Krvavý Lov/(Tommy Clark, Dax) CZ

Děsívá zábava

Asi půl hodiny potom co odešel Tommy, mi zavolal aby jsem si byla jistá že se mu po cestě nic nestalo. Ulevilo se mi.

Seděla jsem ve svém pokoji na posteli a četla si knížku když mi máma zaklepala na dveře. Bylo něco kolem třetí hodiny odpoledne.

"Mio?" řekla když otevřela dveře.

"Jo?" zeptala jsem se. Máma otevřela dveře dokořán.

"Venku na tebe čeká překvapení." řekla a já odložila knížku.

"Cože?"

"Pojď se podívat." řekla se vzrušením v hlase. Byla jsem zvědavá co to bude a tak jsem okamžitě vyskočila z postele a seběhla schody dolů.

"Někdo na tebe čeká před domem." řekla s hravým úsměvem. Byla jsem hrozně napnutá a zvědavá. Otevřela jsem dveře a vyběhla před ně.

Jakmile jsem vyběhla ven, uviděla jsem to. Dole na chodníku před auty které byli zaparkované v ulici, stál Dax.

"Daxi!" vykřikla jsem a rozběhla se k němu.

Chytil mě do pevného objetí. Nemohla jsem tomu uvěřit. Po tolika letech tu konečně zase byl.

Pohled třetí osoby:

Dax stál s kličkami v ruce v malé chodbě rodinného domu. Naproti němu stál jeho otec.

"Nemůžeš odjed!" křičel na něho jeho otec.

"Jak to že ne? Nic mě tu už nedrží." odpověděl Dax.

"Zakazuju ti to!"

"A jak? Je mi už osmnáct, můžu odjed a ty mi to nemůžeš zakázat!" okřikl ho Dax.

"V tom případě se už nevracej a najdi si bydlení někde jinde!"

"Fajn!" křikl Dax, otočil se a vyšel z domu ven. Své všechny potřebné věci měl naložené ve svém menším autě.

Nasedl do auta, nastartoval ho a rozjel se zpátky tam, kde byl jeho domov. 

Pohled Mii:

"Mám pro tebe ještě jedno překvapení." řekl Dax když jsme seděli všichni tři u kuchyňského stolu a pily čaj.

"Větší než to že si přijel?" zeptala jsem se se smíchem.

"Ano." odpověděl a vytáhl ze zadní kapsy svých kalhot dvě dlouhé vstupenky.

"Jestli dneska nemáš nic v plánu, tak tě zvu na menší hudební koncert. Je to od vás asi půl hodinky, na druhém konci města."

Otočila jsem se na mámu.

"Můžu jít? Prosím, prosím." udělala jsem štěněčí oči. Máma protočila oči v sloup a pak se usmála.

"No dobře." 

"Jo!" vykřikla jsem nadšeně.

"Ale musíš na ní dát pozor Daxi." řekla přísně a podívala se na Daxe.

"Nebojte, dám." řekl a já div štěstím nevyskočila ze židle.

Pohled třetí osoby:

Koncert si všichni zúčastnění užily. Přesně tak jak to má být.

Když to skončilo, všichni se vydali domů.

Mia s Daxem byli ve skvělé náladě. Oba se tak dobře necítily už dlouhou dobu.

Všude už byla tmavá noc, světlo dělaly jen pouliční lampy.

Dax vzal Miu za ramena aby jí měl pořád u sebe. Celou cestu se smály a povídali si jako za starých časů. 

Na přechodu jim zastavilo auto. Mia řidiči poděkovala, ale přitom netušila že na sedadle spolujezdce sedí Tommy.

Věděl že je to Dax, poznával ho z fotky kterou měla Mia v pokoji. Žárlil?

Jeho matka se ho snažila naštvat nějakými řečmi o Mie. Snažil se jí neposlouchat, věděl že to není pravda. Opravdu žárlil.

 Chlapec s dívkou procházeli tmavou uličkou. Byli jen pár metrů od domu. Nikde nikdo nebyl.

Jen stín, stín který je sledoval celou cestu z koncertu až sem.

Ozvalo se odkopnutí kamínku.

"Co to bylo?" řekla Mia a zastavila se. Otočila se za sebe.

Za rohem se mihl stín.

"Daxi, někdo nás sleduje." řekla dívka a chlapec se rozhlédl kolem sebe. Neměl z toho dobrý pocit.

 "Neboj se, jsi semnou. Ochráním tě." řekl a přitiskl si dívku blíž k tělu.

Mia se začínala třást strachy. Najednou se jí v hlavě živě vybavil sen se střelbou ve škole.

Dax ucítil dívčino chvění a tak okamžitě řekl.

"Pojď, půjdeme domů. Už tam skoro jsme." jak řekl tak vykročily. Za tři minuty byli doma.

Kdo byl ten stín?

Náhodný kolemjdoucí?

Návštěvník koncertu na kterém byli?

Někdo kdo bydlel v okolí a vracel se domů?

A nebo vrah jejího otce?