, poté si nasadil sluchátka s mikrofonem. Stále se ale nedokázal na svoji postřelenou nohu ani postavit, natož aby s ní zvládl chůzi. Za pomocí držením se zdi, se nakonec dostal až do své pracovny kde měl kolečkové křeslo, které následně využil jako dopravní prostředek, aby se dostal dále. Takto se dostal až do kuchyně, kde se ho robotický hlas pozdravil jako každé ráno „Dobré ráno Henry. Přeješ si klasickou snídani? Chceš si poslechnout zpráv?". Na to ji Henry unaveně odpověděl „Ano klasickou snídani prosím. A přeji si poslechnout zprávy ohledně včerejších událostech týkající se atentátu u Věže Sjednocení.". Zatímco mu umělá inteligence chystala sendvič, robotický hlas ze sluchátek zpustil „Celá společnost je zděšena. Gulové skupují hromadně zbraně a připravují se na občanskou válku. Experti uklidňují že vláda tomuto zamezí a také že organizace, pod kterou atentátník operoval, nemá dostatek zdrojů, aby rozpoutala občanskou válku. Stále však ve všech převládá neklid. Spousty Gulů se obrací na vládu, aby začala podnikat nějaká opatření. Ministryně policie dnes časně ráno udělala s novináři rozhovor a všechny uklidnila že se nikdo nemá obávat a problém se již řeší. To však příliš společnost neuklidnilo. Konec zpráv.".

Henry se trochu vyděsil, nad reakci společnosti která se nyní pomalu obracela zády k vládě, a nervózně řekl „Děkuji Sin, pokud se někdo objeví na kamerách okamžitě mi to hlas.". S tím robotický hlas Sin, až překvapivě laskavě, souhlasil „Samozřejmě.". Henry pak vzal sendviče a za pomocí kolečkové židle se dostal do své pracovny. Kde si prohlížel všechny grafy ohledně své firmy. Očekával že díky neúspěšnému atentátu na něho se zvedne počet sabotáží a problémů spojených s útokem této organizace, zkrátka že Neor Hiener ukáže svůj pravý potenciál a vrhne se na něj se vším co má. K jeho překvapení nebyla hlášena žádná sabotáž ani žádné problémy spojené s tou organizací, bylo zkrátka ticho a klid, přesně takové které bývá před velkou bouří. Pochopitelně se nad tímto velice podivil a byl překvapený, jelikož vždy měl nějaké problémy se sabotáží a nikdy se mu nestalo že by žádné sabotáže nebyli. Bylo to jako by se po té organizaci slehla zem, namísto toho aby se pokoušeli mu zabránit v podnikání kroků proti nim. I přesto že mu to přišlo jako předzvěst něčeho opravdu zlého, rozhodl se této chvíle využít.

Po asi hodině mu ve sluchátkách zazněl hlas Sin „Anthon s vámi chce hovořit, chcete přijmout hovor?". Na to Henry klidně odpověděl „Ano" nejprve čekal že po něm bude chtít řešit dodávky chemikálii nebo elektřiny které vyráběl, realita avšak byla jiná. „No ahoj Anthone. Nech mě hádat, nějaké problémy s chemikáliemi nebo s elektřinou že? Řekni kolik ti zase chybí elekřiny nebo nějakých chemických sloučenin a já to už nějak vyřeším." oznámil mu Henry, očekávající další z mnoha nuděných obchodních rozhovorů. Ačkoliv ho napadlo že by mohl volat kvůli Neor Hiener, rozhodl se že se o tento případ jednat nebude, ostatně Anthon věřil že je odposlouchávají takže by takovou věc jistě neudělal. Na to se s ním Anthon pustil do řeči „No právě že ne. Volám ti kvůli Neor Hiener.". Henry mu ihned skočil do řeči a trochu nervózně ho upozornil „Anthone, víš že nás možná odposlouchávají?". S tím si však Anthon zjevně nedělal těžkou hlavu jelikož prohlásil „Nad tím už začínám pochybovat. Vím, co jsem říkal, ale jak jsem s tebou včera mluvil došlo mi, že jestli by odposlouchávali udělali by tvůj atentát mnohonásobně lepši a taky by dokázali dělat lepší sabotáže a mnohonásobně větší problémy. Ale zpátky k věci. Chci se tě zeptat, jestli na tvoji společnost taky přestali dělat sabotáže?".