Spojení dvou světů. Spojení obyčejných lidí a Evos se rozpadne. Začne zuřit nenávist a začnou se lovit lidi kteří jsou pro ostatní nebezpečnými.
Tři lidé kteří mají toho tolik společného, více než si umí představit. Ale co když uteče vrah který dvě...
Byli jsme znovu za nemocnicí. Tommy se okamžitě otočil a zamířil zpátky dovnitř.
"Počkej Tommy." zastavila jsem ho. Otočil se na mě a já mu pytlík s krví dala do ruky.
"Musíš jim to dát ty. Kdybych tam šla já, věděli by že jsem to ukradla od nich." řekla jsem a Tommy přikývl.
"Počkám pak na tebe na chodbě." řekla jsem a usmála jsem se.
Počkala jsem pár minut když Tommy odešel a pak jsem do nemocnice zamířila taky. Šla jsem mámě vrátit klíčky zpátky do kabelky.
Když jsem vycházela z místnosti vrazila jsem přímo do ní.
"Mio? Co tu zase děláš?" zeptala se podezíravě.
"Byla jsem doma, vzala jsem si klíčky a přišla jsem ti je vrátit. Nikde jsem tě ale nenašla a tak jsem ti je vrátila zpátky do kabelky." odpověděla jsem.
"Dobře, děkuju. Jsi hodná." řekla s úsměvem. Oddechla jsem si. Takhle moc jsem jí lhala poprvé.
Sedla jsem si na židli. Máma odešla do nějaké ordinace za pacientem.
Tommy se vrátil asi po dvou minutách. Okamžitě jsem se postavila a šla za ním.
"Tak jak to vypadá?" zeptala jsem se ho nedočkavě.
"Dobře, dají tu krev. Jen teď se musí počkat."
"Mio!" zakřičel ženský hlas. Okamžitě jsem se otočila.
Máma.
"Proč se s ním bavíš?" zeptala se naštvaně. Hrála jsem hloupou.
"Je to můj kamarád."
"Kamarád? Co jsem ti říkala?! Nebudeš se kamarádit s někým kdo je Evo." křičela tak že se celá chodba na nás dívala.
"No a co že je Evo?" zeptala jsem se naštvaně.
"Takže ty si to věděla? Věděla jsi to a nikomu si nic neřekla?" křičela překvapeně a naštvaně zároveň.
"A i kdyby jo ta co?" odsekla jsem.
"Zakazuju ti bavit se s někým kdo je vrah a násilník!"
"Ale on je nevinný!" zakřičela jsem na ni a to jsem neměla dělat.
Vlepila mi facku. Přede všemi, před celou nemocnicí. Poprvé v životě.
"Promiň.." začala se omlouvat ale já ucukla.
"Půjdu domů." řekla jsem, podívala jsem se na Tommyho. Stál tam a byl dost překvapený. Nečekal to stejně jako kdokoliv.
"Pak přijď za mnou." zamumlala jsem tak aby mě mamka neslyšela a on přikývl. Mrkla jsem na něj a odešla domů.
Tommy se v mém pokoji objevil někdy kolem čtvrté hodiny odpoledne.
Okamžitě jsem ho objala. Posadily jsme se naproti sobě a on začal mluvit.
"Krev zabrala. Zítra by se měla probudit." řekl nadšeně.
"To je skvělý!" řekla jsem nadšeně a vyskočila jsem z postele.
Tommy mě jen s úsměvem pozoroval.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Co?" zeptala jsem se když jsem viděla že se na mě dívá.
Posadila jsem se zpátky naproti němu.
"Co je?" řekla jsem se smíchem když se na mě nepřestával takhle dívat.
"Děkuju." řekl.
"Za co?" zeptala jsem se.
"Za dnešek. Díky že si mi pomohla a že si jí zachránila život." vysvětlil a já se začervenala.
"To nic nebylo. Řekla jsem že ti pomůžu." odpověděla jsem a zastrčila si pramen vlasů za ucho. Na straně kde mi máma dala facku.
Pohled Tommyho najednou hrozně zvážněl.
"Co se děje?" zeptala jsem se vyděšeně.
"Bolí tě to moc?" zeptal se.
"Co?"
"Ta facka." Chytila jsem si tvář. Byla stále ještě trochu horká ale už jsem na to skoro zapomněla.
Tommy se ale na mě díval se ztrápeným výrazem v obličeji. Evidentně mu to dělalo větší starosti než mě.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Ne, neboj. Už jsem na to skoro zapomněla. Už je to jen trochu horké." odpověděla jsem a dala jsem pryč ruku ze své tváře.
"Ukaž." řekl, vstal a položil mi ruku na horkou stranu tváře.
Jeho dlaň byla tak jemná a jeho dotek tak něžný.
Podíval se mi do očí.
"Nebolí tě to?" řekl a já zavrtěla hlavou.
Pořád se mi díval do očí. Pak se podíval na moje rty a konečně mě políbil.
Teď už nás ale nikdo nevyrušil.
Zavřela jsem oči a těch pár sekund jsem si vychutnávala. Byla to moje první pusa v životě.
