Spojení dvou světů. Spojení obyčejných lidí a Evos se rozpadne. Začne zuřit nenávist a začnou se lovit lidi kteří jsou pro ostatní nebezpečnými.
Tři lidé kteří mají toho tolik společného, více než si umí představit. Ale co když uteče vrah který dvě...
Blížil se Halloween a škola se čím víc na to připravovala. Školu jsem moc nemusela ale tohle byl důvod proč jsem z ní chtěla vždy vypadnout ještě o moc víc.
Po skončení školy jsem opravdu odešla výjimečně mezi prvními.
Konečně venku.
Bylo kolem třetí odpoledne když jsem konečně měla vše hotové do školy. Začal mi zvonit mobil. Dax!
Okamžitě jsem to zvedla.
"Ahoooj, jak se máš?" zvolala jsem nadšeně. Byla jsem tak ráda že mi konečně volá.
"Ahooj, jde to. Našel jsem si brigádu v jednom knihkupectví." odpověděl mi. Byla jsem na něho pyšná.
"To je skvělý. A jak to tam vypadá? Povídej." odpověděla jsem mu.
"Líbilo by se ti to tu. Je tu plno knížek. Je to jako ráj pro tebe." řekl a zasmál se. Prostě věděl co mám ráda.
"Ale už se to tu pomalu chystá na Halloween. Pavučiny, pavouci, kostlivci atd.."
Brr, Halloween.
"Mio? Jsi tam ještě?" zeptal se když jsem chvíli neodpovídala.
"Ano, jsem." odpověděla jsem.
"Super. Budu muset končit, ale určitě se ještě ozvu."
"Dobře, měj se."
"Ty taky." řekl a položil to.
Položila jsem mobil na stůl a lehla si na postel. Neměla jsem co bych dělala a tak jsem si nakonec vzala z police knížku a začala si číst.
Pohled třetí osoby:
Byli čtyři hodiny odpoledne a malé knihkupectví na kraji města mělo ještě otevřeno.
U velkého stolu uprostřed místnosti seděl kluk s dívkou.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Probíraly nějaké údaje cesty. Dívaly se u toho na monitor kde byl článek. Článek o tom že jakýsi vrah utekl.
Seděli u toho asi půl hodiny když se dívka zeptala.
"Vážně tam chceš jet?"
"Jo, chci. Konečně jsem si našetřil dost abych mohl odjet zpátky."
"Ale bude Halloween Daxi." řekla dívka, nelíbilo se jí že by měl někam odjed.
"Já vím, právě proto. Halloweenu se docela bojí. Proto musím odjed. Ten vrah co zabil jejího tátu utekl." řekl a dívka si povzdychla.
"Ale vždyť do teď to zvládla sama."
"To sice jo, ale už tak se necítí dobře. Může se tvářit jak chce ale poznám to na ní. A pokud ještě k tomu zjistí tohle to, bude to ještě horší. Hele, já vím jaký to je, zažil jsem to taky a není to příjemný." vysvětlil.
"Vždyť si tam nebyl tři roky, určitě si už někoho našla." řekla dívka a chlapec sklopil zrak.
"Hele, vím že se ti to nelíbí. Ale byl útok v Odesse, plus utekl ten hajzl a je celý dny doma sama. A ty moc dobře víš jak to chodí v hororech, stejně jako já."
"Vrah se vždy vrátí na místo činu." odpověděla dívka.
"Tak vidíš." řekl chlapec. Dívka si povzdechla.
"Fajn, kdy odjíždíš?"
"V pátek odpoledne."
Pohled Mii:
Zavřela jsem knihu a vrátila jí na své místo. Bylo už sedum hodin večer, když mi na dveře od pokoje zaklepala máma.
"Ano?" zeptala jsem se a ona otevřela dveře. Vypadala ustaraně.
"Co se stalo?" zeptala jsem se a posadila se na postel. Mamka zavřela dveře a posadila se vedle mě.
"Mio, musím ti něco říct." začala. Věděla jsem že to nebude nic dobrého. Když takhle přišla naposledy tak táta...
"Utekl vrah který zabil tátu." řekla v rychlosti máma a vytrhla mě tak z myšlenek.
"Cože!?" řekla jsem nechápavě.
"Slyšela jsem to v místních zprávách. Utekl dnes dopoledne."
