Osamělé Monstrum 2: Impérium na vzestupu

Kapitola 17 Poslední deratizace

„Dobré ráno." probudil ho hlas. „Dobré ráno Sin." pozdravil ji Henry automaticky jako každé ráno. „Já nejsem Sin." oznámil klidně, pro něho, známý hlas „Já jsem Edrien.". „Co ty tady, Edriene?" zeptal se ho Henry, překvapen jeho přítomností zde v tento čas „Myslel jsem si, že pracuješ na plynu pro pavouky.". „Tu práci už jsem dávno udělal." oznámil Edrien, který stál naproti jeho posteli „A to není vše, co jsem udělal.". „Nemohli bychom si o tom promluvit během snídaně?" požádal o to Henry „Měl bych se nejprve převléknout, vzít si prášky a další takové věci.". „Samozřejmě." souhlasil s tím Edrien který mu následně podal jeho hůl.

Henry tedy vstal, převlékl se, vzal si prášky, zkrátka udělal ty samé věci jako každé ráno. Teprve až když vše udělal, vydal se za Edrienem do kuchyně, kde na něj již Edrien čekal s kávou a nějakým tím jídlem. „Posaď se, chtěl bych tě obeznámit s tím co jsem udělal." pobídl ho Edrien, přičemž ukázal na židli, která stále naproti němu, Henry tedy neváhal a posadil, načež Edrien zpustil „Jak jistě víš, už včera jsme lapili nějaké podzemní pavouky, provedli jsme pitvu, rozbor jejich krve a další experimenty a přišli jsme s velmi zajímavými výsledky. Tak například jejich krev je tuze silná kyselina, která beze problémů rozpouští kámen a jiné horniny. Tyto vlastnosti by se dali velmi dobře využít při těžbě nebo při stavbě tunelů kde je zapotřebí se těchto přebytečných materiálů zbavovat. Taktéž má tato kyselina velmi podivuhodné vlastnosti, při správném zacházení se z dá vyrobit kyselina která rozpouští pouze určitou látku, jako například železo, ocel, měď nebo zlato. Využití této kyseliny jsou neomezené, a to jsme zatím neprobádali všechny schopnosti.". „To je skvělé, ale musíme najít způsob, jak získat tyto pavouky. Bez nich žádnou kyselinu mít nebudeme." namítal Henry. „Buď bez obav, zdroj pavouků máme již zajištěný." ujistil ho Edrien „Zjistili jsme totiž že lesní pavouci a zemní pavouci jsou velmi podobní, tedy co se genetiky a slabin týká. Proto jsme použili stejné sérum jako používáme u lesních pavouků na larvy, abychom z nich vytvořili královnu, a použili jsme toto sérům na pavouky podzemní, a fungovalo to.".

„Výborná práce Edriene." chválil ho Henry „Já věděl že jsem si vybral správného. Teď ale potřebujeme tyhle pavouky zničit.". „Již na tom jsem začal pracovat." pochlubil se Edrien smutně, když si vzpomněl na úkol, který mu byl Henrym svěřen „Už jsem kontaktoval Revova s tím, že máme v plánu zahubit podzemní pavouky, rozhodl se, že s námi bude spolupracovat, jelikož má v plány zahájit těžbu v okolí sopky.". „Výborně, zajistil jsi přepravu a výrobu plynu?" otázal se ho Henry. „Jistě." přikývl souhlasně hlavou Edrien „Podařilo se mi do celé této akce zatáhnout i celý svaz obchodníků, takže náklady na výrobu a přepravu bude hradit Revov, výměnou za volnou ruku při těžbě.". „Moc dobře jsi to ujednal." chválil ho Henry dojatě „Za jak dlouho ale celá akce započne?". „Pracovalo se přes noc, takže vše je již na svém místě. Sopka je obklíčená buldozery, žoldáky, stavaři a horníky. Na vše dohlížela Mereona s ostatními, takže se nemusíme bát, že se něco během příprav pokazilo.". „V tom případě připrav helikoptéru, vylétáme co nejdříve." prohlásil Henry. „Čekal jsem to." zasmál se Edrien „Sin už připravila helikoptéru, ještě dlouho před tím, než jsi se probudil.". „Na co tedy čekáme?" zeptal se nadšený, že bude mít celou tu záležitost s pavouky z krku a bude moci dožít zbytek svého života v klidu, který byl nyní umocněn Edrienovými schopnostmi.

Ti dva se tedy vypravili k helikoptéře, čekající na ně na střeše. „Vstupte prosím." přivítala je Sin svým obvykle zdvořilým hlasem. „Nepotřebuješ pomoc Henry?" zeptal se Edrien, když Henry nastupoval do helikoptéry. „O mě se nestarej Edriene." zamítl jeho pomoc Henry „Momentálně jsi mnohem důležitější než já.". „Prosím, nebuď tak pesimistický." požádal ho Edrien se svěšenou hlavou. „Pokusím se." souhlasil Henry. Cesta tedy započala a Sin s helikoptérou vzlétla. Cestou si ti dva povídali o všem možném, zejména ale ohledně vlády, spolupráce s podnikateli a dalších podobných věcech které musel budoucí vůdce Gulského Impéria umět. „Podívej se z okna." navnadil ho Edrien aby se podíval z okna. „Proč bych se měl podívat z okna?" netušil Henry proč by něco takového měl vůbec dělat. „Prostě to udělej." vysvětlil to velmi stručně Edrien. Henry ho tedy poslechl a podíval se z okna to, co tam spatřil by ho možná překvapilo pouze v případě, že Guly neznal. Všude okolo sopky, se stavělo, vše od domů, továren, paneláků až po slušnou řádku několikaproudových silnic, zkrátka okolí sopky vypadalo jako by Dohtor dostal jeden ze svých stavitelských záchvatů.