Osamělé Monstrum 2: Impérium na vzestupu

Kapitola 25 Začátek nové éry

„Jsi tady Henry?" ozvala se Mereona, která právě vstoupila do místnosti. „Konečně jste tady." radoval se Henry a okamžitě zanechal své práce „Jsou tady i ostatní?". „Edriena a Grega jsem viděla, kde je Dener to nevím, ale někde tady určitě je." objasnila mu Mereona přítomnost jeho kumpánů „A co to tady vůbec máš?" otázala se při pohledu na nové tělo v kádi. „To teď bude moje nové tělo, vzhledově je téměř stejné s mým starým, ale co se týče vlastností, no řekněme že to brzy poznáš." smál se Henry když už se nemohl dočkat až bude mít opět fyzickou formu. „Teď zníš docela děsivě." znervózněla Mereona když slyšela jeho zlověstný smích. „Promiň, nechávám se tím až moc unést." omluvil se Henry za své chování „A jaká byla vlastně ta vaše dovolená?". „Úžasná." změnila Mereona ihned svou náladu „Nikdy v životě jsem nic takového nezažila, rozhodně to musíme s Edrienem někdy zopakovat.". „Jsem rád že sis s Edrienem dostatečně odpočinula, jelikož následující měsíce budou opravdu krušné." varoval ji Henry „Čeká nás ohromná kupa práce.". „Proboha, co zase plánuješ?" vyřešila Mereona oči, zjevně při té představě, co by ten šílenec, kterému říkala Henry, mohl zase plánovat. „Říkala ti Sin už o svých objevech?" zeptal se Henry Mereony, na zdánlivě nesouvisející otázku. „Něco jsem viděla, proč se ptáš?" odvětila Mereona. „Díky jejím vynálezům, mám nyní možnosti, o kterých se mi ani nesnilo, díky tomu, co mi dala za technologie mám v plánu obrovské věci, a ty s Edrienem v tom budete hrát dost velkou roli, hlavně tedy Edrien." popisoval Henry co je všechny čeká. „A řekneš mi, co máš v plánu?" zeptala se ho Mereona. „Zatím ne, dozvíš se to až přijde ten správný čas." pronesl Henry, celý natěšený z faktu že se kolesa jeho plánů mají dát brzy do pohybu. „Ach jo." povzdechla si Mereona „Jen co přijedu z dovolené, tak se dozvím že něco plánuješ, to mi ten konec dovolené pěkně zhořkl.". „Mohla bys prosím tě svolat ostatní?" požádal ji Henry „Rád bych s přesunem těla začal co možná nejdříve.". „Dobře dej mi chvíli." odvětila Mereona souhlasně.

Poté co Mereona z místnosti odešla, Henry jako by začal hořet nedočkavostí, nemohl se dočkat až bude ve svém novém těle, ani na to co všechno s ním bude moci dělat a jaké možnosti mu tohle nové tělo dá. Naposledy tedy provedl kontrolu těla, zdali je v pořádku a vše funguje, jak má, zejména si dával pozor u mozkového čipu, kterému dál velkou část své pozornosti. Když se pak ujistil že je jeho tělo skutečně připravené na přenos vědomí, rozhodl se, že bude potřebovat nějaké oblečení, vzal tedy nějaké ze svého šatníku v rezidenci a za pomocí robotů ho odnesl do laboratoří s jeho novým tělem. Během toho se laboratoř začala pomalu plnit, nejprve zde přišel Edrien, který okamžitě začal na počítači prohlížet parametry Henryho nově vytvořeného těla. Dalším byla, překvapivě, Mereona která se jen posadila a čekala na příchod ostatních, a soudě podle obličeje i nad něčím přemýšlela. Nedlouho poté pak do místnosti vstoupil Greg s Denerem v doprovodu Sin, která opět cosi dělala na svém tabletu, který zjevně nedala z ruky.

„Vidím, že jsme zde všichni." prohlásil Henry se skrytou dávkou radosti z toho že už nemusí čekat „Tak tedy můžeme začít.". A následně Henry zpustil přenos vědomí, a jako minule, i tentokrát jeho vidění zcela zčernalo a on měl pocit jako by ho nějaká neuvěřitelná síla vymrštila do vzduchu. Naneštěstí tento pocit netrval tak dlouho jako minule, a tak po několika sekundách začal rozmazaně vidět, což si Henry nebyl jistý, zdali je to roztokem, který ho obklopoval nebo jen tím že zrovna nahrál vědomí no nového těla a jeho mysl si na nové tělo ještě zvyká. Tak či onak, roztok z nádrže začal odtékat, díky čemuž ztratil rovnováhu a zhroutil se na zem, jelikož neměl dostatek energie, aby dokázal stát na vlastních nohou. Jakmile byl roztok z nádrže zcela odčerpán, sklo se před ním otevřelo a on tak na svém novém těle ucítil lehký závan čerstvého vzduchu. „Jsi v pořádku, Henry?" zeptala se ho zděšeně Mereona, která ho ihned popadla pod rameny a vytáhla z kádě. „Je v pořádku." prohlásila Sin, která ani nehnula prstem a dál byla na svém tabletu „Jeho vědomí si pouze zvyká na nové tělo, nic zvláštního.".

Ale jako by z ničeho nic do Henryho vletěl blesk a on tak najednou dostal takovou dávku energie, že dokázal nejen formulovat slova, ale také se postavit na nohy. Henry se tedy, k překvapení všech z místnosti, bez problémů postavil a pak z plných plic zvolal „JSEM ZNOVUZROZEN!". Konec první knihy.