Epilog

1.7K 208 45
                                        

Prosím, pusťte si přiloženou písničku a nechte si ji opakovat stále dokola. ^^

Ve čtyři hodiny jsem konečně spatřila Andyho, který si to svižným krokem mířil ke třetí lavičce od hlavní brány. Na onom místě se měli setkat. Scout tam seděla už deset minut před smluveným časem, jak se nemohla dočkat, ale já se jí nedivila. Byla do něj blázen, což by poznal i slepý.

Svůj úkryt jsem také vybrala dobře. Chvíli potom, co mě Kayla vysadila u parku, se za mnou ozvalo volání druhé pečovatelky, Charlotte. Pospíchala za mnou přes přechod a divoce gestikulovala, abych na ni počkala. Za ruku vedla malou Sam, která jakmile mě spatřila, rozeběhla se a na poslední chvíli mi skočila do náruče. Mačkala mě pěstičkami kolem krku a její zvonivý smích se rozléhal po celé ulici.

„Sarah, prosím tě, nemohla bys ses o ni postarat? Spěchám k zubaři a už mám zpoždění," snažila se říct zadýchaná Charlotte.

„Samozřejmě, my na sebe dáme pozor navzájem, viď?" zeptala jsem se malé Sam, jež mě tahala za ruku směrem k dětskému hřišti. Rozloučila jsem se s vychovatelkou a běžela s upovídanou holčičkou po štěrkovité cestě. Zastavili jsme až u skluzavky, na níž se Sam snažila vydrápat. Pomohla jsem jí a obešla prolézačky na druhou stranu, abych na ni dohlédla, ale také abych viděla na Andyho se Scout.

V první chvíli se zdálo, že by nejraději každý z nich utekl. I na tu dálku bylo jasně patrné, že jsou nervózní. Ovšem během několika okamžiků se to změnilo. Sixx ukázal na pěšinu táhnoucí se přes celý park a Scout přikývla. Zvedli se a vyrazili na procházku. Při prvním okruhu nervozita opadla a bavili se spolu jako nejlepší přátelé, při druhém se smáli na celé kolo a při třetím se brunetka váhavě dotkla svou dlaní Andyho ruky. Se zatajeným dechem jsem čekala, jak na to zareaguje. Situaci zvládl na výbornou. Usmál se na ni a propletl si s ní prsty.

Jak šel čas, pomalu se stmívalo a nastal čas loučení. Jakýkoli člověk by okamžitě poznal, že se jim od sebe nechtělo, ale museli jít. Přestože mi to přišlo jako příliš velké klišé, věděla jsem, že Andy je v nitru srdce velice citlivý člověk a potrpí si na léty osvědčené způsoby, proto mě vůbec nepřekvapilo, když se odhodlal Scout políbit. V tu chvíli jsem věděla, že můj úkol byl úspěšně dokončen. Andy Sixx mě už dál potřebovat nebude. Našel, co hledal.

„Pojď Sam, je pozdě. Půjdeme domů," vyzvala jsem malou holčičku, která mi ochotně podala ruku a vyrazila jako první. Dovedla jsem ji akorát na večeři, kde se ode mě rychle odpojila a zasedla ke stolu. Kayla na mě zvědavě pohlédla a já jen přikývla. Pochopila, co jsem tím naznačila.

S úsměvem jsem odešla do svého pokoje, kde jsem padla na postel. V kapse mi zavibroval mobil. Hlásil novou zprávu.

A6: Drahá Sarah, měla jsi pravdu a já ti jsem nehorázně vděčný za to, co jsi pro mě udělala. Moc to pro mě znamená a jsem rád, že jsi to byla zrovna ty, kdo mi pomáhal. Nevím, co víc bych měl napsat, snad jen to, že jsi skutečně mým strážným andělem. 

The End


Mí milovaní čtenáři, ani nevíte, jaký kámen my nyní spadl ze srdce. Vydávám poslední část k tomuto příběhu a abych pravdu řekla, nejsem smutná, že už končí. Sice mě opravdu moc bavilo i přes různé překážky a nepřízně tuto story psát a to hlavně díky VÁM.

Kdybych neměla tak velkou podporu, která pocházela jen a jen od vás, nikdy bych se neodvážila vydávat výplody své fantazie někde na internetu. Všechno spojené s wattpadem na mě působí velice silně, poněvadž mě 90% z vás nezná, víte jen, jaký mám zde nick. O to je to pro mě mnohem silnější požitek, když chcete, abych pokračovala s psaním a hlavně když to, co stvořím, čtete. Je to nevídané obohacení duše, jelikož se nikdo z vás nezabývá tím, jakou má autor pověst, jaký ve skutečnosti je, kolik mu je, jak vypadá atd. Baví vás jeho tvorba a podporujete ho tak moc, že si neodváží vás ztratit.

Je mi jasné, že jsem svým nepřidáváním možná několik čtenářů ztratila, ale také jsem několik z vás poznala, za což jsem opět neskutečně ráda. Jste pro mě jako poklad, tajně ukrytý, neznámý, ale i přesto mi vykouzlíte úsměv na tváři.

Nikdy jsem nebyla na přehnané slohovky, ale tohle muselo ven. Proto bych moc ocenila, kdybyste si alespoň na krátký okamžik vryly do paměti mé obrovské DĚKUJI.

MrsBatmanJAC

I am your angel, AndyPříběhy, které tě pohltí. Začni objevovat